The Happiness of All Mankind (E04)

Tento díl mi zatím nejvíce ze všech připomněl ruské filmy, na které jsme chodili do normalizačních kin se základní školou – tady je na efekt promyšlené opravdu všechno. Být osmileté dítě, jsem z pečlivě konstruovaných scén naprosto zdrcena, jako dospělý člověk jen kroutím hlavou nad tím, že tak okatě vyšperkovaný efekt, ztracený zcela v přebujelé atmosféře, vyvolá požadovanou reakci, tím spíš, když většina z nás, kteří tedy už těmi dětmi nejsme, je – doufám – s průběhem černobylské tragédie seznámena (a nemůže být proto překvapena konkrétními faktickými složkami seriálu). Osobně za všemi scénami vnímám příliš silný záměr šokovat. Na úkor dynamiky děje, osobního příběhu nebo umění vytvoření zápletky na pozadí historické skutečnosti – tento základní filmový vklad mi tu chybí zcela. Ale snahu vyvolat emoce oceňuji. Přečetla jsem si komentář, který dle mého seriál nejlépe vystihuje: „Klobouk dolů maskérům.“ No, tak asi tak nějak ;) (29.05.2019)

Jeden ze zdejších chytrolínků (uživatel Heisenberg) by měl při sledování té své "globální onanie" dávat větší pozor a nevymýšlet si ideologické báchorky. Řečeno to bylo takto : ... "Lunochody STR-1. Jsou lehké a když je obalíme olovem, odolají radiaci. Lidi jsme na Měsíc neposlali, ale alespoň nemusíme lidi posílat na střechu. To je nejdůležitější, soudruhu generále. Za žádných okolností tam nesmějí lidé. Jen roboti .... Asi se dá říct, že ten kus střechy je nejnebezpečnější místo na světě." ... (29.05.2019)

To snad ani nemůže být díl patřící k tomuto seriálu. Asi půl dílu dva týpci hledají, kde by zastřelili nějakého psa, a do toho deklamují věty, které brutálně šustí papírem. Čtvrt dílu se řeší, koho nebo co poslat na střechu uklízet. A závěr obstarává jakési filosofování tří chytrolínů s výrazem moderátorky zpráv při čtení dojemné zprávy o ztraceném šťěňátku... Aby se ta nuda něčím zakryla, snaží se tvůrci působit na city tím nejprůhlednějším způsobem, jenže ono to nefunguje. A megaprodukce to nezachrání. Vzpomněl jsem si na seriál Plechová kavelie, kde tvůrci neměli do jednoho dílu co nabídnout, a tak tam celý díl řešili nespokojenost kombajnérů se svačinou v podobě pribináčků. Toto je takový jeho ekvivalent v rámci Černobylu :-) (19.06.2019)

Působivé v tom smyslu, že se tvůrci nezaměřili jen na výbuch jako takový a instantní dobrodružství v tom co přišlo těsně poté, ale mapují širší souvislosti, i delší časový úsek mnoho měsíců od katastrofy a kupící se další a další problémy a záležitosti, které je potřeba řešit. Už to nemá tak nekompromisní drajv a brutální autenticitu, ale pořád setsakramentsky dobře udělaný koncept se spoustou "nebezpečných" scén. (16.06.2019)

... A veru že aj vyviedla (ak by ste akurát náhodou tápali, o čom je reč, tak nadvädzujem z predch. recenzie, z konca), lebo som normálne omámený, ešte stále v nemom úžase, akoby som si pripadal byť mimo realitu, a to len preto, ako famózne ma tvorcovia zamestnávajú extrémne pôsobivou atmosférou, akú som počas sledovania v televízii snáď ani nezažil ? Občas ma táto filmová vlastnosť naprosto opantá vo filme (ani nepamätám, kedy to bolo naposledy), ale v seriáli, tak to je iná káva, že to s takou pravidelnou vervou vkuse dokážu transformovať do obrazu, až je človek sakramensky vyvedený z mieri. _ Je to neuveriteľné, ale hodina sledovania každej jednej epizódy utečie, ako rýchlosť svetla, skrátka, naplno sa ponoríte do pozerania, že ani čas okolo seba absolútne nevnímate, iba žeriete jednu sekvenciu za druhou, keď si v duchu želáte, aby to ešte chvíľu potrvalo. Tentokrát sa prelínajú väčšinou dve udalosti, t.j. strihovou skladbou sa „neustále” presúvam z miesta na miesto, kde zábery zo strechy elektrárne, ktorú prišli vyčistiť od grafitu mnohí odvážni jednotlivci, je strhujúca ! Ručná kamera tam ide rovno s týmito hrdinami, v brilantnom, neprerušovanom, cca. 90 sekundovom zábere bez jediného strihu, a vy vtedy máte po celom vašom tele samé zimomriavky. Už keď som načrtol, čo nás ešte čaká, tak i voľne žijúce zvieratá to majú dávno spočítané, teda, aby som bol konkrétny, domestikované, ktoré obyvatelia nevzali so sebou. Tu si zahral „dotieravý chalan” zo Zabitia posvätného jeleňa, a toho to začalo poriadne baviť. Fares Fares mi bol taktiež veľmi povedomý, ale nebol som si hneď tak istý. _ Blíži sa finále, a ja si čoraz viac uvedomujem, že som mal tú česť s veľkou seriálovou - UDALOSŤOU, nielen roku 2019... (19.06.2019)