Vrahův polibek

Uhrančivý kus filmařského řemesla. Kubrick už ve svém druhém snímku ukazuje jak zručně dovede pracovat s detaily, zadním plánem a vůbec celou mizanscénou. Na ploše neveliké filmové povídky přetváří žánr noir tím, že je úsporný se slovy a napětí buduje skrze prostředí a chytré kameramanské nápady. Doslova film-noir přibíjí k zemi tím, že ho zbavuje průvodních scenáristických atributů (které jsou nezřídka hyperbolické) a zachovává jen formu přidruženou k realistickému příběhu. S divákem komunikuje i symbolicky (viz. balíček karet v rukou gorily bosse Rapalla, figuríny ve skladišti, kde Davy s Rapallem bojuje) a jeho New York je stejně špinavý a odcizený jako poetický a krásný - jako na fotografiích Cartier-Bressona. Američané svého Kubricka milují (víc než polovina jeho filmografie je v top 250 imdb) a vědí proč. (05.05.2010)

Dost reozporuplný film. Není divu, že ho Kubrick taky chtěl zlikvidovat. Přesto je dobře, že se mu to nepodařilo. Byla by ho škoda. Příběh je asi nejjednoudušší, co jsem kdy u Kubricka viděl. Nejsilnější stránkou filmu je geniální Kubrickova kamera. Využil černobílý obraz k tomu aby si pohrál se stíny. Bodužel kvalitu filmu dosti sráží na kolena toporné hercké výkony, zejména hlavního představitele. Některé souboje ve filmu jsou dobré, ale poslední souboj, kdy se ohání padouch sekerou, je tragédie. Nejde si nevšimnout, jak padouch dobráka i přes veškeré úsilí trefit nechce. A pak jsou tu také "nechtěné" zakopnutí atd. Myslím ale, že tyto věci bohužel Kubrick ve své pozici nemohl nijak ovlivnit. Přese jen to byl ještě neznámý člověk. (28.04.2005)

Vrahův polibek... rozdílné reakce jsou pochopitelné. Kubrick se stále ještě učil filmařské zručnosti, kontinuita plynutí občas z nešikovnosti zaklopýtá a původ hlavní linie je naivní. Vynikající je kamera a její vynalézavé hledání a pohybové nadání. Mám slabost pro noirovou temnotu lidské duše a Kubrickem nastolená atmosféra nahlíží přímo do nitra teskné osamělosti a odcizení člověka. Vrahův polibek zajisté není dokonalým filmem a v Kubrickově portfoliu se stydlivě krčí v koutku, přesto je pro mě podmanivost obrazu a nálady dostatečně uspokojující. Hlavní postavou skličujícího lidského osamění je Davey Gordon (Jamie Smith), boxer v apatii vlastního konce profesionální dráhy. Návrat ke kořenům dostává díky náhodě viditelný smysl. Světlého bodu naděje se v prázdnotě cizorodého a nejednoznačně srozumitelného světa držíme zuby nehty. Odhodlání a hra vabank je jednou z možností úniku z deziluze a nalezení životního smyslu. Hlavní ženskou postavou je Gloria Price (Irene Kane s hlasem Peggy Lobbin), placená tanečnice a společnice, unavená dotěrností vlastního způsobu života. Přáním je únik z tíživé reality rozčarování a náhoda se dívá z protějšího okna a naslouchá. Nejzuřivější postavou je Vincent Rapallo (zajímavý Frank Silvera), majitel zábavně tanečního podniku. Neschopný nalézt vnitřní klid, sžíraný žárlivostí a nekontrolovatelným vztekem. V majetnictví hledá svoji oporu i spásu. Z dalších rolí: nešťastný Daveyův manažer Albert (Jerry Jarrett), či všehoschopní pohůnci Vincenta (Mike Dana a Felice Orlandi). Vrahův polibek má daleko k vrcholným dílům Stanleye Kubricka, přesto je díky tísnivému noirovému zabarvení velmi příjemnou zábavou. (12.05.2018)

Tato hodinová režijní druhotina Stanleyho Kubricka, je širší veřejností poněkud opomíjena. Je to film točený ještě v podstatě amatérsky s téměř nulovými financemi. I Kubrick se později choval k tomuto filmu trochu macešsky. Je pravda, že ve srovnání s jeho pozdějšími kousky STEZKY SLÁVY počínaje a SPALUJÍCÍ TOUHOU konče, jde o takový sranda projektíček. Tenkrát šlo jen o první experimenty, snahu upozornit nějaké studio. Když ale přihlédneme k primitivním podmínkám a k tomu, že jde o počáteční pokusy, nelze než znovu před mistrem smeknout. Již zde se projevil Kubrickův cit pro práci s kamerou a talent pro gradaci napětí. Zvláště bych vypíchl záběry do ringu skrze provazy a závěrečný souboj, ke kterému se dostáváme ve stále se stupňujícím tempu, které startuje již pohledem z okna na policejní razii v boxerově bytě. Vhodně jsou používané i časové skoky v ději, do kterých se dostáváme prostřednictvím vyprávění postav. Režisér tak dostává diváka snadno tam, kam potřebuje. Tyto scény by jistě šly nahradit i prostými dialogy herců, ale aby měly stejný účinek, kladlo by si to mimořádné nároky na herce. Jelikož režisér tenkrát neměl k dispozici herce pozdějších kvalit, udělal dobře, že na tuto možnost nevsadil. Vložené scény neubírají na tempu a jsou mnohem účinnější na vnímání diváka. Až nečekaně šťastný konec možná trochu ubírá na reálnosti, ale nejspíš i to bylo spojeno s cílem hlavně zaujmout a dostat se do povědomí. Začátky jsou vždycky těžké. Ve znamení kompromisů a obětování se pro budoucnost. Pro vznik něčeho většího. Kubrick to věděl moc dobře. 58% (26.12.2010)

Ako sa tak divam na Kubrickovu filmografiu, zostavaju mi uz len 2 filmy, ktore som nevidel a to su STRACH A TOUHA (1953) a LOLITA (1962), pricom tento posledny Vrahuv polibek povazujem za najslabsi z jeho filmografie. Pri 70 minutovom filme sa prva polovica len vliekla kym az ta druha zacala byt o nieco viac napinava. Nemam k tomuto filmu co dodat, len to, ze je to typicky film-noir a u mna teda stacil na jedno pozretie. Ale urcite si chcem este raz zopakovat SPARTAKUSA (1960) a 2001: VESMIRNU ODYSEU (1968), pretoze mi tieto filmy neutkveli tak v pamäti, ako by mali... 01.01.2010 ______ Frank Silvera - (Vincent Rapallo) +++ Jamie Smith - (Davey Gordon) +++ Irene Kane - (Gloria Price) +++ Jerry Jarrett - (Albert) +++ Mike Dana - (Gangster) +++ Felice Orlandi - (Gangster) +++ Ruth Sobotka - (Balerína / Iris) +++ Produkcia: Stanley Kubrick +++ Hudba: Gerald Fried +++ (01.01.2010)