Východ slunce

Přátelé, já jsem unešen, dalo by se říci, že nemám slov. Proto prosím omluvte tento komentář, který vznikl z čiré nadšenosti. Němé filmy jsou, stejně jako mluvené, jak špatné, tak dobré. Špatných je dost, dobrých je není o moc méně, ale pak jsou ještě jiné. Geniální. Friedrich W. Murnau je bezpochyby geniální. Jeho snímky jsou působivé ještě po tolika letech co byly natočeny. Oslňují smyslem pro detail a opodstatněností každé scény. Murnau skvěle pracuje se světlem a i z té - promiňte mi to slovo - nejpitomější scény dokáže udělat zázrak. Jeho filmy jsou prostě dokonalé. Jeho filmy mají své kouzlo v dialozích - i když u němého filmu to slovo může být trochu zavádějící (''Trochu vás naleštit, měl byste šmrnc'') a dokáží dokonce i pobavit - úžásná scéna s ramínkem, která vyvrcholí až po podstatné době (btw nesmál jsem se tomu muži, ale spíše úžasnému ''Děkuji.'' té ženy). (18.04.2006)

Murnau získal neopakovatelnou příležitost od Foxu natočit si film zcela podle vlastního gusta bez jakéhokoliv zásahu studia. To znamenalo, že se spojil s německým štábem a vytvořil za velmi slibný rozpočet evropský snímek v amerických reáliích a s americkým espritem. Vznikl neodolatelný zážitek, který je daleko od klasického stylu. Zpočátku vévodí chmurná atmosféra nedaleká německému expresionismu, přenášející manýru do architektonicky osobitých interiérů (falešné perspektivy, zveličené části dekorací) i do přepjatých hereckých výkonů (fatální svůdnice má velmi blízko Nosferatovi v ženských šatech). Poněkud těžkopádný počátek, provzdušněný nanejvýš typicky odpoutanou kamerou (působivé jsou momenty, kdy kamera nalezne v ladném oblouku výmluvný detail obličeje ve výrazný moment) se však začíná náhle projasňovat a nastupuje podmanivá lekce impresionistických postupů s vábivými prolínačkami (především zrození nového dne skrze vodní hladinu) i animovanými mezititulky a umným užitím víceexpozicí, pronikajících do mysli hlavního protagonisty. Po zažehnané tragédii přichází nejzajímavější část započatá silně poetickou cestou pitoreskní tramvají (velmi umně zkomponovaná zadní projekce s notnou dávkou stylizace) , která vnáší dvojici do víru velkoměsta, které jim nabídne bezpočet příležitostí pozvednout jejich vztah s popela - nastává nečekaný žánrový zvrat - vír scének z různých prostředí, míchající civilismus se situační komedií a prvky grotesky, v nichž je znát i typické středoevropské figurkaření a zemitější humor. Na diváka je dvojnásobně přenášena úleva a katarze, která je však jen mezičasem před další ranou osudu, která velmi rychle vrací příběh do temných rovin a v německém stylu (nyní již výrazně dynamičtějším) snímek také vrcholí. Murnau se zde skutečně stává stylovým a žánrovým chameleonem, ovšem vzhledem k rozvíjení příběhu postupuje zcela organicky - evropská i hollywoodská zkušenost má spíše podobu rozsáhlého rejstříku, z něhož Murnau velmi obratně vybírá prvky a postupy, které nejniterněji a zcela vizuálně dokáží rozvíjet příběh v daných okamžicích. Oba herci v hlavních rolích se v průběhu děje postupně otevírají, Gaynorová po emotivních výpadech nalezne svoji spontánnost a její výkon se stává velmi pozoruhodným, O´Brien působí spíše klasickým "prožívaným" herectvím, ale proměna jeho postavy je velmi koherentní. Východ Slunce je jedním z vrcholů dovršeného stylu němé kinematografie, obohacený navíc velmi silným příběhem a svojí emotivní sílu neztratil ani po více než 80 letech. První historický Oscar se skutečně dostal do těch nejsprávnějších rukou. (30.09.2011)

Viděno na PFF s živým hudebním doprovodem, za který si tak uděluju hvězdičku navíc, protože byl opravdu ohromný. Ale Východ slunce jako jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie? Kdo a podle čeho to vybral? Asi jsem ignorant a necita, ale mě to nebavilo. Mohl to spasit jen apokalyptický konec, ale... (10.11.2010)

„Východ slnka: Pieseň dvoch ľudí” , t. j. Muža a Ženy (manželského páru), ale sprvoti to na žiadny "song" , ktorý by som si mohol pospevovať, absolútne nevyzerá, lebo sa nedá už akosi čestne prehlásiť, že by medzi nimi dvomi ešte panovala akási láskyplná iskra harmonického vzťahu, na akú boli možno skôr zvyknutí, skrátka, vzájomná náklonnosť už asi načisto vyprchala ? Inak by sa zrejme ani neodvážil pomýšľať na takýto ohavný čin, nepodvádzať ženu, a extra naviac - kuť zlomyseľné plány ! _ Istého, neskorého večera zaregistruje vidiecky, farmársky muž v okne, ako v čiernom outfite odetá žena z mesta, ktorá prišla do vidieckej obce na dovolenku, najprv naň lišiacky zahvízda, i do tmavej noci ho následne vyláka, neslušný návrh mu ponúkne, aby do večného zatratenia navždy vošiel, kde by ho už svedomie večne bičovalo ! Hovorí mu: „Farmu predaj, ženy sa zbav, aby to vypadalo, ako nešťastná náhoda, ty by si sa ale zároveň »orobincom« zachránil, a potom už iba so mnou do mesta šiel, (v duchu si určite myslí, aj prachy stopro pomíňame !)” ! "Deň D" je tu, že je hádam ešte nervóznejší, ako ich nemecký ovčiak, ktorý sa i z reťaze odtrhol, len aby k žene pribehol, do vody aj odhodlane skočil, a k člnu (do)plával, čo muža totálne ohromí, a tak sa so psom k búde znovu vracia ! Na druhý pokus by to malo snáď už konečne vyjsť ? Počas plavby, sa ako taká mátoha chová, kedy žena zvláštne tušenie máva, a v tom sa k nej pomaličky vyrúti, až si doslova do jazyka zahryzne, že asi vlastné konanie ho pohrýzlo, a žena v tom duchaprítomne z člna na breh vyskočí, lesom uteká, na vlak naskočí, do mesta prichádza, no, muž je jej stále v pätách, nešťastný z toho, čo vykonať chcel. Dokáže mu odpustiť ? Ak áno, tak zažijú úžasné mestské chvíle, ale ak náhodou nie, tak samá temnota ho rozožerie, ako rakovina ! Pozor, nebezpečenstvo ešte stále nie je zažehnané ! _ Vyznie to možno trošku divne, ale "STRED" filmu v meste mi príde, ako najmenej zaujímavý zo všetkých sekvencií, pretože ma vôbec nezaujímalo - opité prasiatko, kiks u fotografa, či návšteva holičstva atď, ale i napriek tomu je toto «ťažisko» extrémne podstatné, vďaka čomu sa v podstate vrátili opäť do normálu, kedy sa už tradične hovorieva: „Niečo zlé, je na niečo dobré” . / Sunrise vnímam, ako jednak miľník a klenot svetovej kinematografie, strhujúcu romancu ešte pred klasikami typov Stalo sa jednej noci, Odviate vetrom, či aj Casablancy i ďalšími, čiže je totálnym priekopníkom svojho žánru, alebo taktiež aj základnou učebnicou cinefilov, ktorá výnimočne dopĺňa filmové vzdelanie !!! To musí vidieť každý. Ďalej, oscarové triumfy, a toho je ešte strašne veľa, čo by sa dalo spomenúť. Brilantná, romantická dráma, ktorá sa už síce vôbec nezmestí do TOP 10. najlepších filmov, ale nič mi nebráni, aby som si ju umiestnil hneď, trebárs, kdesi za desiatym miestom ! (26.04.2020)

Východ slunce je prvním filmem Friedricha Wilhelma Murnaua realizovaným ve Spojených státech, ovšem za značného přispění jeho německých kolegů (např. scénář opět psal Carl Mayer). Režisér si vybral jako předlohu novelu Hermanna Sudermanna Cesta do Tilže, ale změnil konec. Děj tohoto filmu je zasazen do komorního rámce a je i celkově odlehčenější. Východ slunce je příběhem venkovského spokojeného páru, do jejichž života se vetře frivolní žena z města a manžela nejen obluzuje, ale i navádí, aby svou ženu jako "přebytečnou" utopil. Film se vyznačuje velkou stylovou čistotou a místy působí až pohádkově. Děj samotný je budován na kontrastu mezi mravní upřímností venkovských lidí a rozkladnými projevy městské civilizace. Velmi působivé je zejména souběžné prolínání dějů (např. muž podléhá svodům milenky, zatímco jeho žena se láskyplně věnuje jejich synkovi). Murnau také používá obrazy se symbolickým významem (usmiřující se manželé vidí za výlohou svatební fotografie a následuje jejich svatební obřad). Ani zde si neodpustil určité "odlehčující" scény (rozpustilá taneční sekvence s komickými prvky). Murnau v tomto filmu motivuje jednání postav jejich vnitřními myšlenkami a náladami. Mistrné bylo zejména ovládání kamery, například v úvodní scéně, kde je kamera v neustálém pohybu a sleduje hrdinu nebo scéna cesty tramvají z venkova do města. Vynikající práce kamery (v mnohém může připomínat uměleckou fotografii kolem roku 1900) byla v roce 1929 oceněna historiky prvním Oscarem stejně jako výkon hlavní představitelky Janet Gaynor. (23.05.2005)