Pepa

Hodně slabý film, takový pel mel z pejska a kočičky. Zbytečný hrdina jakoby vypadl z nových vln, hippie linka nedává smysl, nostalgická normalizace pošilhává po hřebejkovském know-how, cosi se pokouší odehrát Suchánek, Blažek, Špalková nebo Bendová. Ve filmu debutující Grossová je naprostý omyl. Nic by se nestalo, pokud by námět zůstal kdesi zasunutý jako nuzná bakalářská povídka. (26.07.2021)

Rozporuplné pocity, stejně jako zde rozporuplná hodnocení. U mě ale převládá ta stránka spokojeného diváka. Dokonce se mi to líbilo. Nepamatuju film, kdy by to M. Suchánek táhl a tahle postava mu sedla. Už proto, že takovej rozhodně není. V hereckém ansáblu nebyla slabina, film je kraťounký, takže jde v podstatě o takovou malou povídku, ale chytlavou, zábavnou a hlavně naprosto lidskou. (10.02.2020)

Já nechci bejt zlej na každej českej film, ale copak mám jinou možnost? Když dostanou zoufale nevtipnou a nekonečně nudnou komedii se zvráceným poselstvím, že "typický průměrný Čech Pepa Novák" za nic nemůže a vinu za všechno nesou vždycky ti druzí, tak těžko můžu jinak. Fakt, hlavní myšlenka Pepy je, že my jsme ti hodní, ale ten hnusný svět s námi nehezky vyjebává a ostatní nás jen využívají. Takže leitmotivy jsou neschopnost přijmout odpovědnost za vlastní osud, zbabělost postavit se za něco, čemu věřím a co chci - je smutné, že se režisér Kameňáku 4 Novák a zoufale netalentovaný scenárista Sauer domnívají, že to jsou převažující pocity většiny z nás, a na jejich základech staví celý film. To vše podporují myšlenkou, že když to holt v tomto životě nevyjde, povede se to v tom příštím. Jenže Pepa Novák nevyvolává soucit. Mělo jít o hodného smolaře, ovšem vyšel nesympatický a evidentně mentálně slabší jedinec, který rád šmíruje lidi a bůhvíco pak dělá ve sprše. Asi nejlépe tragédii celého filmu vystihují postavy šmírovaných sousedů Martina Pechláta a Anny Stropnické. Právě jediný pokus o životní vzdor unavené manželky, její snaha něco se sebou udělat a něco změnit, je spolehlivě udušena odporným manželem - a ještě se to podává jako výhra. Pokud film stojí na takhle vratkým ideovým základě, dost těžko lze očekávat vyšší hodnocení. Ani tu nemusím psát o kravinách, jichž je ve filmu taky dost (více o nich zde). Už plakát by měl každého varovat. Smolařem proti své vůli je nesmyslný slogan, podle kterého někdo jiný asi může být smolařem o své vůli nebo co. Mám chuť na člověka, co to vymyslel, zblízka zařvat, že neexistuje jediný dobrovolný smolař, každičký smolař jím je proti své vůli... Ach jo. No jo. Tak třeba v nějaké další inkarnaci bude z Pepy koukatelný film, ne jen esence zbabělosti. V tomhle životě to fakt nevyšlo. (12.04.2018)

Film splnil mé očekávání a velmi dobře jsem se bavil, nejlepší byly scénky z jeho mládí, ale mou pozornost si to udrželo až do konce, který mě tedy svým scénářem kapku zklamal, ale na druhou stranu nepřekvapil Nechápu zdejší hodnocení obzvlášť po českých letošních trhácích jako třeba - Zoufalé ženy dělají zoufale věci nebo Věčně tvá nevěrná apod. (23.09.2018)

Pepa je vůl. Životem proplouvá tak nějak samovolně a tak se ani moc nemůže divit, že všechny jeho akce končí tak jak končí. Ano i takoví mezi námi jsou. Trochu mi uniká co nám chtěl tenhle film vlastně sdělit. Že i tydýti mají svoji šanci? Když ne teď tak pak? Suchánka jsem jako herce přestal mít rád někdy v době debilního Tele Tele, pokud se můj vztah k němu vůbec dá definovat - mít rád. Kupodivu tady mi ale nevadil a nenapadá mně nikdo lepší kdo si mohl natvrdlého Josefa střihnout. Přitom kostra filmu nebyla špatná. Samozřejmě ta předminulá éra... to zase bylo něco. Já těmhle filmům říkám Lidl Retro. Tam také hodí dnešní kus čokolády či salámu do tehdejšího obalu a my máme mít pocit, že jsme back in eighties... Někteří filmaři si zase myslí, že když někoho hodí do barevného ohozu s širokým límečkem a před barák postaví žigulíka, že to je to správné retro... Ne e, není! Vrcholem je za každým slovem pronesené čest a soudruhu což z dané doby dělá parodii samo o sobě. Ona ovšem byla ale jiná. Je to znak určitého nepochopení a neumětelství. Naštěstí pro nás Suchánek nemusí dlouho hrát mlaďocha ve svých skutečných dvaapadesáti a Kociánová jeho maminu ve svých skutečných třiatřiceti... Když se vše přenese do současnosti sledujeme další tentokráte už porevoluční pachtění Josefa odnikud nikam. Komedie? Ani náhodou. Je to spíše smutné. Už jen pro to vědomí, že jak jsem psal výše, takových Josefů je kolem nás asi dosti... A tak až večer budete větrat a zavírat okno, pozorně se podívejte. Třeba se odněkud zalesknou dvě čočky a pak budete vědět, že jeden takový Josef pozoruje i vás. Dávám za dvě ... * * (19.10.2018)