Obsahy(1)
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova. (Bontonfilm)
(více)Zajímavosti (12)
- Jan Budař se pro roli Čapka připravoval s perfekcionismem sobě vlastním, přečetl desítky knih, byl na místech, kde se Čapek pohyboval, začal psát pravou rukou (je levák) a odpojil se i na čas od světa a komunikace. Děly se mu podle jeho slov i metafyzické zážitky, kdy se napojoval do té míry na autora, že cítil, čím spisovatel procházel při umírání, což mu vyplavilo mnoho emočních zranění. (sator)
- V roli Jana Masaryka se zde mihl slovenský herec Roman Luknár. Roli bývalého velvyslance a ministra zahraničních věcí Československa si Luknár zahrál i ve filmu Ondřeje Trojana Toman z roku 2018, kde dostal mnohem větší prostor. (majky19)
- Film byl natočen v obrazovém formátu 4:3 (odpovídající poměru stran 1.33:1), což už je v dnešní domě formát téměř nepoužívaný, zejména u filmů. (Marsik)
- Jak jsou s historií našeho státu spojeny letopočty s osmičkou, tak i zde je najdeme. V době rozmluv s T.G.M. bylo Čapkovi 38 let a Masarykovi 78 let. Kniha vyšla v roce 1928 a Čapek 10 let poté umírá, a zase v roce s osmičkou na konci – 1938. A nakonec, film vznikl v roce 2018 a premiéru měl 18. října, tedy další osmičky. (sator)
- Děj filmu se slovy režiséra odehrává v době od 10:00 do 12:00. Natáčelo se 10 dnů a díky světlům se předposlední iluze vytvářela od osmi hodin ráno do osmnácti hodin večer. (klukluka)
- Představitel T. G. Masaryka, Martin Huba, si pro roli nechal narůst typické masarykovské vousy. (ČSFD)
- Snímek je rovněž připomenutím a oslavou jednoho z našich nejvýznamnějších spisovatelů, Karla Čapka, od jehož smrti v době uvedení filmu uplyne 80 let. (majky19)
- Natáčení filmu probíhalo nejen na topolčianském zámku, ale rovněž na zřícenině hradu Hrušov. (majky19)
- Stejnojmenná knižní předloha Karla Čapka „Hovory s T. G. Masarykem“ vznikala během roku 1928 a byla vydána u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa. (majky19)
- Herec Martin Huba již prezidenta Masaryka jednou ztvárnil, konkrétně v historickém cyklu režiséra Roberta Sedláčka České století z roku 2013, jmenovitě v epizodě Veliké bourání (1918). (majky19)
- Film měl být původně hotov pro distribuci v březnu 2018, vzhledem ke klasickým posunům v rámci přípravy natáčení nakonec bylo rozhodnuto, že snímek bude uveden do kin 18. října, tj. v den, kdy byla oficiálně prohlášena nezávislost československého národa. (majky19)