Hnutí odporu

Jesse Eisenberg se coby židovský skaut angažuje v záchraně židovských dětí ve jménu francouzského hnutí odporu Résistance. a jeho pinožení v těle významného mima Marcela Marceau ocení zejména příznivci Tří chrobáků a jiných taškařic beze slov. Kam se na něj hrabe Fialka s Čejkou. Coby mim zde má sice jen minimální prostor, ovšem dokázalo mně to (málem) zkazit celý film. Ten je nebývale krotký (film je mládeži přístupný) a dost často nepříjemně střídá televizní polohy s filmovými. Úvodní půlhodina probíhá v syžetu průměrné tv inscenace. Eisenberg a spol. se na zámku starají o opuštěné židovské děti. Následně vypukne válka, z rádia se line tragická zpráva o napadení Polska, nechybí i kratičký autentický proslov Hitlera v duchu antisemitismu. Potud je film celkem nezáživný, ale už se pozvolna konečně začne cosi dít. Důležité je to slůvko "pozvolna", takže dynamikou zrovna film nehýří, což tak nějak symbolizuje celý jeho průběh, pár napínavých sekvencí se ale určitě najde, ovšem libuje si v šerosvitu a nočních sekvencích, takže asi jen 30% záběrů je inscenováno ve dne. A nemálo scén je podivně nedotažených, zaúřadoval patrně necitelný střih, který určitým zajímavě a originálně koncipovaným scénám ubíral na patřičné působivosti. Casting se povedl, naprostá většina herců svému řemeslu ostudu nedělá, je k vidění i česko-slovenské herecké zastoupení (namátkou Martha Issová a Vica Kerekes), a i dobová výprava patří k tomu co se dá pochválit. Film měl na povel režisér Jonathan Jakubowicz, jemuž takto ambiciozně pojatý film moc režijně nesedl. Převládání "televizního" pojetí z tohoto v podstatě neotřelého tématu z 2. světové války neučinilo diváky vyhledávaný film ve své kategorii válečných dramat. 6/10 (02.09.2020)

Mám obrovskú slabosť na filmy z druhej svetovej vojny, najmä tie, ktoré sú založené na skutočnom príbehu. Film začína príhovorom generála Georga S. Pattona k vojakom, rozpráva príbeh pozoruhodného muža Marcela Marceaua (Manzhela - francúzskeho mimického herca). Prečo práve generál Patton? V dobe 2. svetovej vojny sa dvaja bratia Manzhelovi pripojili k francúzskemu odboju a prijali pseudonym Marceau (po slávnom francúzskom generálovi). V resistancii (francúzsky židovský odboj Organizácia Juive de Combat, OJC) zachraňovali 10 tisíce židovských sirôt pred rasovými zákonmi a ich umiestnením do koncentračných táborov. Marcel Marceau využíval svoje schopnosti klauna pri upokojovaní deti, keď ich vozil za hranice Francúzska do Švajčiarska. Po oslobodení Paríža, keďže ovládal angličtinu, sa stal styčným dôstojníkom generála George Pattona. Film je založený na skutočných udalostiach. Preukázateľne sa mu podarilo zachrániť a previesť cez hranice 350 židovských sirôt. Deti, ktorých rodičov, nechala vláda vo Vichy vyviesť do koncentračných táborov. Z týchto 75 000 Židov sa domov nevrátilo 72 500. Film nám približuje nemeckú inváziu do Francúzska v roku 1940 a o dôsledky zavedenia bábkovej vlády. Tu sa nám objavuje aj ďalšia historická postava Klausa Barbie „mäsiara z Lyonu“ (od roku 1947 agentom americkej tajnej služby CIA) . Odpor nám ukazuje mnohé z jeho zverstiev. Na odlachčenie nejaké zaujímavosti: vo filme hrala aj slovenská herečka Vica Kerekes, ale aj českí herci Matěj Seifert, Klára Issová a Marta Issová. Natáčalo sa aj v Prahe a Liberci (v uličkách Nového Mesta, v hotely Grand Bohemia, v priestoroch bývalej Živnobanky a na železničnej stanici v Liberci). (23.09.2020)

V některých chvílích jsem si málem ukroutil hlavu nad tím, co všechno odbojářům prošlo a nakolik jim přálo štěstí. Samozřejmě s určitou mírou fantazie se počítá, ale nic se nemá přehánět. To samé platí pro hlavního záporáka. Klaus Barbie byl bezpochyby bestie, ale ve Schweighöferově podání působil občas jako karikatura. A příliš mi neseděl ani Jesse Eisenberg v hlavní roli. Ve chvílích, kdy se vtělil do Marceaua coby herce, bylo vše ok, ale jinak působil spíš rozpačitě. Na druhé straně jsou tu sekvence s dětmi, které mají sílu, skvělá Clémence Poésy, pražské reálie a samotný námět, kvůli kterému film nedokážu hodnotit objektivně. 75% (15.05.2020)

Upřímně, nikdy jsem se nepídila po minulosti světově slavného mima Marcela Marceau a o to více jsem byla překvapená jeho válečnou odbojovou minulostí, při které zachraňoval se svým bratrem a ostatními tolik dětských životů. Nečekejte bitvy ani epické scény, vše je jinak a pokud nemusíte mimy, budete se chvilku těžko prokousávat, ale děj se rozběhne, je to o empatii, strachu, záblescích lásky a o touze po svobodě hlavně pro sirotky. Skvělá hudba a sympatické obsazení Vicy Kerekes. Jesse Eisenberg se mimochodem naučil pantomimu velmi dobře. (19.09.2020)

Hmm, tak jak začít... Příjemný bylo sledovat mezi americkejma "hvězdama" Vicu Kerekes, která sehrála nemalou roli uvěřitelně. Dostala docela i dost prostoru. Film je zajímavej tématem, ale je tak nějak uplně obyčejně natočenej a vůbec to se mnou nehlo. Emočně mě nezasáhly ani výslechy nacistů. Samozřejmě klobouk dolů před lidmama, kteří během války zachránili spousty dětí, i když při tom obrovsky riskovali. Ale to zpracování je naprosto obyčejný, zasloužilo si to víc... (19.09.2020)