Cobra Kai

Nostalgický nářez! Sám jsem ve věku, kdy pro mě Karate Kid byl v dětství jakýs-takýs kult. Že se něco podobného po 30 letech vůbec chystá jsem neměl ani páru. O to větší spokojenost nyní panuje. Mrazení v zádech i vzpomínky na dětství, to vše probíhalo (flashbacky, kostlivec, speedwagon, bombastickej OST). Billy Zabka potěšil maximálně a udělal mi fakt radost jak z mého (už tehdy) oblíbence Johnyho vyždímal fakt skvělou postavu. Daniel je (už tehdy byl) trochu otravný, ale líbí se mi jak tvůrci obě postavy vykreslili. Jediné co mi trochu vadilo byl Johnyho syn, protože to pro me byla od začátku absolutně nesympatická postava a nefandil jsem mu ani vteřinu. Dále pak chování členů Cobra Kai na turnaji, nepřišlo mi, že zrovna k tomu byli vedeni. Každopádně překvapení roku, a chci co nejrychleji 2. sérii! (10.09.2018)

Co je pro mě nejvíce s podivem je fakt, že si původního Karate Kida vlastně ani nepamatuji, natož abych byl fanouškem. Tento sequel mě však přesto naprosto dostal a považuji ho za jeden z nejlepších seriálů poslední doby, kde i neznalost původního díla vůbec nevadí. Málokterému dílu se podaří perfektně vybalancovat a vytěžit jak sentiment osmdesátek, tak moderní prvky současných seriálů. Snažil jsem se přijít na to, proč se mi seriál tak líbí, potažmo proč je tak dobrý: nostalgie samotná již dnes nestačí. Tvůrci však prozíravě, ba moudře začlenili několik stěžejních prvků. Zaprvé, zaměřili se rovnoměrně jak na starou generaci tak na nově příchozí, čímž efektivně přilákali v podstatě všechny majoritní divácké skupiny. Dále tu zafungoval humor, který se nebojí si dělat srandu z originálu i z dnešní, někdy dusivé, politické korektnosti (zvlášť z pohledu postav starší generace). Karate jako takové doznalo zlepšení, i když bitky ála Daredevil nečekejte. Mistrovský tah však byl zaměřit se tentokrát na Johnnyho (William Zabku) jako nového protagonistu. Má jednoznačně největší charisma i herecké vlohy (zvlášť očima hraje výborně) a svoji roli ztrápeného senseie zvládá s bravurou. Vlastně celý cast je na jedničku, navrátivší se oduševnělý Macchio má také své kouzlo a mladá garda má talent. Když si Johnny v prvním díle poprvé nandal černou čelenku a zaujmul bojovou pozici, načež se objevilo stylové logo Cobra Kai, zažil jsem cosi podobného nirváně. (29.09.2020)

Chybí tam hloubka. Teda hloubka tam je propastná. Nesmiřitelní nepřátelé často nedokážou postavit jednoduchý most a to je největší problém. Scénář psali lidé, kteří neumí komunikovat. Co by pan Miagy vyřešil okamžitě, to se tady táhne už druhou sérii. Takže to nakonec táhne pořád hlavně nostalgie. To mi stačí. (30.06.2019)

Nemalý kus hodnocení dělá nostalgie, protože ten seriál prostě není zas tak dobrý a jeho kvalita se s každou řadou snižuje. Nicméně přinejmenším většina první řady je skvělým mixem humoru, 80kových klišé a s nimi spojené nostalgie,, poměrně vážných generačních témat a pěkně napsaných a zahraných postav. V druhé a třetí bohužel začne přibývat logických pitomostí a částečně to sklouzává do hloupoučké telenovely včetně náhlých obratů v jednání postav (celou dobu jsem vám ubližoval, tobě jsem zlomil ruku, ale teď mě něco osvítilo, tak se přidám na vaši stranu a budem kámoši) nebo úsměvných a časem už dost repetitivních bitek na náhodných místech. Vrcholem je moment, kdy někdo skoro umře a nikdo to vlastně neřeší, nevyšetřuje a všechno frčí vesele dál, Edit po čtvrté sérii: Zatím poslední řada přinesla oproti třetí výrazné zlepšení ve scénáři, vývoji postav i choreografii soubojů. Seriál si ponechává svůj humor a osmdesátkové "karatujem se všude možně, lol", ale začíná šlapat i na plyn temnějších témat a dospělejšího děje.   75,55% (15.08.2021)

80.léta stále žijou a Ralph se Zabkou jsou pořád sympaťáci. Není na TV scéně v současnosti jiný seriál (zejména jeho 1.série), který by tak vkusně a chytře pracoval s NOSTALGIÍ, jako právě Cobra Kai. Ale i bez ní je to pořád skvěle odvyprávěný příběh, který stojí na svých nohách, dílem jako absolutní osmdesátkové béčko a zároveň jako depresivní (ale přesto svým způsobem vtipná) sebereflexe mužů středního věku. Pro mě nejpříjemnější seriálové překvapení posledních let, a to se mi původně do něho vůbec nechtělo. (15.09.2020)