Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (285)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Slámův film je neporovnatelný, jedinečný a rovný mezi rovnými. **** I mě zkraje iritoval, skoro vším, co tu je v komentářích vytýkavě zmíněno (schematičnost dějů, archetypizovanost a odtažitost postav, jež nás nenechají se vcítit, sympatizovat a spoluprožívat, zažloutlá, zdánlivě samoúčelná stylizace obrazu či rušivých hudebních podkresů, vršící se úmornost nekonečně se schematicky opakujícího dění, ustavičné rušení zobrazovaných životů, k nimž nelze přistoupit do hloubky...) **** Jenže když tomu dáte doopravdy šanci, ten film se nakonec úplně prosadí. Nejpozději někde ve dvou třetinách délky se tyhle zdánlivé nedostatky naopak překlopí v originální kvalitu a autorský záměr se silným účinkem. Semele vás to, utahá. To není chyba filmu, to je filmem zprostředkovaná "chyba" přístupu dějinných společenských systémů, zobrazená na přesně zvoleném modelovém výseku (1938-1952), k lidským životům a jedinečným osudům, takhle se s nimi v té mašinérii zacházelo, takhle byly rušeny, takhle se nedaly do hloubky prožívat, pořád je někdo přehazoval a rozhrnoval jako vidlemi, házel s nimi sem a tam, nevnímavě, lhostejně, arogantně. Ve schematickém dění pak najednou i nejstopovější letmé projevy časem utužené příchylnosti (pokaždé vřelejší, prožitější objetí Marie se Zdeňkou), konkrétnosti životů získají sílu zoufalých a striktně dějinně zmarňovaných pokusů o lidskost, o vzájemnost, o sebeurčení - ve zkratce: máte pocit, že Vám Sláma sebral hlubší prožitek, ačkoli Vás v kině držel víc než dvě hodiny? Já vnímám, že nám dal jedinečně pocítit, jaké to je, když se právě tohle děje lidem v nelidské mašinérii řízení - jsou celá dlouhá desetiletí drženi jakžtakž naživu, ale neustále se jim bere možnost kontinuálního, hlubšího prožitku, sebeuvědomění a skrze ně i vytvoření vnímavé a nezrušitelné pospolitosti. - A ne že by to nemělo co říci ke dnešku! **** Sláma se do starší historie neutíká jako někteří proto, že tam čekají přehlednější a snadno uchopitelná témata, aby se snad nemusel vypořádávat s dneškem - Sláma tímhle filmem a naším roztrpčeným prožitkem z něj hovoří aktuálně i o mašinérii dneška - a třeba jeho přehlížená a málo doceněná úžasná Bába z ledu je toho spoludůkazem. **** Sláma je co do tématu výlučné hodnoty jednoho každého lidského života v kontrastu s chybějící potřebnou sounáležitostí a nápomocnou velkorysostí organizované lidské sítě kolem něj, aby se mohl plně rozvinout a vydat ze sebe, co má, konzistentní tvůrce, který se po rozpačitých a dlouhých naivních, byť nikdy ne úplně marných počátcích (Divoké včely, Štěstí...) poslední dobou naopak obrovsky skokově vyvíjí a - pardon - konečně sere med. **** Poslední dobou dokonce na rozdíl od Petra Zelenky, na kterého jsem vždycky sázívala víc, ale jemuž třeba s Modelářem po téměř geniálním Ztraceni v Mnichově solidně došla šťáva, odvaha i dech. **** Slámova Krajina ve stínu si obsadila a pro mě plně obhájila své výsadní, specifické místo, odkud vrhá přesně nasměrovaný pohled na specifické krutě restriktivní účinky mašinérie dějin na běh a možnost naplnění jedinečných a veskrze konkrétních a neopakovatelných, napořád už v zárodku zmrzačených lidských životů, které se stejně musí prožívat, žít a dožít, jakkoli je takový nárok na živoucího člověka naprosto šílený - obsadil si a obhájil své jasné místo rámované z jedné strany třeba Vlakem dětství a naděje, z druhé pak Všemi dobrými rodáky a Zdivočelou zemí. A prosazuje se mezi nimi nejen ohraničením na ose historického času (právě mezi lety 1938 a 1952), ale i efektně zvoleným frustrujícím zrychleným rytmem umělých přerušování životů postav na vytyčené časové ploše dvou hodin v kinosále. *~ () (méně) (více)

claudel 

všechny recenze uživatele

Nejlepší film Bohdana Slámy, jenž se ale řadě lidí líbit nebude. Těm, kteří jsou prodchnuti naivními ideály o Češích-hrdinech, těm, kteří si neradi připouštějí zradu, zbabělost a kolaboraci za všech režimů a pod kýmkoli a těm, kterým tento film vytáhne kostlivce ze skříně. Já nepatřím ani do jedné skupiny a jsem nadšený, že Bohdan Sláma takový film natočil. Nelze jej totiž upínat ke konkrétní geografické oblasti, části regionu, jedné vesnici a jedné historické události. Je třeba na něj nahlížet z pohledu celé České republiky, resp. Československa a řady historických událostí pohnutého dvacátého století. Oceňuji zejména srovnání dvou časových bloků, které měly však diametrálně odlišné důsledky. Herecky se z mého pohledu vyjímali a zaskvěli Csongor Kassai, Magdaléna Borová, Barbora Poláková a Jiří Černý. K tomu vynikající kamera a černobílá všemu dodala patřičnou syrovost a autenticitu. Neviděl jsem ještě Šarlatána, ale za mě to bude asi český film roku 2020. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Kronika lidí z malé pohraniční vesnice Vitorazka. Není to žádný okázale působící film. Kamera je pomalá, moc se toho neděje. Lidé se různě překlápí na jednu, nebo druhou stranu. Režisér Bohdan Sláma nikomu názor nevnucuje, není zde čisté zlo a dobro. Říká : "Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami". ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Silná téma podaná netradičným spôsobom. Ono je to ťažké na posúdenie dokonca aj historikom, nie to ešte filmárom. Situácia v Sudetách pred vojnou, počas vojny a po nej, to je rad ťažkých príbehov a zničených životov. Kto za to môže, no asi ten, kto začal, pokiaľ viem Nemci neboli nijako na území Československa utláčaní. Vlastne už do čias stredoveku mali na našom území výsadné práva. Čiže celý ten hitlerizmus bol hlavne pre Nemcov žijúcich u nás celkom zbytočný, oni si tu nežili vôbec zle, vlastne lepšie ako v Ríši. Celý ten priebeh možných udalostí bol podľa mňa v tomto filme znázornený dobre, mohlo to tak byť. Zmena správania sa ľudí podľa vývoja politickej situácie, dejín. Nie je tomu aj teraz rovnako tak? Vidím, že mnoho ľudí tu dáva odpad, lebo to raní ich vlastenecké cítenie, ale čo azda sa táto neprávosť nediala aj z českej strany? Samozrejme dá sa prihliadať na to, že ide o pomstu, že oni robili nám to isté a že je to spravodlivé, ale existujú dobové zábery, kde nechali v rôznych sudetských obciach ľudia napochodovať Nemcov vrátane žien a detí k jarku a tam ich popravovali ranou do hlavy. To je to isté, čo robili tí zlí nacisti. Netreba od toho odvracať oči ani prekrúcať pravdu. Vražda je vražda, zlo je zlo. Myslím, že je legitímne vyjadriť aj takýto názor a pohľad na dejinné udalosti. Tak ako v slovenskom prípade na SNP. Čo je u nás žiaľ v podstate zakázané. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Když nám vyšmikli z mapy Slovensko, přišli jsme na mapě o kus světa; kdyby nám vyšmikli Vitorazsko, sotva by si toho někdo nevšiml. Ale i zde "se děly kusy, nejen za tý velký války s Prusy". Bohdan Sláma dobře zná soudobou filmovou produkci, zvláště u našich západních sousedů, stejně tak jako potávku, které se drží formou i obsahem, a zřejmě také ví (?) k čemu tyto, bez jízlivosti "agitační" filmy, mohou vést a k čemu možná i vedou. V Československu, přestože se bojů prakticky nezúčastnilo, nebo se jeho účast nadměrně zveličuje, trvala válka 14 let, jak Sláma či jeho poradci v oblasti historie dobře postřehli. Pokud ovšem netrvá dodnes. Přesto se však režie nedokáže vyvarovat mnohých chyb, uvedu jen nejtriviálnější: pokud se chci pomilovat ve stodole na slámě, nebudu si brát reflektory, abych si na to posvítil a pokud budu kosit obilí, tak se to nejrve naučím A další trivialita: z herců mě zaujal Miloš Černoušek (Cyril Drizda) v roli starosty, jeho dikce i gestika byly na Oskara, otázka je jen, zda za hlavní či vedlejší roli, případně obě... Komentovat děj, osoby, jejich vzájemné vztahy atd. nemá u filmů tohoto typu smysl. Sám jsem se v tom také příliš nevyznal. Zde stačí jen patřičné napětí a konstatování, že se děje něco, co není správné. A tato kritéria film rozhodně splňuje. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • Domácí loutkové divadlo režíroval Petr Forman (loutky zapůjčilo Muzeum loutek Plzeň). Na natáčení spolupracoval místní SDH Mirotice. Film se natáčel mj. i v obci Chuchelno a na zámku Cerhonice. Podporu měl film i od Jihočeského kraje a obce Suchdol nad Lužnicí. (jungewolf)
  • Je úplný začátek války, přijíždí wehrmacht a budoucí odbojář dostává „deku“ a celá vesnice se jde podívat, jak sedí na dvoře, pomazán výkaly a zamotán do sovětské vlajky. Zde by bylo velmi s podivem, že by měl v této době někdo (kdokoliv) v Čechách doma sovětskou vlajku. (Scott67)
  • Jak švadleny šijí vlaječky s hákovými kříži, hákové kříže jsou obráceně. (MMXIII)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama