VOD (1)
Obsahy(1)
Je jim 19 let a žijí obyčejné životy teenagerů dospívajících v českém pohraničním maloměstě, kde všichni čtyři navštěvují stejnou školu. Film zachycuje Tea, Renatu, Aničku a Nikolu v situacích, kdy jejich středoškolskou bezstarostnost pomalu střídá úzkost z blížícího se vykročení do světa dospělých. Každý sám čelí důležité životní výzvě, na jejímž konci už nic nebude jako dřív. A nejde přitom jen o maturitu. Kdo z nich tváří v tvář nové zodpovědnosti obstojí, kdo z nich skutečně dospěje? Kamera je s postavami většinu času téměř srostlá a zblízka vtahuje diváka dovnitř do světa jednotlivých hrdinů. Dynamická střihová skladba podtrhuje roztěkanost a nesoustředěnost mladé generace. Nic jako dřív nabízí kinematograficky podmanivý pohled do života teenagerů, kteří musí dospět dřív, než by sami chtěli. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (28)
Život jako prostřená tabule, na níž skleničky nebudou nikdy stát přesně v jedné lajně. Ale můžeme se o to aspoň pokoušet – navzdory prostředí, do něhož jsme se narodili, a osobnostní výbavě, která nám byla dána. Budeme si vůči Povídkám varnsdorfským držet stejný odstup, jaký si držíme od Nerudových Povídek malostranských? ()
"Co když půjdete jinam, co když půjdete do Prahy? Vy pořád žijete v tom výběžku, tady jim to můžete klidně házet přes stůl... Telata!", volá se svou typickou laskavostí na studentky střední odborné školy jejich učitelka. Vandsdorf. Město skoro na konci světa a čtyři studenti různých oborů. Nic jako dřív nás provádí krátkou, ale důležitou částí jejich života a starostmi, které jim toto životní období v tomto prostředí přináší. Snad i proto je nejčastější reakcí diváků v prvních minutách pobavení, chvílemi přerůstající až ve výsměch. Tyto reakce však velmi brzy opadají, při bližším kontaktu si jednotlivé postavy získávají obdiv a respekt. Přestože se jejich odpovědnost vůči každodenním školním povinnostem rovná téměř nule, s životními výzvami se dovedou poprat mnohem sebejistěji, silněji a samozřejměji než mnozí jejich velkoměšští vrstevníci z generace mileniálů. S obrovským respektem sleduji také dospělé, kteří se v jejich životě vyskytují - jejich učitele a vychovatele, kteří se dovedou skvěle vžít do situace svých studentů a nebýt pro ně pouze nechápajícími pedagogy, kteří se tváří, že škola je vše. Své studenty chápou stejně, jako je chápou Kokeš s Tasovskou, kterým se tak podařilo přinést nejen spoustu důležitých otázek, ale také autentickou a přitom velmi nadějnou zprávu z končin jednoho z českých výběžků. ()
Jak po filmu poznamenala moje maminka - no, nedělá to tomu Varnsdorfu moc dobrou reklamu... Jinak podle mého je film spíš než o významu vzdělání o tom, že nejdůležitější v životě je narodit se do té správné rodiny. Jen málo těch, kteří neměli takové štěstí jako třeba já, dokáže překročit ten stín a jít za něčím lepším... První den na KVIFF 2018 a hned mírná deprese :-/ ()
Dokument festivalu Jeden svět o studentech učebních oborů v pohraničním městečku Varnsdorf. Jednou jsem tam byl na skvělé diskotéce. Způsob zdejší zábavy vystihují dívčí výroky „Jsem úplně na šrot“ či „Zase přišel zfetovanej“. Je zde směs bezstarostnosti a bezvýchodnosti. Až se mi zdálo, že se aktéři před kamerou zálibně předvádí Kdy se jim dostane zase pozornosti? Jsou zde milostné intimity, hádky a mejdany. Dozvěděl jsem se, že dnes platí „dnes je image všechno, image prostě musíš mít jako herci a zpěváci“. Dokument má sestupnou křivku. Nejsilnější se mi zdála první kapitola. Protagonistům viditelně chybí vzor, cíl, usilovnost a hlavně zodpovědnost. ()
Uf... Jsem na vážkách, jestli se přiklonit k jasným pozitivům (střih na úrovni jednotlivých scén, zvuk, silné, lidské momenty) a stejně jasným negativům (střih na úrovni celkové struktury filmu, ne úplně jasná pointa a motivace, proč vlastně hrdiny sledovat). Pokud film selhává, tak v důsledku svých velkých ambicí a rozmachu, z nějž ve výsledku probleskují fragmenty potenciálu stejně jako neproměněné šance. Vidět jakoukoliv jednu scénu je skvělý zážitek, při kroku dozadu a pohledu na celek ale zní jakási kakofonie a šum. 70 %, 3 a 1/2 hvězdy. Film jsem viděl dvakrát a napodruhé, když jsem věděl, co mi nedá, jsem víc ocenil to, co v něm je. ()
Galerie (8)
Photo © Nutprodukce
Reklama