Strašáci

No jo, ten venkov. Příroda, svěží vzduch, odpočinete si, lidi mají k sobě blíž, mají se víc rádi, morálka, ta je zde méně zkažená a jak si dovedou vzájemně pomáhat, vyjít si vstříc a vzít spravedlnost do svých rukou, zvlášť, když už ti ňoumové, kteří by se o obyčejný lidi měli starat, se starají jen o "pravidla." Tak pojeďme! Prožijme něco jiného, vzrušujícího, neodolatelného! To bude trip!!! (07.01.2008)

Návrat do sedemdesiatok v spoločnosti Dustina Hoffmana a bravúrnej Peckinpahovej réžie ma veľmi potešil. Dusná atmosféra, nekonvenčný filmový Hrdina, a hlavne pre Packinpaha typický pudový rozmer ženskej sexuality, ako ho v mainstreame dodnes nikto iný nezachytil. Kam sa podela nominácia na Oscara za strih? Bol vari pre akademikov príliš spontánny a živočíšny, a teda málo učebnicovo uhladený?! (20.01.2012)

Viděl jsem ten film někdy ve svých čtrnácti, tedy v roce 1982 (ne-li ještě o něco dříve), v pořadu Noční kino na polské TV. A byl jsem z něj hodně unešený. Kdybyste to viděli coby školáci v socialistickém Československu na počátku 80. let, byli byste unešeni (otřeseni, rozhozeni, zmateni - doplňte, co je libo) jistě také. Položil jsem si tehdy otázku: Viděl jsem snad v životě film, který by byl lepší (nebo chcete-li, intenzivnější)? A popravdě jsem si odpověděl, že ne. Dnes už je to asi nepřenosná zkušenost, i když myslím, že i v rámci dnešního subžánru home invasion, jde pořád o pěkný nářez. Sam Peckinpah jednoduše zase jednou přišel s pořádným šokem, a o pár let předstihl jiné odvážné šokery své doby (např. J. Boormana a jeho Deliverance, Friedkinova Exorcistu nebo T. Hoopera a Texaský masakr motorovou pilou). Přitom navázal na tak intenzivní pecky konce 60. let, jakými byla jeho vlastní Divoká banda, Pennovi Bonnie a Clyde nebo Hopperův Easy Rider. Všechny zmíněné filmy jsou klasiky, převratná díla, učebnice, které se neznámkují. A když, tak jedinou možnou známkou. (20.03.2018)

SPOILER: Vysvobození, Hory mají oči, Strašáci... Klasické perly žánru hixploitation a všechny spojuje naprosto identické schéma. Příjezd do neznámých končin, daleko od civilizace, jejichž obyvatelé jsou nějakým způsobem degradovaní či primitivní. V první fázi jsme seznámeni s postavami a satmotným okolím. Nebezpečí je skryto a začíná se odhalovat velmi pomalu. Pudy dříve zdánlivě nevinných začnou vycházet na povrch nebo se odněkud vynoří netušené nebezpečí. Počáteční náznaky začínají pomalu dostávat znatelné obrysy a nebezpečí již začíná prosakovat na povrch. Hrdina začíná tušit, že je něco v nepořádku, ale díky své civilizovanosti se snaží strach zadusit. Poté zpravidla přijde první útok, znásilnění, se kterým ostatní nemohou nic dělat, nevědí o něm. A napětí postupně graduje až k nesnesitelným hodnotám. Následuje akt pomsty, při kterém se hrdinové postaví nebezpečí - civilizovanost jde stranou, následuje resocializace, hrdina se adaptuje podmínkám a v myšlení se spodobňuje s útočníky, které povětšinou brutálním útokem zabije. Scéna, ve kterém se postavy postaví nepřítelům je většinou nejdelší z filmu, jde v ní o hodně a celá je ponořena v intenzivním prožitku. Napětí se line ze všech stran a tvůrci nedávají divákovi možnost úniku. ___ Dustin Hoffman se ukazuje jako výtečný tahoun příběhu, jeho přerod je naprosto uvěřitelný, stejně tak jako většina situací, které tento snímek zobrazuje. Po letech sice není tak intenzivní, ale závěrečná scéna má stále 'drajv' a funguje na výbornou. (06.07.2007)

Výborné pre-exploitation bez sebemenší známky braku. Šikana, provokace, znásilnění (špička), válka, psycho. Američan matematik s blondýnou se nastěhují na venkov, kde doufají v klid a pohodu. Nepřijde ani jedno, naopak už od úplného počátku jim věcy nabírají zlověstný směr, i když hezky pozvolna. Brilantní Hoffman v hlavní roli předvádí svého intelektuála/slušňáka/moralistu/outsidera, jehož žena je bohužel nepříjemně rušivý element a o partě dělníků, motajících se kolem domu, snad ani nemluvě. Otázka dne: do jaké míry se nervy dají vybrnkat, než to v nich konečně začne praskat? (screeny) (08.01.2009)