Kanec

Řekl bych, že víceméně jako všechny australské filmy, je Kanec pěkně natočen (skvělá kamera a hlavně nádherná příroda), ale to je tak asi vše, co se mi na tomhle kousku líbilo... Žádné napětí, krev, záběry na nasraného kance nebo alespoň jedna sympatická postava... Prostě jsem čekal asi moc... Třeba klasické osmdesátkové béčko ve stylu Aligátora nebo Piraní, ale dostalo se mi nudného animal hororu říznutého exploitationem, ve kterém obřího kance vidíme dohromady tak 20 vteřin... A to není nic pro mě... (04.02.2012)

Zvířecí a monster horory mám velice rád, zvláště pak starší kousky. Takže jsem se po solidním Proie (2010) začal poohlížet po dalších „kančích“ filmech a pár jich našel. Tento kousek jsem viděl kdysi jako malý, ale moc jsem si ho nepamatoval. Proto když jsem na něj po letech zase narazil, byl pro mě „jasnou volbou“. O tom že jde o klasickou průměrnou osmdesátkovou podívanou nemůže být ani pochyb. Pokud člověk nebude čekat žádné zázraky, užije si tuto australskou podívanou tak jako já. Je však potřeba se oprostit od všech předsudků nad tím, že v celé své kráse, divočáka mockrát neuvidíme, takže se musíme spokojit většinou s jeho tlamou. Jak se později ukáže, byl to dobrý tah. Díky tomu měla atmosféra slušný náboj, který se postupem času pěkně stupňoval a to i zásluhou dvojici „retardovaných“ bratří. 60% (26.05.2013)

Strašně zestárlé po formální stránce. Režijní postupy vyjadřování stísněnosti a strachu kamerou a střihem, ve své době kreativní, cool a působivé, jsou dnes již béčkově směšné a rušivé. To je právě rozdíl mezi vizionářskými tvůrci, kterých žánrovky pořád fungují (Spielberg) a dočasnými hitmejkry, kteří zůstali zakleštení v jedné žánrové sezoně (Mulcahy). Představte si, že by takovouhle hudbu a kamerové fígle měli Jaws... Surealistická výprava a atmosféra Razorbacka se mi ale líbili i dnes. Takovej perverznější Edgar Allan Poe :-) (08.04.2019)

Velmi působivá vizuální stránka plná mlhou zahalených plání v nepřirozeně pestrých barvách (včetně pár surrealisticky laděných snových scén) vyhrává nad poměrně strohým dějem a polovičatým napětím (hororovou atmosféru film však má solidní). Ale ty klokanovražedné vidláky tam scenárista nechal běhat na můj vkus až moc dlouho, na těch si měl Razorback smlsnout o půl hoďky dřív. (11.04.2019)

Naturálne aminal horrory o vraždiacich zvieratách mám v obľube už pekných pár rokov. Videl som vyčíňať všeliake zvery: žralokov, krokodílov, aligátorov, pirane, krakaticu, kosatky, psov, vlkov, levov, šabľozubého tygra, opice, medveďa, varana, žaby, kobylky, zajace, netopierov, vtákov, hadov, včely, osi, mravcov, pavúkov, slimákov... Tento špecifický horrorový subžáner mám dobre zmapovaný. No ale ešte ma občas dokáže niečo nové prekvapiť. Tento krát to bol diviak, ktorý sa v roku 1984 objavil v austrálskom filme "Kanec" (Razorback). Na počiatku svojej režisérskej kariéry ho natočil Russell Mulcahy. Celkom na mňa zapôsobil ten surový buranský vizuál. Bol to taký zvláštny austrálsky kvázi exploitation animal horror. Filmová kritika ho radí do špeciálnej kategórie, ktorá nesie označenie ozploitation. *** (24.10.2021)