Duna

tak tohle dunění ve mně veliké nadšení nevyvolalo... chtělo to špetku koření navíc, abych se nechal patřičně lynčovat depresivními temnými obrazy a vjemy, navíc jsem se coby neznalec knižní předlohy dlouhou dobu nemohl pořádně zorientovat, kdo je kdo a komu jde o co... možná by bylo bývalo lepší udělat z toho di/trilogii v dějovém rozsahu knihy... triky a výprava jsou dost nevyvážené, něco se hodně povedlo, něco působí dost pravěce (prostě v roce 1984 jde vykouzlení roku 10191 trochu ztuha)... hodnocení "krátké" verze tedy tříhvězdičkové - třeba se změní, až zabloudím do pouště na 177 nebo 190 minut... ale to bude chtít na cestu hodně tekutin! 60% (15.06.2011)

Moje první setkání s tvorbou pana režiséra Davida Lynche se událo v době, kdy jsem byl víc jak o polovinu mladší než Paul Atreides, a světe div se, přes celkovou rozvleklost a náročnost se mi ten film líbil a navnadil mne k přečtení Herbertovy ságy. I když přiznávám, že vhodnost Lynchova osobitého pojetí tohoto filmu je přinejmenším diskutabilní. (12.11.2007)

Po druhém shlédnutí musím hodnocení navýšit. U filmu Duna je při jeho sledování prospěšné zapomenout, kdo ho točil, protože režisérovo ego, je zde otisknuto minimálně. Příběh je skvělý a řekl bych, že by film klidně unesli hodinu stopáže navíc a slušelo by mu to. Rychlý sled událostí komplikuje orientaci v příběhu a tak je pro plné docenění filmu buď mít povědomí o knize, nebo film shlédnout vícekrát, nejlépe obojí. Pokud se tak učiníte, pravděpodobně doceníte částečně naplněnou ambici režiséra, pojmout tak nejdednoduchý a rozsáhlý příběh na prostoru pouhých 130 minut. Krom toho má film parádní estetiku, silnou hudbu, kvalitní zvuky a velmi dobré obsazení. Nemyslím si, že je to pravděpodobné, ale Duně by velmi slušel nějaký podstatně delší režisérský sestřih. Pokud někdo tvrdí, že tento film je nudný, ať se raději podívá na Star Wars, protože Duna je jiná už z podstaty předlohy. (14.05.2007)

Po Dune začínam nadobúdať dojem, že tábor Lynchových ucitevačov dokáže spraviť kult zo všetkého čo táto režisérska osobnosť natočí. V tomto prípade mal však radšej ostať na svojom piesočku a nepodriaďovať sa literárnej predlohe, tobôž ak ide o kultové sci-fi akým Duna bezosporu je. Táto depresívna a nezáživná vízia totiž nemá so svetom Franka Heberta veľa spoločného a rád by som vedel, čo sa preháňalo Raffaelle De Laurentiis hlavou pri obsadzovaní režisérskeho postu. Neskoršie televízne spracovanie dopadlo oveľa lepšie, aj keď do úvahy beriem aj fakt, že tento film nemal Lynch úplne pod kontrolou. (24.08.2007)

Můj nejsilnější pocit z Duny lze shrnout do jednoho slova - nevěrohodné. Celý film oplývá asi tak stejně "hutnou" atmosférou (a i jinak jsou si dost podobní) jako Strážci vesmíru. Jenže, tady to neni zdaleka tak zábavné. Největší slabiny vidím především v režii, scénáři a hudbě. K hudbě se vyjádřím podrobněji. Ta, až na hlavní motiv (bohužel opakovaný do zblbnutí) a jednom vedlejším, je naprosto příšerná. Elektrická kytara se prostě do sci-fi nehodí (nebo na to nejsem minimálně zvyklý). Každopádně celý příběh tato "rocková" hudba degraduje a tvoří z něj frašku. Stejně tak rušivým elementem působily nekonečně šeptající monology všech postav. Ano, chvílemi to je zajímavé, ale tady to pan scenárista taky přehnal. "Skvostné" obsazení rovněž nepředvádí kdovíjak oslnivý výkon, a tak největším plusem je postava Paulovy sestry, která je neuvěřitelně temná, působivá a jde z ní opravdu strach. (27.04.2006)