Armageddon

Armageddon se blíží rychlostí 35000 km/h, a že se Michael Bay na filmové scéně znovu objevil ve velkém stylu, dokazuje úvodní desetiminutové inferno, kdy se nejprve raketoplán na oběžné dráze a posléze celý Manhattan octne pod smrtící palbou meteoritů. Kosmické balvany likvidují automobily, penetrují výškové budovy a všechno to působí tak fantasticky, že bezmyšlenkovitě koušu kolu a srkám popcorn. Tempo filmu je strhující, uhání jako hladový gepard, typicky bayovská kamera sleduje typicky bayovské obrazy (vrtulníky ve sluneční záři, dlouhé zpomalené pohledy lidských očí). Některé scény jsou sice klišovité a vlastenectví čouhá z filmu jako Harryho ropná plošina z moře, ale tady jde přeci o zábavu, tuny vtipných hlášek a o strhující vizuální efekty a všeho se nám dostává v plné míře. K tomu navíc ještě spousta dobrých herců, nadpozemsky krásná hudba Trevora Rabina, sympatické Bayovo cameo a titul nejvýdělečnějšího filmu roku 1998. 90%. 140 miliónů dolarů(rozpočet)/553,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.08.2007)

Michaelu Bayovi se podařilo vystupňovat americké vlastenectví do absurdity. Do vesmíru je vyslána záchranná mise, která má spasit Zemi před srážkou s asteroidem. Hvězdně obsazený film, napětí, výborné efekty, hudba Aerosmith (především I don't wanna a miss a thing je skvělá) to vše patří k naprostým devízám tohoto výborného kousku. I když místama absurdní, tak já se skvěle bavil. (26.09.2007)

Základní nápad Armabetonu je vypůjčený z Lemovy 50 let staré knihy Astronauti. Je tu pár opravdu dobrých momentů (proto ty dvě hvězdičky) a plno velice nepřehledných a chaotických scén, kde pořád něco vybuchuje a lítá vzduchem. Aby to bylo ještě zamotanější, tak se hrdinové neustále hádají, bijou a škrtí navzájem, i když by na to vlastně neměli mít vůbec čas. Přitom se stejně mají všichni rádi, a taky musejí zachránit ten svět, no ne? Hlavně že se něco děje. Ale co vlastně? Fakt nevím. Navíc to nebylo vůbec srandovní (kleopatro), a mezi řádky jsem našel leda tak hovno (KevSpo), takže jsem u toho nakonec hlavně vyl zoufalstvím. To mám za tu svou mírnou slabost pro chladnou, vysokou, černovlasou, patrně i blbou, ale zato extrémně vzrušující Liv T. [PS: Message pro jejího fotra a jeho partu: Ten slaďák od Diane Warren se vám fakt nepovedl. I když vám vydělal asi milionkrát víc, než taková dokonalost jako (dejme tomu) Reefer Head Woman.] (12.08.2007)

Člověku se až chce zvolat: "Unbelievable!" Nechápu a nevěřím svým očím. Příběh pro mě natolik akční, že mě svou akčností unudil k smrti. K otázce patosu a patriotismu snad není co dodávat. Snažil jsem se ve filmu vidět KevSpou zmiňovaný meziřádkový myšlenkový proud, ale dělání si bžundy (legrace) z patriotismu a vlastenectví jsem v tom opravdu neviděl. Osobně jsem aspoň čekal zdařilou formu - nevěřil jsem však svým očím. Nevím, jestli film za ty roky již tak zestárl nebo jde fakt o tak formálně nepovedený kus... Shrnuto a podtrženo: Dlouho jsem se rozhodoval mezi 1 a 2 body. Nakonec zvítězily 2 hvězdy; více než za zásluhy jde však o mou občasnou slabost nebýt krutý v hodnocení. ;o) (19.06.2005)

Jak já tyhle nechutný americký patosy nenávidim! Problém ale je, že je to chvílemi i docela vtipné. Steve Buscemi jako übersexy "lovec" a polocvok je jako vždy k sežrání - docela jsem se bavila (beztak jsem Armageddon viděla víckrát než jednou právě kvůli němu). K dobru lze filmu přičíst i pětivteřinová přítomnost mistra vedlejších rolí, Udo Kiera (snad sem můžu hodit i jednu perlu v podobě části jednoho interview s ním: "Michael Bay - natočil jsem s ním předtím několik reklam - zavolal: Podívej, lidi od castingu si nemyslí, že bys moh hrát jednoho z těch doktorů. A já: Ó jak dramatické! Někdo omdlel, někdo zemřel, ohh, nebesa spaste jeho duši. Řekl: Mám pro tebe dárek. Dám ti všechny své herce na hodinu - znervózni je. Improvizuj. Jsi ten psychiatr, než jdou na ten šutr, můžeš si s nimi popovídat. Takže jsem tam měl Steva Buscemiho, Bruce Willise, Bena Afflecka, Michaela Duncana, všechny. A bylo úžasné sledovat jak umí improvizovat. Kamera byla za mnou, takže to bylo na nich. Michael chtěl jednoduše nějaké jejich reakce. Mnoho amerických herců se děsí improvizace. Musí se držet svých lajn, protože si je našprtali V Americe vybírají typy. V Evropě najmou dobré herce a ti tu postavu utvoří. V Evropě ji může hrát kdokoli, tvoří ji svým hraním. A já tam byl, abych je vyved z rovnováhy, aby se přestali ovládat. Třeba jeden chlápek přišel a smet všechno ze stolu. A já řikám: To sebereš. On: Ne. Já: Tak nikam nejdeš. To uklidíš, teď hned." - "A zvednul?" - "Zvednul, samozřejmě. Byl to Steve Buscemi. Jeden z nejlepších na improvizaci, skvělý herec." ). Klidně se na tohle podívám zase - a při oněch "srdceryvných" scénách se půjdu třeba vyčůrat... (06.04.2006)