Druhý tah pěšcem

Další nezvratný důkaz, že Jaroslav Dietl byl naprosto příšerný scénárista. Zase tu chybí jakýkoliv konflikt a životné postavy a navíc se ještě tentokrát dají věci do pohybu až v posledních deseti minutách. Za dvě hodiny si z tohohle filmu nebudete pamatovat vůbec nic, ovšem tentokrát je v tom Olmer namočený maximálně z jedné třetiny. (04.04.2010)

Neskutečně ubohý pokus nasadit socialistické kontrarozvědce lidskou a přátelskou tvář. Ano, Karel Heřmánek se snaží a v jeho podání před divákem vyvstává obraz téměř sympatického uvědomělého pracovníka tajných služeb (i když charakterově pokulhává - eticky sporná už je třeba jen nevěra s kolegyní na pracovišti, navíc s družkou svého kamaráda), dokonce hraje šachy... Příměr šachů je ale návodový - v téhleté simultánce s občany režim jedním mocným máchnutím před začátkem hry smetl všechny figury z občanských šachovnic... S tím ani Vít Olmer nic nenadělá... (09.12.2007)

I přes ideologicky zapáchající zápletku o tom, kterak americký průmysl vykrádá za mrzké dolary práci svědomitých československých vědců jde o slušnou podívanou. Dobré herecké výkony, vynikající kamera, skvělá hudba, reálné lokace a kvalitní režie řadí tento film do nejlepšího období Víta Olmera. Jaroslav Dietl si chtěl zkusit něco jiného než seriály o kombajnistech a prodavačkách a podařilo se mu napsat dobře koukatelnou tříhvězdičkovou detektivku ze které sálá atmosféra osmdesátých let. (14.09.2014)

Nelíbí se mi herecké obsazení, ale jinak nadprůměrná česká detektivka. Silnými stránkami je místy pěkné všední pochmurno a, díky p. Dietlovi, dobře vykreslené vztahy; od běžné takové tvorby se vymyká věrohodným zobrazením kontrašpionáže jako profesionální instituce, tj. týmy, průšvihy, termíny atd. P. Heřmánek v hlavní roli občas evokuje p. Doylea z Profesionálů (když člověk zavře oči :) ). (18.08.2012)

Slabší průměr, ale nakonec mně to ke třem hvězdičkám vedlo. Zas tak slabé tonení, ale je vidět, že v oblasti kriminálky stříknuté špionážním námětem nebyl Dietl pevný v kramflecích. Byly tam některé pasáže, které vypadaly dost nepravděpodobně, např. nalezení dopisu z Kanady a majitele známky, ale nejen to. Na Paulovou se dívalo příjemně a na Jeníkovou taky. (16.05.2020)