Buffy, přemožitelka upírů

Buffy jsem objevil asi ve třínácti letech, když jsem kroužil videopůjčovnou a zaujala mě sličná blondýna na obalu VHS. Neváhal jsem a videokazetu jsem si půjčil. Vůbec jsem nevěděl, že je to seriál. Byl jsem v tu dobu ještě odtržen od světa internetu. Hned první dvoudíl mě zaujal ( na VHS 90 min. ) a potom jsem si všimnul že jsou ještě dva další filmy na VHS, které obsahují epizody z druhé série . ( linie s Angelusem ). Samozřejmě i ty jsem si půjčil a tím to skončilo. Naštěstí jen na chvíli. Naše milá televize vypustila konečně něco kvalitního. Dočkaly jsme se prvních tří řad. Bohužel úspěch seriál moc neslavil. Hold v dobu kdy je u nás trhák Kobra 11 apod. nemá tento seriál šanci se u nás chytit. Nyní vede Ulice a Ordinace, takže šance není ani nyní. Stačí se podívat na hodnocení Angela, dříve v červených číslech, ale po uvedení do tv se propadl. Myslím, že tohle pro začátek stačilo. Nyní bych se věnoval samotnému seriálu. A to všem sedmi řadám. 1. Série – Pán 7/10 – První a nejslabší série, ale i přesto se najdou díly, které si budu pamatovat. Tato série nás spíše seznámí s postavami. Naskytujou nám otázky, kdo vlastně je ? Ten tajemný muž, který krouží kolem Buffy. Hlavní záporák je sice zapomínán, ale mé sympatie vždy měl. Díly jako Nigtmares a Prophecy girl jsou jedny z prvních, které si vždy budu pamatovat. 2. Série – Angelus 10/10 – Tak tohle je už úplně jiná káva. Pro mě osobně dlouho má nejoblíbenější série. Do seriálu zavítají nové postavy , kde nejvíce asi zaujme Spike, jehož potencionál se později využije, ale o tom později. Sice se najde pár slabých dílů, ale to nám vše vynahradí díly ze skvělým Angelusem. Finále této řady si budu stále pamatovat. Pokud bych jí měl shrnout pár slovy tak tato série je temná, vtipná, romantická. 3. Série – Starosta 8/10 – Dlouho dobu má nejméně oblíbená série, ale i k ní jsem si cestu našel. Opět se na scéně objeví pár nových postav a jedna nás opustí. Nová Slayer Faith tu sehraje asi největší roli v této řadě. Tuto postavu jsem zprvu nemusel. Vadit mi přestala až v Angelovi. Někdy si říkám, že se jí seriály věnovali až moc. Proto pro mě záporák této série hraje trochu druhé housle. Na druhou stranu má vše co by měl záporák mít. Škoda, že se na konci promění v monstum. Přece jen dnes už to působí trochu vtipně. Střední nám skončila a vydáváme se na vysokou. A dá se říct, že nyní to bude úplně jiný seriál. 4. Série. – Iniciativa 8/10 – Spike, Riley, Tara, Anya to nám jich přibylo. A jak rychle jsem si na ně dokázal zvyknout. Spike samozřejmě vede. Odchod Oze zamrzel, ale nové postavy nám to vynahradili. Série, která nemá hlavní příběhovou linii ? Tak to bych se prosím hádal. Sice se nám záporák odhalí trošku pozějc, ale hodně věcí k tomu směřuje. A epizodní díly jsou naprosto skvěle. Přece jen si neodpustím, že rozjezd je trochu pomalejší. Ale to je vlastně úplně jedno, když ná Vás Joss vychrlí díl Hush. A budete si pamatovat jen to dobré. Finále této řady pro mě naprosto epické. A poslední díl nám dává už tušit, že v příští řadě příjde něco velikého. 5. Série. – Glory 10/10 – Tak tato série u mě soupeří o první místo z šestou a stále nemá vítěze. Postava Dawn do seriálu zapadne způsobem, jako by tam fakt byla už od úplného začátku. Výměna Gilesova bytu za Magic Box taky prospěl. Tohle místo jsem si zamiloval, ale stále vede střední. Spike tu konečně dostává prostor a je už hlavní postavou seriálu ( a pro mě vůbec jedna z nejlepšich seriálových či filmových postav co vznikla ) . Linie této řady se mi líbí nejvíce ze všech. Stejně tak i ubrečené finále. Čím je tato série ještě výjimečná. Je to, že nás opustí sice vedlejší postava, ale pro seriál velice důležitá. Podle mě v těchto dílech se ukazuje, že tento seriál není jenom o zabíjení upírů, ale i obyčejném životě. 6. Série – Trio – 10/10 – Nebo spíše Evil Willow , tento název by se mi asi líbil více. Každopádně trio hraje důležitou roli vlastně ve všem co se v této sérii stane. Určitě jedna z nejtemnějších sérií ze všech. Opět se tu řeší i životní věci. Po díle Hush se tu objeví další speciální díl. Tentokrát muzikální. Když jsem to prvně viděl, tak mě popravdě moc nenadchnul. Nyní si písně několikrát do měsíce pouštím. Jeden z nejlepších dílů vůbec. Finále této řady nám opět nabídne skvělou podívanou s překvapením na konci. 7. Série – První 8,5/10 – Né, tak dobrá jako předchozí dvě přesto, jako poslední série nedělá ostudu. Vracíme se na sřední myslím, že to byl dobrý tah. Je z toho cítiti závan nostalgie. Proti komu by se mělo nakonec bojovat, než proti tomu k čemu byla vyvolená předurčena. Finále této řady je velice povedené, a z ukončením seriálu jsem spokojen. Přece jen, ale pro mě končí tato sága až ve Wolfram & Hart, ale to je jiný příběh. Je mi jasně, že jsem nenapsal nic nového, ale už dlouho jsem se chystal něco k tomu napsat. Jen jsem nepočítal, že toho budu mít na srdci tolik. Jak to tedy zakončit ? Pokusim se. Tento seriál bude vždy patřit k mým nejoblíbenějším. Vždy si na něj vzpomenu, dokážu se na díly dívat pořád dokola a to se mi tak často nestává. Tyto postavy mi opravdu přirostli k srdci. Buffy se stala spolu s Angelem součástí mého života. (24.03.2012) (méně) (více)

1. série - 70% - Do městečka Sunnydale přijíždí malá, přidrzlá a vyvolená blondýnka, aby bránila nevinné občany, potírala zlo, dělala vrásky svému pozorovateli, tančila v místním klubu a obdivovala tajemného drsňáka. Ten nejvzácnější nadpřirozený poklad začíná jako nejbéčkovější teenagerovský horor / sci-fi / thriller a opírá se jenom o občasnou ústřední linku s Pánem, ale já si pomoct nemůžu. Už tady má pro mě Buffy své nezaměnitelné kouzlo, jelikož od samých počátků jsou jasně dané charaktery hlavní party (které se časem rozvinou do skutečně netušených rozměrů) a také to, že se seriál nebere vždy za každou cenu vážně. Gilesova anglickost, Angelovo charisma (posílené o to, že o něm víme zatím skutečně jen zlomek) a začátek legendy. 2. série - 90% - Očekávané prohloubení psychologie a charakterů, o mnoho tříd lepší soundtrack a hlavně změna celého ducha vyprávění. Od příchodu Spikea totiž nic nebylo jako dřív a přemožitelka se tak nenávratně vydala na cestu, na které měla v očích víc smutku než by si zasloužila. Ale aby nedošlo k omylu, nejde v žádném případě o vážnou podívanou, hlavně v první polovině totiž na Buffy občas leží stín zápletek vycucaných z prstu (takový Reptile Boy je z každého pohledu strašný). Klíčovým přerodem se stal dvojdíl Surprise/Innocence, rozdělený zvratem, který fanouškům podlomil kolena, definitivně změnil tón příběhu na tragickou, téměř gotickou romanci a rozhodl tak o tom, jak se bude seriál vyvíjet až prakticky do svého závěru (!) Cítil jsem bolest a těmi postavami jsem žil. A to i přestože je to pořád "jen" seriál o boji se silami zla. Závěrečný dvojdíl Becoming je možná mým nejsrdcovějším v celé Buffy. 3. série - 90% - Tvůrci tvrdí muziku, prohlubují vztahy a mažou jakoukoli zbylou šablonovitost všech (byť vedlejších) postav. Zásadní dějovou linku přináší Faith coby element tíživosti osudu vyvolené. Scénáristé se sice dlouho hledali, ale nakonec dali i téhle Buffyině životní epoše osobitou tvář. A že jim to nakonec šlo hodně dobře. Na hrátky s paralelními světy už nějakou tu zkušenost a odvahu mít musíte. A třeba takový žánrový experiment v dílu The Zeppo je kousek nebývale bravurní i na whedonovské poměry. 4. série - 90% - Po střední škole je všechno jinak. Přátelé se rozprchnou, povinnosti se změní a některé lidi už třeba nikdy neuvidíte. Ale přijdou jiní a mohou vám změnit život třeba ještě víc než ti před nimi. Začíná nový životní příběh, část původního osazenstva se rozprchává pryč a přichází nováčci. Tara a Riley. A oba se postarají o to, že parta dozná takových změn, které už nikdy neodezní. Ta trochu posmutnělá nálada hledání sama sebe už nechává emocionální tragičnost druhé a dobrodružnost třetí série daleko za sebou a odkrývá tak ve všech důsledcích ono prokleté slovo dospělost. Činí tak na základě příběhu, ve kterém je kontrast moderní techniky s přemožitelskou tradicí propírán ze všech stran a až na několik zakolísání v úvodu (tvůrci prostě po střední škole vůbec nevěděli, co s postavami dál - viz Giles) tak činí nebývale skvěle. A když už něco začne zavánět klišé, přijde jeden hláškující blonďák a nekompromisně to shodí. 5. série - 100% - Tam, kde v minulém roce přišla dospělost, přichází v tomto období odpovědnost. Odpovědnost bolestivá, nečekaná a neodvratná. Snad jen s výjimkou úvodního draculovského intermezza je jasně patrné, že dobrodružství, končící pohlednou rvačkou a uklidňujícím rozhovorem na dobrou noc, jsou nenávratně pryč. S každým přibývajícím dílem je pak víc a víc znát, že život je prostě zrádce a nezáleží na tom, jak moc štěstí nám nadělí, protože nám ho jednou stejně zase vezme. A i tam, kde se láska, oddanost a přátelství snaží s tím něco udělat, nestačí to. Pátá série Buffy ve svém gradujícím závěru opravdu nešetří nikoho a naděluje depresi občas možná až příliš štědře. Nic to nemění na tom, že vývoj tohoto díla začíná dosahovat vskutku nedostižných výšin. 6. série - 100% - Věčný opar posmutnění, spousta slz a pocit vnitřní rozervanosti, který zasahuje nejen Buffy, ale všechny, kteří se točí kolem Magic Boxu nebo Summersovic domku. Šestá série sahá na dno sil nejen partě, ale hlavně divákovi. Jakkoli se několik šťastných okamžiků najde, většinou jsou to jen jiskry, u kterých se nejde nebát, že každou chvíli zhasnou. Naopak - pokud má něco v pozadí byť jen lehce temný obrys, nic dobrého se k nám neblíží. Tento sunnydaleský rok je zkrátka silná a občas až neuvěřitelně pravdivá psychologická sonda, která v epizodě Seeing Red vyvrcholí v osudový moment, kdy se nejedna naděje zhroutí. A to přitom ten pravý očistec pro hrdiny teprve začíná. Jinými slovy nejlepší série, která chystá jedno překvapení za druhým, převrací všechna myslitelná klišé na hlavu a přináší přenádhernou Once More With Feeling, v mých očích nejlepší díl vůbec. 7. série - 90% - Každý příběh jednou dospěje ke konci. U těch dlouhodobě milovaných to bolí obzvlášť. A co teprve u těch, které dokážou být za každých okolností do nejhlubšího nitra osobní. Zkoušet překonat tragiku a intimnost předchozí série nemělo význam a proto tentokrát scénáře vyprávějí kompletně provázanou závěrečnou kapitolu jako dobrodružný příběh. Občas s nečekaně výraznou romantikou, občas s horrorovým nádechem. Ale vždy s překvapením a to i přesto, že se mi zpočátku takováto podoba hrdinského eposu zdála jako příliš velké sousto. Když navíc všechno dospěje ke svému konci tak velkolepým, dojemným a přesto vtipem provázaným způsobem, nelze než s úsměvem i pohnutím slzet. Finální série není nejlepší, nejakčnější ani nejvztahovější. Ale je to čirá esence všeho, díky čemu mi Buffy změnila život. P.S.: V seriálu se najdou díly, které děj nijak neposouvají, neprohlubují charaktery a ani nesrší ostrovtipem. Občas se objeví i díl slabší, který by v seriálu možná být ani nemusel. Ale přestože si absolutní hodnocení jako celek zasloužily jen dvě série, seriálu patří těch 100% a snad i něco navíc. V dobrodružném fantasy subžánru se totiž jedná o dílo vskutku výjimečné, kde samotná mytologie či akce ustupuje dokonalým charakterům, jejichž vývoj přesahuje všechno, co se dá v teenagerovských seriálech očekávat. V Buffy je zkrátka všechno a díky tomu zůstane nadčasová. (01.05.2008) (méně) (více)