Vlastníci

Nevyhledávám filmy z jedné místnosti, nicméně Vlastníci je ten typ filmu, který by měl každý Čech vidět. Je to pochopitelně dle očekávání esence hereckých hvězd, jež hrají více či méně sympatické až odpudivé postavy a přesně z toho důvodu už tento film pravděpodobně nikdy nechci vidět. Mnohdy bylo až fyzicky nepříjemné to sledovat, ačkoliv je mi jasné, že i přes osobní zážitky režiséra Havelky si do scénáře přidal nějaké ty přestřelené dramatické momenty. Nicméně děkuji za uvědomění, že se nikdy nechci stát vlastníkem bytové jednotky...a rozhodně bych nikdy nepodepsal prázdný papír :) 8/10 (16.01.2021)

// Povedená komediální variace na 12 rozhněvaných mužů, akorát místo osudu jednoho obviněného muže se rozhoduje o osudu jednoho baráku, který může a taky nemusí každou chvíli explodovat. Že to je herecká a na naše poměry i dialogová hitparáda je z toho zdejšího hodnocení všem tak nějak jasný, za mě tak vlastně zmíním ještě překvapivě snaživou kameru, která by se bohatě mohla spokojit s tou jednou místností a pár lidmi, ale místo toho dostáváme hezký detaily na tváře, po dlouhé době zase cool zpomalovačky, a taky pár překvapivě drsných střihů na statické záběry pokojů a praskajících pojistek doplňujících náladu a atmosféru jednání. Po emoční stránce to rozhodně není tak mistrovské dílo jako od pana Lumeta, ve sféře komedií jde ale o něco tak zásadně povedeného a ojedinělého, že přidávám tu pátou hvězdu a začínám se těšit se na Havelkův příští film. 9/10 a jednoznačně nejlepší český snímek od Ztraceni v Mnichově. (13.01.2020)

Ambice zřejmě byly nemalé, ale stvořit českých 12 mužů se nepovedlo, ani přes v našich končinách hodně nevídaný finální twist. Na vině že se vše nepovedlo lépe je fakt že jsem sledoval daleko více tragických nesympatických figurek než jsem dokázal v tu danou chvíli unést. Film jsem si pustil pod zdáním skvělé komedie a tak jsem nebyl připraven na věčný a nelítostný sousedský souboj o výtah, vodu, elektřinu nebo půdní prostory. Tereza Voříšková sice hodně vylepšila své jméno, ale afektovanou a vzteklou ženskou jsem jí uvěřit nedokázal. Pochválit musím hlavně zpočátku Lábusův výkon a hlavně totálně nečitelného Hádka. Ten kluk ty ... (nemůžu prozradit) zkrátka umí dokonale. 60% (27.04.2020)

Možno keby, že som vlastník baví ma to viac. Musím uznať, že film natočený v jednej miestnosti je nadmieru vydarený v tom, že moc nenudí. Skôr ma nebavili niektoré postavy a iné mi prišli zas zbytočne otravné, alebo nasilu vtipné, no najviac ma sklamal záver, ktorý už stagnuje a nezaujme toľko. Inak fajn, určite to lepšie s českej produkcie. 50% - 2* (21.04.2020)

SPOILERy! Trochu som sklamaný iba z toho, že predstaviteľka najsympatickejšej postavy zosobňujúcej hlas rozumu, dohnaná debilitou a egoizmom ostatných k odhaleniu svojich slabostí, ktorá väčšinu času keď má slovo, ťahá sympatie a divácky zážitok skoro až k piatim hviezdam (Tereza Ramba), neuhrala záverečný výstup. Nie som si istý, či to bolo herečkou alebo réžiou, prikláňam sa skôr k tomu druhému. Zvyšok filmu je totiž Ramba úplne presná v gestách a pokiaľ nehrala vlastnú povahu, podozrievam autora, že ju stvoril podľa skutočnej osoby (niekoho na chlp rovnakého som dokonca sám poznal). V zvyšku postáv, naopak, (paradoxne možno ešte s výnimkou homosexuálneho charakteru) hrajeme len na také tie povrchové stereotypy a la tá naše povaha česká. Niektorí to uhrajú aj tak (Melísková, Havlová), niektorí v tej repetitívnosti začnú byť otravní (Lábus), a vedlajšie postavy sediace mimo stolu, na mňa osobne nefungovali vôbec, a to bohužiaľ vrátane Novotného. Navyše má režisér dosť často problém odhadnúť hranicu medzi inteligentnou konverzačkou a bláznivou estrádou a tak, hlavne ku koncu miestami skĺza do buraniády. A ja absolútne nemôžem prísť nato, čo z toho bol zámer. Či muselo byť buranskejšie spracovanie tým viac, čím viac sa dostávali k slovu burani, až to celé ovládli po tom, ako inteligencia spáchala harakiri; a rovnakú dilemu mám s trailerom, ktorý na mňa pôsobil, že cieli skôr na českú kinomajoritu, ktorá pritom cieľovkou vôbec nie je. Vlastníci obsahujú množstvo umýselných alebo neúmyselných, viac či menej iritujúcich detailov, ale ako celok sú skrátka strašne iní a zábavní a depresívni, a už len to sú dostatočné dôvody im fandiť. Konečne niekto prišiel nato, že keď musíme neustále točiť o tom istom, vieme obmieňať aspoň formu. A prekvapovať. Od určitého momentu som bol stopercentne presvedčený, že to tam celé vybuchne a oni ich (nás) v tom na koniec všetkých nechali žiť. Čo ste si zvolili, to máte; pri perfektnej titulkovej scénke z kúpelne, zrazení na kolená, keď sa do toho baráku, krajiny, sveta, rozhodnú priviesť ďalšie dieťa. Sme my vôbec normálni? (31.03.2020)