„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

-"PANÍ, NEŠLO BY NĚJAK ZAŘÍDIT, ABY MĚ TADY NIKDO NEVIDĚL?" -"A PROČ? VČERA JSI LÍBAL KDEKOHO V BARÁKU." -"JÉŽIŠMARJÁ." Taková kadence hlášek, vtipů a narážek na americký komiksy a gangsterky se jen tak nevidí a vůbec se divím, že takový film s ryzí americkou tématikou vznikl na začátku samotné normalizace. Nejlepší komediální role Lubomíra Lipského a Marie Rosůlkové. A kde jinde můžete vidět Stellu Zázvorkovou jako šlapku, Josefa Kemra bez zubů, Karla Effu jako majitele baru Kochba (nebo tak nějak), Františka Peterku jako mafiánského majitele nožířství a Jiřinu Bohdalovou na vrcholu své filmové půvabnosti. "JÁ KDYŽ VIDÍM TY VAŠE OBRÁZKY, TAK MÁM CHUŤ NĚKOMU DÁT HERDU." "A BYLO TO BONG!" (25.04.2006)

Tenhle neskutečně crazy počin patří k těm, které by nám měl závidět celý svět a kvůli nimž by naše malá republi(č)ka měla být známá jako jedna z nejproduktivnějších a nejoriginálnějších líhní komediálních a parodických filmových vajec na Zemi. Každý herec, každý řádek scénáře, každé filmové okénko, každá Saudkova kresba, každá Hálova nota... Všechno je prostě TAK dokonalé a neomrzí to snad ani po tisícím vidění. (19.02.2012)

"Dámy a pánové, masový vrah pan Camel, právě zavraždil tři pány z orchestru. Nelíbilo se mu, jak hrají." Tak tomu říkám celebrita. Panu Camelovi prostě stačí otevřít dveře a vypadne mrtvola. To by samo o sobě nebylo až tak vtipný, ale pan Gogo musí pobavit každýho, Ručník konverzující s Mýdlem nepostrádá tradiční policejní kouzlo a ten jedinečně artikulující gentleman, který by každého roffílel na fufky, se prostě stal kultovní postavou. A to nechci zapomínat na holčičí bitku v pěně, na huhukoktejl, na spor o vedení řezu ani na dálkový studium na vzdálenost Brazílie - Nový Zéland. Tento snímek si prostě zaslouží titul ujetá hovadina, který mu tímto propůjčuju. (24.10.2016)

nostalgické -5* Tahle komedie vždycky patřila mezi mé oblíbené a její komiksové zpracování mi přišlo už v mládí velmi originální. Bylo to hlavně tím, že první podobně ztvárněný film Kdo chce zabít Jessii? se nevysílal před revolucí – že by trezor? Vystřídal se tu tehdejší komediální herecký výkvět a Miloš Macourek napsal zábavný scénář plný parodický narážek na detektivky a gangsterky. I když tu nemá tolik hodnocení, tak ji nejspíš skoro každý viděl, tak nemá smysl se nějak rozepisovat. A i když už jsem ji dlouho neviděl, tak si nejspíš stále nejvyšší známku zaslouží a je zdrojem spousty nezapomenutelných hlášek. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA (20.02.2022)

Macourek a jeho krváky s povolenou dávkou čuňačinek. Po Vdově a Einsteinovi sestupuji ještě o patro níž, ke Čtyřem vraždám. Ukrutná třeskutost. V nějakých patnácti letech mě to ohromně bavilo („Dej fem ten fek!“), dnes mohu jen podepsat, co píše Amirgal. Patlanina i ve srovnání s jinými soudobými macourkovštinami. „Reálie“ jsou sice stejně čupr jako v nejlepších Lipského parodiích, komiksový Kája Saudek se k tomu snad tématicky hodí, ale dohromady to moc nešlo, o reklamních vsuvkách nemluvě. Dějová logika k pláči, parodičnost na úrovni Teletele (tedy taková, která si vystačí s ukazováním přehnaných typikálií), zuby spadnuté do polévky, hlasitě pérující nože v zádech, zoufalí školáci. Nutno srovnat se starším Kdo chce zabít Jessii (Macourek+Vorlíček): zatímco tam se v „reálném“ světě objevují zhmotnělé komiksové postavy, tady je zřetelný pokus o transformování reality do komiksu, tedy o zfilmovaný komiksový formát jako takový (čímž nemyslím saudkovské náhražky scén, které by byly moc drahé, ale bezprostřednost všech akcí a událostí – výjevů). Janžurová coby mistr převleků není vůbec špatná, bestie Bublina L.L. docela sedí, hoši z Michaga i ze San Boniga rovněž. Postavy jsou vůbec velmi dobře obsazeny (jen tu Bohdalku jsem tady nikdy moc nepochopil), krutými hláškami se nešetří a Zázvorková coby barová kurva je prostě unikát. Trvalou hodnotu má však jen písňová složka, totiž Eva Olmerová s Koptovým textem „městem táhne sex“, jakož i nová vlna z Newyorteku – to můžu. (07.12.2012)