Nikdy nezestárnou

Okamžikem, kdy se z těch starých, černobílých a zrychlených záběrů stává plynulý, kolorovaný a širokoúhlý obraz, mi spadla brada. Je neuvěřitelné, co se filmařů podařilo vykřesat, vytáhnout, vybarvit a upravit z těch starodávných filmů. Společně s komentářem tehdejších účastníků (a že jich je!) vznikl dokument ala Na západní frontě klid. Husí kůže hadr. (03.01.2019)

Úžasný počin k 100. výročiu skončenia I. svetovej. Nikdy som nevidel nič tak komplexné, mozaikovité a neuveriteľne presvedčivé. V tejto spojitosti ma napadá, že sa k tomu ako-tak blíži iba 1917 a Cesty slávy. Bol by som rád, keby sa film premietal na stredných školách. Aby si obézni teenageri, tráviaci väčšinu života pred monitorom počítača, uvedomili, že skutočná vojna je niečo úplne iné, ako virtuálne vojny, v ktorých bojujú, víťazia a nezomierajú. Vojny, v ktorých jediná bolesť je bolesť usedeného zadku, prípadne nejaké problémy s rukou manipulujúcou s myšou. A pokiaľ by mal niekto námietky, že išlo o 1. svetovú vojnu a už II. svetová bola na "vyššej" úrovni, tak by mali vedieť, že každá ďalšia vojna je hroznejšia, ako predchádzajúca a o "humánnych vojnách" môže rozprávať iba kaviarenský povaľač. Niekedy mi mierne prekážali farby, ale to je jediná a naviac veľmi slabá výčitka smerom k tomuto vynikajúcemu filmu. (11.06.2020)

Za tuhle NEZIŠTNOU historiografickou dřinu by si Peter Jackson zasloužil všechny metály světa. A pokud to ještě nevíte, důrazně bych chtěl upozornit na fakt, že internetem kolují 2 verze dokumentu – jedna z nich je ve VHS formátu 1,33:1, po vzoru starých záznamů, takže i ty kolorované, do HD převedené a nazvučené pasáže (poprvé tenhle technický zázrak okusíte až zhruba v 25.minutě stopáže) jsou ořízlé, a proto ne tak působivé. Druhá verze je pak v širokoúhlém formátu, jak jí původně zamýšlel i Peter Jackson, a prostě výsledný dojem z filmu hodně záleží právě na tom, kterou verzi uvidíte. Dokument vlastně informačně nepřináší nic nového, ale za tu technickou vymazlenost, která je zároveň i pietní vůči obětem strašné války, dávám PJ palce nahoru. (09.10.2019)

Děsivě působivé zprostředkování válečných hrůz z pohledu těch, kteří měli štěstí, že o nich mohli vyprávět. Peter Jackson zrestauroval více než sto let staré záběry, aby nás (i díky neméně důležitému zvuku) vzal přímo tam, to vše s komentářem řadových vojáků. Rozhodně nečekejte příval faktických informací, od toho jsou jiné dokumenty, tohle je opravdu o atmosféře, o atmosféře, o atmosféře, protože když jeden z vojáků vypráví, jak musel zastřelit jiného, sevře se hrdlo jemu i nám. (02.01.2020)

Válka mně zajímá. Hodně o ní čtu. O slavných bitvách napříč staletími, o důvodech proč konflikty vypukly, o zbraních a hlavně o lidech. Lidské příběhy mne zajímají nejvíce. Snad proto mám rád denníky či autobiografické vzpomínky všech těch, kteří se nějakého toho konfliktu účastnili. A i když je to pohled jednotlivce, často značně subjektivně zabarvený, má to pro mne mnohem větší výpovědní hodnotu než tucet děl věhlasných historiků, kteří píší fundovaně o něčem co však sami neprožili. A proto mne tento dokument doslova uhranul. Ne těmi kolorovanými záběry. Už jsem viděl fantastický dokument I. světová válka v barvě, tam poprvé na člověka dopadla rudost krve i odporná jednotvárná hněď krátery a vodou roblemcaných kdysi úrodných polí Belgie a Francie.... Byl to ten způsob jakým byl dokument podán. Ta výpovědní rovina jednotlivců, upřímná i po tolika letech. Trochu mne mrzí, že když už byly ve filmu i tanky , zapomnělo se na letectvo :-). Ale základem tehdejších armád byly tři zbraně. Artilerie, kavalerie a pěchota a o mužích těchto složek je dokument především. Od Jacksona je to skvělý počin nejen k nedávnému výročí 100 let od Great war, ale je to také skvělá pocta těm co tam bojovali a umírali. Dnes už se zapomíná i na hrdiny té druhé války, natož té první. Je třeba mladým neustále zdůrazňovat, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo. Tady je to za 5 vlčích máků ! * * * * * (29.12.2018)