Zelená kniha

Tři billboardy letošního roku. Greek Book sice není černou, ale čistou komedií, ale z mého směru je srovnání na místě. Už dlouho jsem se takhle nenasmál a nebyl lapen do příběhu tak silně a vzápětí, jako tady. A když jsem se pak podíval, že režisér oceňované potenciální (a snad nejen to!) oscarovky dříve točil jenom spotřební komedie, jež mám ale vesměs rád, nedávalo mi to moc smysl...načež mi pak došlo, že ten komediální aspekt tam má silný vliv. A krom komedie je to klasický mustr polepšení pitomce/člověka s určitými (rasovými) předsudky, jež známe z těch všech Nedotknutelných a Lepší už to nebude a samozřejmě mnoha dalších. Nic moc objevného, ale natočit to takhle nádherně, pomíjivě a zároveň zábavně chce kumšt. A nezpochybnitelný vliv na úspěch této pecky samozřejmě mají božský Viggo (každý rok by se měl v něčem objevovat, pro dosavadní ignoranty doporučuju Captain Fantastic) a stálice v tomto směru Mahershala Ali, který už má za sebou toliko osobitých rolí, ale v téhle poloze jsem ho ještě neviděl a ty nominace jsou naprosto zasloužené. Kéž by těch zlatých plešounů Zelená kniha pobrala co nejvíce. Totální feel good nářez a bezprizorních 10/10! (22.02.2019)

Až moc vypočítavá a na jistotu vystroužená oscarovka, která si odškrtává pravděpodobné situace, které přijdou a ony opravdu přijdou, včetně toho patetického konce. Ale dialogy mezi Tonym a Shirleyem jsou vtipně napsány, bezva to mezi nima jiskří a občas jsem se ze srdce zasmál. Viggo hraje mýho vrstevníka, furt něco žere jako já, děla se mu pupek jako mě, prostě sympaťák. Oscara bych mu přál, víc než Ramimu „podívejte-jakej-mám-brutální-předkus“ Malekovi, i víc než Alimu, který je pro mě herec jednoho výrazu, sorry jako. (02.08.2019)

A tak jsem chtěla vidět, co že to za film vyfouklo Oskara mým favoritům. Nebýt toho, asi by mě minul a příští rok už bych si ani nepamatovala, že něco takového někdy natočili. Takže, díky Oskarům! Green book mě bavila od samého začátku do úplného konce. Z velké části kvůli tématu a hercům, a taky kvůli tomu, že mám slabost pro filmy o opravdovém přátelství. A tohle mě dojalo neuvěřitelně moc. Rok 2018 mi přinesl několik velkých filmů, tenhle mezi ně patří taky. Je to krásný, 5* (04.05.2019)

Takže když nejsem dost černej, ale ani nejsem dost bílej a nejsem dost člověk, co teda jsem? Taková ta úsměvná "feel good" záležitost, která vás zahřeje na srdci, ale nic víc, nic míň. Prostě věc ušitá na míru Oscarům, což je mi už samo o sobě kapku proti srsti. Musím ale říct, že hlavní zápletka, tedy přátelství mezi bílým prosťáčkem a černým upjatým géniem zahrála i na moje struny. Rasismus v Americe je prostě vděčný téma, a jakkoli omílaný, pořád zajímavý. Miloučký film, o kterém ale po měsíci ani nebudete vědět. Jen vám zůstane ten hřejivý pocit na dušičce... možná. (Spíš jsem pro 3,5 hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že to nejde...) Chce to kuráž, abyste změnili lidská srdce. (13.03.2019)

Zelená kniha je super, to musíš vidět říkali přátelé. Vůbec netuše o čem je jsem ji dnes z čista jasna dal. Ano, natočené je to krásně. Je to vlastně roadmovie (a ty já rád) o cestě z New Yorku na rasistický jih šedesátých let (ta já také rád ta léta šedesátá) v nádherném Cadillacu DeVille 1962 s parádním dobovým soundtrackem. Vigga zbožňuji a Aliho už jsem ve filmech také párkrá tviděl a zde také hrál dobře. Ale film mně nezaujal. Když jsem viděl Smažená zelená rajčata, byl jsem nadšen. U Řidiče slečny Daisy a z dalších protirasistických filmů jsem měl radost, že se o tomhle tématu stále točí filmy. Když ve Volání svobody zemřel Steve Biko byl jsem zhrozen, podobně tak v Amistadu když byla lidská ,,zátěž'' v podobě otroků nemilosrdně shozena v řetězech z paluby lodi.... Vždy jsem odsuzoval bezpráví a nikdy mi nevadila jinak zbarvená pleť a nesoudil jsem člověka jen podle ní. Jenže. Poslední dobou je ve filmech přečernochováno. Klidně mi říkejte běloch, taky mne to neuráží, takže si dovolím užívat slovo černoch. Není filmu aby jeden z hrdinů neměl tmavší pleť. Ideálně je tam v nějakém tom teamu zastoupen běloch, černoch, asiat. Prostě každý tam má svého zástupce co kdyby. Samozřejmě tenhle film je o skutečném přátelství, o skutečných lidech z doby kdy to Afroameričané ve Státech a obzvláště na jihu měli těžké a to řada z nich bok po boku s bílými krvácela na bojištích druhé světové či v Koree. Já tenhle film vidím jako kalkul. Teď je po těchto ,,hřejivých'' filmech, poptávka nejen v USA. Já jsem toho prostě už přecpaný. Tuhle ráno pustím ČT před sedmou, tam pořad o Africe od pana Chaloupka s černoušky. Přepnu na jinej kanál a tam kreslená pohádka o dětech, samozřejmě jedno bylo tmavší pleti...V reklamách v Tv už dnes nejsou jen bílí herci... Úplně mně dostalo info o novém Bondovi atd... Ale my nežijeme na rovníku. Perou to do nás horem dolem, jako bychom nevěděli, že jsou na světě i lidé jiných barev pleti. Musíme si zvykat zřejmě na to co přijde. Už mně to prostě otravuje a znechucuje a začíná mně to štvát. A efekt to bude mít za chvilku opačný. Přestanu na takovéhle filmy úplně koukat a kdo ví zda se nakonec z člověka co byl v poho touhle neustálou propagandou nevytvoří rasista. Dávám za 3 sklenky vodky jen za to řemeslné zpracování. * * * (08.08.2019)