Cesta do Indie

To jak Lean v první polovině vykresluje kulturní, společenské i podnební rozdíly Indie a Británie je obdivuhodné. Dostane na přeplněná hlučná nádraží a tržiště, ohromí exotičností, usadí strojenou stoickou britskou nadřazeností, polije potem pod žhnoucím sluncem stejně jako na kost promočí během monzumových průtrží... Do toho vykresluje charaktery různých společenských i náboženských postavení, nechává na pozadí bobtnat pomalu sílící revoltu a dává do kontrastu pochopení a upřímný zájem versus "nevědomou xenofobii". A dokud se ony třecí plochy jen tak mimochodem ukazují (à la záběr na vlak jedoucí dechberoucí krajinou, který pomalu klesá pod oblouky viaduktu, kde se bez střechy nad hlavou tísní desítky Indů "podřadných" kast) a nedeklamují, tak tomu není co vytknout. Jakmile se to však v polovině překlopí v čistě komorní deklamování bez ukazování, tak zbývá "pouze" strojená divadelní hra s vynikajícími výkony. (09.05.2020)

Nie som vyslovene sklamaný, hoci knižná predloha patrí k významným historickým románom, ktorá predostiera určité naratívne postupy a emocionálnu neobyčaj. Leanov rukopis je ale opäť zásadným. Stačí sledovať farbistú paletu ľudského správania, rozhodnutí a emócií a musíte evidovať, aký nadrozmerný konflikt ľudí odráža situáciu v koloniálnej spoločnosti. Páči sa mi, že tie najvyhrotenejšie roztržky ukazuje ako dôsledok sporu, nie ako nástroj na predkladanie senzácii. Možno dlhé a menej nápadité ako iné režisérové eposy, rozhodne však film má svoju hodnotu. Aj keď je otázkou, že ako veľkú? (06.05.2018)

Nemyslel jsem si, že mě další velkofilm Davida Leana tak zaujme, ale on je překvapivý v tom, že se o velkofilm jedná jen v určitých částech, jinak je to krásná ukázka toho, jak je možné nesvár zemí prezentovat na dvou lidech, kteří vlastně ani v nesváru být nechtěli, jen se tak nějak všechno špatně sešlo. David Lean skvěle ukazuje, jak nebezpečný je člověk člověku. (26.12.2015)

David Lean byl génius a jeho poslední film svědčí o velkém elánu, byť Lawrence z Arábie a Doktor Živago jsou někde jinde. Judy Davis je okouzlující, Aleca Guinnesse jsem nepoznal. Přestože Jarreova hudba tentokrát není příliš výrazná, je opět nádherná. (881., 2. I. 2014, 2. XI. 2014) (02.01.2014)

Cakal som daleko viac od tohto filmu. Mozno nejake väcsie problemy nadradenych Anglicanov voci chudobnym Indom, co sa v tomto filme sice aj preukazalo, ale to naivne mile a prehnane spravanie Dr. Aziza k Anglicanom a neskor jeho nenavist k nim mi skor liezla na nervy. Najväcsi problem je podla mna az prilis zbytocne dlha minutaz. David Lean mohol pokojne tento film natocit aj tak, aby sa zmestil do 120-tich minut, ale on to bud nevie, alebo mu bolo luto vystrihnut viac scen. Atmosfera filmu posobi velkolepo, ale necakajte tam ziadne nejake obcianske vojny alebo nieco podobne, hudba z mojho pohladu bola priemerna, dialogov viac nez dost a herecke vykony samozrejme skvele. Vo filme si zahral aj Art Malik, ktoreho som si vsimol ako hlavneho teroristu v PRAVDIVYCH KLAMSTVACH (1994) s A. Schwarzeneggerom. Film mal az 11 nominacii na Oscara a z nich si nominacie premenili na Oscara iba hudba Mauricea Jarreho a herecka vo vedlajsej ulohe Peggy Ashcroft. Judy Davis bola nominovana za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie s Oscarom mala Sally Field za dramu MISTA V SRDCI (1984) od rezisera Roberta Bentona. Aj reziser David Lean bol nominovany za najlepsiu reziu, ale Milos Forman za dramu AMADEUSA (1984) sa mohol viac tesit a v rovnakom pripade to bolo aj v kategorii najlepsi film, kde vyhral opät AMADEUS... 22.04.2010 ________ Judy Davis - (Adela) +++ Victor Banerjee - (Dr. Aziz) +++ Peggy Ashcroft - (Pani Moorová) +++ James Fox - (Fielding) +++ Alec Guinness - (Godbole) +++ Art Malik - (Ali) +++ Hudba: Maurice Jarre +++ (22.04.2010)