Režie:
Ivan PasserHrají:
Jan Tožička, Kamila Turková, Leopold Smolík, Miloš Končický, Josef Vaništa, Ota Hurych, Bohumil HrabalObsahy(1)
Filmová anekdota o hospodě a fotbalu podle povídky Bohumila Hrabala... Režijní debut Formanova spolupracovníka Ivana Passera z roku 1964, natočený podle povídky Bohumila Hrabala, byl zamýšlen do povídkového hrabalovského filmu Perličky na dně. V distribuci však byl promítán jako samostatný krátký film. Zachycuje obyčejné, vskutku fádní nedělní odpoledne v předměstské hospodě, v době kdy většina štamgastů odešla fandit svému mužstvu na fotbalový stadion. Zatímco pár staříků mudruje o fotbale, neznámý mladík provokuje hospodského tím, že si ničeho nevšímá a zaníceně čte jakousi knížku. A z elegantní dámy, která se prochází před lokálem a na někoho čeká, se možná vyklube samotná Smrt… Film byl promítán v soutěži XIV. mezinárodního filmového týdne v Mannheimu v roce 1965 a získal Zlatý dukát v kategorii krátkých filmů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Ve staré putyce si dědkové povídaj o fotbale, hospodskej nadává na nesympatického mládence a báby v rohu hrajou maryáš a zpívaj..nic víc. Abych řek pravdu, tak mě tenhle fádní mikrosnímek bavil...přeci jenom jak jde o hospodu, tak jsem doma :-) a ten zpěv těch bab tam dělá takovou zvláštní pohodovou atmosféru...no dobrý. Hrabal holt uměl ()
Hospoda, v níž se celý snímek odehrává, téměř zeje prázdnotou. Zůstal pouze fanoušek Bohemians, který se kvůli slabému srdci na stadion neodvážil, prozpěvující si babičky hrající kanastu, místní podnapilý hejsek, hospodský, dva hráči karambolu a do knajpy se přišourá i kibic s kysaným zelím. Jen smrt ve slušivých šatech a klobouku obchází po ulici a čeká. Jednoduché, naprosto čisté a geniální. Pro mě asi nejlepší novovlnný film. "A nejlepší centforvard, Karel Koželuh, protože já jsem s ním hrál na pravým flígru." ()
Naprosto nechápu smysl(asi to bude tím, že nemám v oblibě Bohumila Hrabala a jeho styl psaní). Pochopila jsem to tím způsobem, že se člověk vlastně díval na hospodské životy lidí co mají jako druhý domov hospodu. Nelíbilo se mi krákání důchodkyň a ani kecy o fotbale a o neschopné mladé generaci jak tu duchny mají ve zvyku. Nesnáším filmy u kterých není na první či druhý pohled jasné jaký měli smysl..Tady vidím smysl nulový.Jedna hvězda za to, že existují i horší věci. ()
"Nevidí, neslyší, kouří devatenáctou cigaretu a nesu mu pátý pivo! Pěkná mládež!" Rozhorčený výčapník robí radosť mladému čitateľovi provokatérovi, dedko infarkťák a dedko kapustár vedú reči, tetky karbanice pejú jednu clivú monotónnu furt dokola a okolo pajzlu korzuje neznámy transvestita. Príjemná hrabalovská skoroštvrťhodinka. ()
Čtvrthodinový pohled do jedné žižkovské hospody jednoho líně se táhnoucího odpoledne....chlapi v žabomyších fotbalových a mezigeneračních debatách popíjejí pivo s konstantním atmosférickým stabilizátorem v podobě zpívající skupinky žen, hrajících karty.....uklidňující hrabalovská poetika bez příběhu.... ()
Galerie (1)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (2)
- V úvodní scéně, kdy vycházejí chlapi z hospody, je mezi nimi i autor předlohy Bohumil Hrabal. (Skladatel)
- Ceny: MFF Locarno 1966: Velká cena za krátký film; MFF Mannheim 1965: Zlatý dukát za krátký film. [LFŠ 2010] (Krouťák)
Reklama