V žáru královské lásky

Jan Němec byl opakem toho, co si lze představit pod pojmy jako je podbízivost, líbivost, komerce, konformita… Byl to odvážný, osobitý tvůrce. Většinou z nás zůstane nepochopen a já osobně na tom nevidím nic špatného- alespoň po část svého života dělal, co ho bavilo- díly tomu mohl být šťastný a šťastní lidé dělají tento svět lepším. Nemá cenu diskutovat o tom, do jaké míry se mu podařilo zachytit podstatu Klímova Knížete Sternenhocha. Tohle je V žáru královské lásky. A byla vážně žhavá. Vildovi jsem ji věřil. A věřil jsem mu i jeho zoufalství a nenávist, když ji ztratil. Svého partu se chopil se ctí, Ivana Chýlková se mi tady zdála vynikající. Jenom mě to nebavilo. V roce 1990, ani teď- o 32 let později. Protrápil jsem se tím a těšil se na konec. To ale neznamená, že by Jan Němec neměl koule. (27.11.2022)

"Ředitel barrandovského filmového studia prohlásil, že tento film je předělem. Nazval bych to raději zlomem, propastí, černou dírou, do níž se propadá smysl filmu i smysl umění. Propastmi cesta nevede, ani k přilákání znaveného a chudého českého nebo slovenského diváka." (Jiří Sirotek, Občanský deník, roč. 2, 20. dubna 1991, s.9.) (09.10.2013)

Film „na motivy románu Ladislava Klímy“ znamená, že se od literární předlohy v mnohém liší. Nemělo by význam vypočítávat, co všechno je ve filmu přejinačené. Raději se soustřeďme na to, co vlastně tímto ořezem Klímova arcidíla plus jeho přesazením do moderních kulis vzniklo. Řekl bych, že vznikl docela slabý čaj, avšak příjemně ochucený hereckými výkony Chýlkové a Čoka. Dílo nejspíš více ocení diváci, kteří Klímův román Utrpení knížete Sternenhocha nečetli, ale těch bude podle mého odhadu většina. (09.04.2022)

"Do prdele mi vskoč!" Momentálně jen uvažuji nad tím, kolik mohli dostat herci za účast v téhle věci, protože jestli četli dopředu scénář, nemohli být u podepisování smlouvy při smyslech. Vždycky jsem si říkala, že odpad! si žádný film nezaslouží, ale mýlila jsem se. Tragédie, hnus, utrpení. Čok by neměl být ani tím "příležitostným hercem". (09.12.2011)

V rámci českého filmu tahle magořina asi opravdu nemá obdoby. Popsal bych to jako takovou obhroublější a neumětelštější jodorowštinu. Němec se po revoluci očividně naprosto utrhl z řetězu a narval do filmu všechno, co ho právě napadlo. Na natáčení musela být asi pořádná sranda. Čok byl však úžasný a za dlooouhé nohy Ivany Chýlkové musím alespoň půl hvězdičky přidat :). (21.12.2011)