Dunkerk

Tik. Velkolepé válečné drama. Ťak. Intenzivní podívaná pro diváka sledujícího zoufalý boj o vlastní (občas i cizí) život. Tik. Technicky dokonalá práce, precizně natočená a sestříhaná dle nejvyšších požadavků pana režiséra. Ťak. Díky IMAX kamerám je nutné vidět tento film v IMAX kině, televize i vše ostatní bude poloviční zážitek. Tik. Struktura filmu a tři příběhové linie jsou na můj vkus až moc okatě v popředí. Ťak. Nejsem si jist, zda Nolan směřuje ke své vlastní exhibici nebo svým perfekcionismem se naopak snaží film vyladit do detailu. Tik. Díky svému stylu vyprávění a zprostředkování pocitů z pobytu v Dunkirku, jsou herci jen postavami (bohužel bez jakéhokoliv pozadí). Ťak. Emocionální dopad tam prostě není tak silný a chvílemi opakování scén zdržuje. Tik. Hudební složka, podkres, všechno perfektní. Ťak. Jsem velice zvědav, do jaké míry hype okolo filmu v budoucnu přejde ve skutečnou úctu i mimo IMAX kino. Tik. Za mě Nolan natočil opět do puntíku to, co chtěl, bohužel tentokrát pro mě nepřekonal sám sebe. Ťak. PS: všimněte si, kdy skončí tikání ve filmu PPS: kolik by jste řekli, že těch vojáků na pláži bylo, kdyby to ve filmu nezaznělo?;) (21.07.2017)

Viděl jsem to poprvé a netušil co napsat. Podruhé jsem lépe vnímal hlasitost a heavy soundtrack, ale i obdivoval, jak je to celý intenzivní a precizní, včetně prolínání tří časových rovin. "Film se stává režijním mistrovstvím ve zpřítomnění aktuálního okamžiku." (zde) I přes to, a kolik je tu nádherných Spitfire přeletů v oblacích i nízko nad mořem, ale pořád nejsem unešen, nešel jsem nikdy na prdel jako u INTERSTELLAR, neměl možnost cítit s jakoukoli postavou (snad krom Hardyho pilota na konci), ani ale kolektivně, jak bylo zřejmě hlavním záměrem. Co tu vidím za devizu největší, tak že má díky DUNKIRK řada lidí možnost ocenit historii a uvědomit si, že dějepis není jen nuda pro dědky a povinně na střední... Na některý ideály, za který lidstvo bojovalo, si to zaslouží vzpomenout, třeba právě prostřednictvím nekonvenčního blockbusteru. Jsou nadčasový. A ješte jedna věc, opravdu si vážím té snahy točit na klasický film a vyhnout se CGI. [kino 70 mm] (25.07.2017)

Pomo, ty jsi to prostě jenom nepochopil. Tohle není „nefukčne zostrihané“, ale naopak geniální tvůrčí záměr Nolana. To, jak v tomhle filmu pracuje s časem, jak vypráví tři dějové linie skrze různá časová rozpětí a pak je s chirurgickou přesností mistra hodináře slepuje a na konci nechá protnout, aby tak dosáhl katarzního účinku, to je zkrátka obdivuhodné. Brilantní scenáristická práce. Navíc tenhle film má tak vysoké produkční hodnoty, že bych ho neváhal přirovnat k válečným epikám Davida Leana. Holt, kdo umí, ten umí. O tomhle filmu se v budoucnu budou psát rozsáhle slohové práce na filmových školách a filmoví teoretici ho budou rozebírat do aleluja. Oscary už teď jisté. (24.07.2017)

Nepatřím mezi ty, co mají doma v pokojíčku oltář s motlitebnou k Nolanovi, ani nejsem redaktor moviezone a tudíž nemám nad psacím stolem na "prezidentském místě" Nolana v rámu, ale musím přiznat, že jsem si v Imaxu prožil asi nejlepší válečňák všech dob a když píšu prožil, tak tím myslím prožil, protože už od prvního záběru jsem byl v Dunkerku s nima se všema a nebýt mého diváckého podvědomí, které mně, stejně jako holkám tampony ob dodávalo pocit klidu a bezpečí chvěl bych se strachy o svůj život ještě teď. Několik prostřihávaných dějových vrstev tady absolutně nevadí, naopak dokonale vykreslujou tu bezmoc, beznaděj a strach, kterou musel mít v Dunkerku snad i pobřežní písek. Navíc ta dynamika a tempo filmu, je takový, že by se na něm mohli vyučovat i piloti F1. Schopnost mistra Nolana vyprávět obrazem tady dosáhla svého geniálního vrcholu, dál už to fakt nejde. Dialogy minimální, hlavní role žádná a přesto film na který se nezapomene. Mark Rylance jak ten chlap je užasnej, jeden jeho pohled = desítky silných slov. Hans Zimmer v době kdy nedává rozhovory Pomovi tvoří filmové hudební kompozice snad z jiný galexie, protože jinak už to nechápu a jestli on a Chris nedostanou zlatýho panáka, tak bych poprosil ušaře a očaře o povinou prohlíku všech akademiků. (26.07.2017)

Nolan je zkrátka jediný režisér se na světě, který si může vybrat na svůj příští film naprosto cokoliv za libovolnou hromadu peněz a každého to zkrátka bude zajímat. Je velmi důležité si uvědomit jak moc je námět komorní a jak odlišně ho Nolan natočil. Nevidíme v něm jediného Němce a jedinou hmatatelnou hrozbou jsou neidifikovatelné letouny, které sem tam pokropí pláž plnou spojenců bez funkční defenzívy. Zároveň je třeba dodat, že Dunkirk rozhodně není o herectví. Samozřejmě je film plný známých a kvalitních herců (hodně mě potěšil můj oblíbenec James D'Arcy), ale třeba Tom Hardy je až do famózního konce celý v obličeji vidět jednou na pár sekund (scéna z traileru) a dál už Chrisovi musíme věřit, pokud nemáme vyloženě ostříží zrak, že vypouklé, děsivé a nekompromisní oči známé z Dark Knight rises opravdu patří Hardymu...a takový Kenneth Branagh taky moc šancí nedostane. Dunkirk je jedna velká přehlídka naprosto úžasného audiovizuálu s neuvěřitelně bombastickou kamerou Hoyte Van Hoytemy (kdo povzdychával nad roztřesenou kamerou ze Spectre, tak tady bude slintat blahem), která hlavně v letadlových sekvencích dokáže pořádně zamotat hlavu a myslím si, že minimálně tady je ten zlatej plešoun sakra jistej. A když jsme u toho, tak nemůžu opomenout formát, který Chris Nolan zkrátka miluje a jako jeden z mála na něj nedá dopustit a to všude vyzdvihovaný 70mm film, který je navíc díky nejmodernější technologii a IMAX kamerám v Imaxovém sálu roztažen po většinu stopáže na plnou velikost plátna a je to ohromující zážitek. Sice by dle mého měl i digitál být roztažen na takovou velikost, aby dávalo větší smysl si za takový luxus připlácet, ale zkrátka se od Nolanova tři roky starého Interstellaru až na pár výjimkových scén několika filmů tak nestalo. Abych to tedy shrnul, tak Dunkerk je tedy skutečně dílo od mistra v oboru, které ale jen stěží uspokojí pravidelné konzumenty blockbusterů po stránce epičnosti, jelikož kombinuje krásné záběry s jako vždy líbivě korespondující hudbou Hanse Zimmera, která tentokrát postrádá nějaký výraznější motiv, není však o nic méně strhující ve vygradovaných momentech a je s celým filmem v až nebezpečné korespondenci. Nejlepší režisér současnosti si jednoduše vyhrál s komorností námětu a zbytečně nepřidával moneyshoty, které dělají z blockbusterů blockbustery. Dostáváme tedy malý film za více než sto mega, ovšem hravě překonávající kdejaké megafláky sázející na žánrovou jistotu. Napoprvé nadšený nejsem, jelikož to úplně najednou vstřebat nejde, ale velice spokojený ano...9/10 PS : Absolutně nemůžu pochopit Nolana, jak vůbec mohl zapnout kamery bez Michaela Cainea (Ale alespoň něco přecijen). Viděno v kině 2x. (20.07.2017)