The Undertaker
Obsahy(1)
Zaměstnanec pohřebního ústavu Pleticha telefonuje svému nadřízenému. Přeslechne, že má koupit svatební dar a dopravit jej šéfově příbuzné. Na udanou adresu se proto vypraví zorganizovat pohřeb. Když se omyl vysvětlí, Pleticha na oplátku za pohoštění předvede svatebním hostům tance a písně různých národů. Jeden z hostů, dědeček Boleslav Hnipírdo, zažil při cestě do Prahy srážku vlaků u Vrňan. Protože se mu nic nestalo, nechce ani žádat bolestné. Pleticha toho využije a se zavázanou nohou se vypraví na ředitelství drah. Vydává se za Hnipírda a je ohledně své cesty podrobně vyslýchán. Díky své užvaněnosti na sebe mimo jiné prozradí, že naskočil do jedoucího vlaku, jel na černo, plival na okno a utrhl záchrannou brzdu... (ČSFD)
(více)Recenze (102)
Není to klasický film, i když podle nosiče (filmový pás) by se to možná mohlo zdát. Jsou to dvě delší scénky ze dvou divadelních her a jako takové je nutno je brát. Zbytek filmu je tam čistě jako vata. Za zaznamenání kromě Vlasty Buriana tam stojí snad jenom režisér smrtelně vážných filmů Josef Rovenský jako skutečný Boleslav Hnipírdo a Růžena Šlemrová jako nevěsta(!). ()
Není moc filmů s panem Burianem, které jsem viděl. Některé jen "kousek", protože mě nebavily. Tento snímek je výjimka. Komedie Funebrák mě v některých pasážích dokázala pobavit. Pamatuju si na dobu, kdy jsem film viděl. Problémy ve studiu na škole mě doslova "padaly" na hlavu a já nevěděl co mám dělat. Byla neděle a zrovna tento film vysílali. Jsem rád, že mě alespoň na chvíli zabavil a já si ze snímku "odnes" i nějaké to ponaučení:) Tento snímek chci v budoucnu vidět ještě jednou. ()
Ano, Funebrák by byl slabší z těch komedií Vlasty Buriana. Spojení dvou divadelních frašek Burianova divadla do jednoho filmu se ukazuje jako násilné, vmontování příběhu funebráka, který se omylem dostaví na svatbu, s příběhem o srážce vlaků u Vrňan spolu vůbec nesouvisí a byly propojeny jen postavou pana Hnipírda. Rovenského já však miluji a Burian byl i tady skvělý, stejně jako moje oblíbená Bettynka Kysilková. Ke čtyřem hvězdičkám jsem se rozhodl kvůli dvěma scénám. Ta první ukazuje vrchol Burianova všestranného umění komika,zpěváka, tanečníka a imitátora - je to scéna, kdy ukazuje zvyky, písně a tance různých národů. V tom byl Burian nepřekonatelný a tato scéna patří ke zlatému fondu českého humoru. Druhou scénou je slovní přestřelka u pojišťovny státních drah mezi Burianem a Richterem. Ta je takyúžasná, zejména ten ondoň a housková stařena. ()
Učedická léta filmových mistrů: experimenty, nevyzrálost, roztahaný příběh, zárodky filmové civilnosti a vrcholných komických scének - převážně jen pouhé tušení brzkých budoucích skvostů. Sled scének a písniček, vězících kořeny na kabartení scéně, si i ve filmu vyžaduje účast publika ale současně asi dokáže přiblížit atmosféru tehdejších živých vystoupení. ()
Taková staročeská lepenice, kterou ovšem do nadprůměru vytahuje několik solitérních čísel Vlasty Buriana. Ve svém výstupu par excellence paroduje velmi zručně dikci a styl hned několika jazyků (jeho německé číslo v mnohém předjímá styl Charlieho Chaplina v Diktátorovi), závěrečná dlouhá absurdní scéna z inspektoriátu železnic patří do zlatého fondu našeho geniálního blba (nebo blbého génia?). ()
Galerie (1)
Zajímavosti (17)
- Keď sa Plaetichu (Vlasta Burian) spýtajú, na akej ulici býva, ten povie, že podľa mena francúzskeho generála. Inšpektor dráh Jahn (Jan Richter) povie, že ulica sa volá Hoche stokova. Lazare Hoche bol francúzsky général de division z obdobia Veľkej francúzskej revolúcie, ktorý sa stal známym svojou účasťou na potlačení povstania vo Vendée v roku 1795. Ulica s týmto menom v Čechách nikdy neexistovala. (Raccoon.city)
- Keď zamestnanec pohrebného ústavu Pleticha (Vlasta Burian) číta v čakárni na čistenie odevov správu v novinách o zrážke vlakov, môžeme tam vidieť článok o zahájení Zimných olympijských hier v Lake Placid v USA, ktoré sa v skutočnosti konali počas natáčania filmu. III. zimné olympijské hry sa uskutočnili od 4. do 13. februára 1932. (Raccoon.city)
- Keď sa Plaetichu (Vlasta Burian) spýtajú, kde pytliačil jeho otec, ten odpovie, že na panstve Hohenlohe. Panstvo Hohenlohe sa nachádzalo v Rakúsko-Uhorsku na dnešnom území Slovenska. Konkrétne na území Vyšné Hágy, Štrbské Pleso, Javorina a Lendak. (Raccoon.city)
Reklama