Kesari

Můj asi první indický film. Hodně silný čáj. Epické bojové scény, nadlidský hlavní hrdina, 21(22) proti 10000 muslimům, přehnaná, ale silná řežba, kde se občas(až moc) zpívá, tancuje, hraje na city a čest, nabádá k vlastenectví a čistí boty. K úplnému pochopení si asi člověk musí nasadit turban. Jsem rád, že jsem to mohl vidět. (22.06.2019)

Buď mám kliku poslední dobou na indické filmy, nebo začínají být po čertech dobré. Filmy z tohohle období miluji. Z jakého? Z období kolonií, ano z té dnes pro někoho odporné doby kdy odporný bílý muž kolonizoval, ale zároveň a o tom se dnes nikde nemluví i civilizoval národy různě po světě. Nakonec to dopadlo jak to dopadlo, v tomto ohledu jsou všechny ty oběti v koloniálních válkách dnešní optikou opravdu zbytečné. Tehdy to však z důvodu mocenských postavení impérií smysl mělo. Dnes je ta doba pryč, Anglie to je směs Indie a Pakistánu a je smutné, že stačilo nějakých 150 let aby to královna moří dotáhla tam kde je dnes. A to se ještě netrhli Skoti a že se trhnou na to vsadím výplatu. Ve filmu se ukázalo dávno platné pravidlo , že na islamisty vždy platil jen meč. Věděli to evropští králové, věděli to Habsburkové, Indie to ví sakra dobře i dnes. To jen my v Evropě si myslíme, že islám je náboženství míru a že patří do Evropy. Nepatří, až tam bude nebude to už Evropa jakou známe dnes. Docela by mne zajímalo jak to bylo s obranou pevnosti ve skutečnosti. Filmaři tu lehce tlačili na pilu u vyhrocených scén co se týče emocí. Vždycky mne štve, že když to nějaký hrdina schytá v boji, ostatní přestanou bojovat aby jej ošetřili a vyslelchli jeho pár posledních slov. Ve filmu tak ale činí i nepřátelé což je nereálné. Právě ve chvíli kdy je nepřítel kosen je to důvod zintenzívnit útok ne? Stejně tak ten závěr a ty mečovo-šavlové souboje... Jako ty zpomalovačky byly výborné, ale asi až po 10 minutách co se islamisté nechali masakrovat na nádvoří si kdosi vzpomněl, že má v ruce pušku. Je zajímavé, že islamisté měli zbraně se zábníky zatímco Sikhové po každé ráně museli nabíjet. Film se neobejde jako každý správný indický snímek bez tanečků a písní, ale kupodivu mi to tu až tak nevadilo. Docela to tam i sedlo. Zajímavý byl ten LGBT sniper či co to bylo. Vůbec ty typy byly skvěle vybrány ať jde o hlavního hrdinu, tak o vůdce nepřátel. Opravdu vzbuzovali odpor. Digitální efekty docela ušly a fascinující byl ten komparz srovnatelný s ruskými válečnými filmy sedmdesátých let. Skvělá byla výprava a hlavně všechny dechberoucí scenérie hor a pevností. Musím uznat, že těch 150 minut bavilo do poslední sekundy. Dávám tedy za 4 turbany. * * * * (28.06.2020)

Oblíbený a divácky vděčný žánr tower defense ideálně v nějakém poměru 10:10 000 a vlastenecky pojat. Zde v indickém balení, kde heroic bloodshed dostává tu nejvyšší šarži. Bollywood tvoří v rámci akčního filmu poněkud ultra heroizované postavy a epické rozmáchlé scény, které mohou vyvolávat úsměv, ale to bychom se museli smát i těm hollywoodským komiksovým hrdinům. Tady je vcelku snesitelná a usměrněná nadpozemská síla a schopnosti hrdiny, takže i západní divák tento epos pozře jako historický válečný film z dějin Britské Indie s pochopitelně všemi atributy indické současné kinematografie (zpěv, tanec, love story). Pro všechny, kteří chtějí spatřit jak se točí filmy o hrdinství, jak zdůraznit jeho charisma, bojovnost, odhodlání (záběry odspodu, zpomalování, oblétávání okolo, pompézní hudba), tak by měli začít i s indickými akčními filmy. Jen se špatně shání. (13.07.2019)

Můj první indický film. Co se dalo čekat? To jsem se neodvážil předem vůbec odhadovat. Lákalo mě na filmu období britské koloniální nadvlády a hraničních bojů proti muslimským Pákistáncům. Film totiž popisuje (snad opravdu skutečnou) událost z roku 1897, kdy se 21 indických vojáků a jeden kuchař ve službě Britů postavilo odvážně vstříc smrti, aby ubránili vojenskou pevnost Saragarhi... První polovina filmu působí velmi rozvláčným dojmem a když se dokonce začne zpívat jak v nějakém muzikálu, docela jsem se přemáhal, abych ve sledování pokračoval. Hlavní hrdina, v očích Britů problémový seržant Ishar Singh je skrz na skrz kladná postava bránící bezbranné a jako takový působí jako rytíř na bílém koni z pohádky. Což mi trošku vadilo, i přesto mu nešlo nefandit. Pak přišel jeden povedený vtip s mluvícími kohouty a na obzoru se objevila armáda 10 tisíc pákistánských muslimů, kteří se rozhodli naše hrdiny krutě pozabíjet. A tady mě film chytil. Bitevní scény jsou pojaty velkolepě, brutálně a občas i dost přepáleně. Jak jsem se zde dočetl v komentářích, patří to k obyčeji indických filmů, takže proč ne. Vážně se mi poslední hodina hodně líbila, jakožto i celkové vyznění filmu. Musím tedy nakonec říct, že mé první setkání s indických filmem nedopadlo vůbec špatně... (02.08.2019)

Výborný heroický film na základe skutočného historického kontextu, ktorý sa odohral v roku 1897 počas bitky o Saragarhi. 21 vs. 10 000 - tak to je naozaj slušný nepomer! Napriek tomu 21 Sikhom nechýbala odvaha sa postaviť zoči voči obrovskej prevahe paštúnskych kmeňov. Samozrejme, že reálne to až takto prehnane heroicky neprebiehalo, ale nič to nemení na skutočnosti, že bojovali naplno až do posledného výdychu. Filmové spracovanie tejto historickej udalosti sa mi ale skutočne páčilo, hoci úvod bol dosť vlažný a následne tendenčne zveličený. Film mal výbornú výpravu (kostýmy, kulisy, vizáž postáv), a veľkým plusom boli okrem iného aj zmyselné dialógy a činy plné posolstiev, najmä záverečný výkrik "Jo bole so nihaal sashri akal" vo mne zanechal silný dojem - ak som dovtedy váhal medzi 4 a 5 hviezdami, tak toto definitívne naklonilo váhy na 5-hviezdičkové hodnotenie. Jediné, čo sa mi až tak nepáčilo boli zas a znovu prehnané a predimenzované vizuálne efekty bojových scén (ale v tomto sa žiaľ tvorcovia akčných filmov priam vyžívajú). P.S. Akshay Kumar tu bol v tej sikhskej podobe takmer na nepoznanie (veľmi dobrý herecký výkon, jeden z najlepších v jeho podaní). (01.07.2019)