Reklama

Reklama

Bonnie a Clyde

  • USA Bonnie and Clyde (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (326)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Amíci opravdu neví, co je dobré. Jinak by museli tenhle film velebit bezprostředně po jeho americké preméře. Ale ty jelita film nejprve zkritizovaly, a teprve když Bonnie a Clyde zaznamenali úspěch v Evropě, tak Amíkům došlo, že asi šlápli vedle, a nakonec z toho byl s velkou slávou dokonce i Oscar. A zcela zaslouženě. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $2,5miliónaTržby USA $50,700,000Tržby Celosvetovo $70,000,000║ Príbeh ponúka príjemnú jazdu za hvizdu lietajúcich guliek z dvojicou Bonnie a Clyde, len škoda že ubehne rýchlejšie než sa stihneme nazdať. K väčšiemu zážitku chýba len lepšie rozrytí dej, takto to príde až moc priamočiare, z jasným ťahom do vytúženého cieľa. "Zábavné a drsné zároveň." /80%/ ()

Reklama

Šakal 

všechny recenze uživatele

NÁDHERA! Tímto bych chtěl poděkovat České televizi, že jsem si po takových letech mohl připomenout snímek, který mi v mládí učaroval ( byla to láska na první pohled ), abych na něj na DLOUHOU dobu zapomněl a teprve dnes ( 19.10.2009 ) si mohl oživit tehdejší krásné vzpomínky a prožíval vše opět znovu s hlavními hrdiny, držet jim palce a užívat si to snad ještě více než tenkrát. Kdo by čekal nějakou přeslazenou love story, nenechte se mýlit. Clyde Barrow a Bonnie Parkerová nebyli žádní andílci, ale bankovní lupiči, kteří se rozhodně nebáli na člověka vytáhnout zbraň a následně ji bez mrknutí oka použít! Během dvou let ( až do svého úmrtí ) měli na svědomí 15 lidí. Tvůci snímku museli samozřejmě na BRUTALITĚ NOTNĚ UBRAT, ale stejně na tu dobu šlo o dosti odvážné scény. Přestože snímek oplývá výbornou akcí, brilantní kamerou a dobře napsaným scénářem, tak hlavní podíl na výsledné podobě celého snímku mají bezesporu oba hlavní představitelé v podobě EXCELENTNÍHO Warrena Beattyho coby Clyda Burrowa a NÁDHERNÉ a zároveň FANTASTICKY hrající Fay Dunaway jako Bonnie Parker. Tady jsem se do ní poprvé zamiloval :o) Tvůrci snímku udělali obsazením obou hlavních představitelů obrovské TERNO. Oba se svých rolí zhostili s takovou noblesou, že jim musíte držet palce i při scénách, kdy se zrovna moc sympaticky nechovají a kulky létají všemi směry. Více než zdatně jim sekundují Gene Hackman, Michael J. Pollard a Estelle Parsonová. To vše pod taktovkou Arthura Penna. Nemůžu jinak ( byť vím, že po filmařské stránce existují " kvalitněší snímky " ), ale za ty pocity, které ve mně snímek vyvolal i po tolika letech, za tu lehkost, svižnost, vtipnost, parádní přestřelky ( které ani po tolika letech nepůsobí směšně ), za NÁDHERNOU Fay Dunaway, za tu ústřední melodii provázející nás napříč celým snímkem a za ten NÁDHERNÝ KONEC ( smekám PANE kameramane ) nemůžu jinak a sahám dodatečně do své TOP -ky! p.s. tento snímek bych chtěl vidět ( kdybych mohl vrátit čas ) poprvé v autokině na velkém plátně s krásnou holkou vedle sebe...... ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Úhrnem dodržují filmové příběhy pět zásad: směřování k cíli (každý charakter, ať už protagonista nebo antagonista, něco chce, čímž neustále promazává soukolí vyprávění), dvě linie (práce a láska), diskrétní nespojité členění na části (klasické-aristotelovské, či four-part, three-act, nebo z budhismu a jiných východních nauk pocházející členění na prohlédnutí smyslové iluze, pochopení příčiny všeho utrpení a překonání protikladů), kauzalita (ať už se jí míní globální zákonitosti ilustrované Čechovovou pistolí ze Strýčka Váni, nebo lokální narativní kauzalita a prostorová kontinuita) a deadliney (časový press na zvládnutí určitého úkonu, tzv. tikající hodinky). Vtip filmu Bonnie a Clyde spočívá pochopitelně v tom, že všechny zmíněné principy coby příkladný zástupce revizionistického Nového Hollywoodu převrací, čehož dokladem jsou absentující interiéry i velké orchestrální hudební plochy vnucující divákovi atmosféru a s ní i trivializované významy, a naopak přitakávání exteriérům a náročnější introspekci a jemnému šrafování, které nezůstává u vnějšího projevu postav. Bez nadsázky jediný ironický deadline klade film na Clydea: přivodit orgazmus Bonnie dříve, než oba desperáty dostihne epilog, přičemž ten je sestříhaný v nejlepším ejzenštejnovském duchu montáže atrakcionů. Ani o heterosexuální lásce nemůže být řeči, jediné vzplanutí zaznamenáme při setkání Clydea se svým bratrem Gene Hackmanem. Chtělo by se poznamenat, že se tu skutečným příběhem ze 30. let manifestují non-konformní hodnoty let šedesátých, tudíž že o ústřední dvojici tu jde úplně nejméně, pokud tedy nezaměňujeme prostředek a účel. Film jde ovšem v uvědomělosti tak daleko, že překračuje sama sebe a non-konformismus, potažmo komunismus, ukazuje jako hodnotou nereálnou a v konečném důsledku nemožnou a tragickou, jakkoliv by s tím extrémní levice, která nikdy nedokázala přijít se alternativním životaschopným obchodním modelem, a ji nevědomky zmanipulovaní „užiteční idioti“ nesouhlasili, protože čin podle nich mění sám horizont našeho chápání, a je proto apriori neproveditelné přesně určit, jak bude svět po vykonaném činu vypadat. Neměli bychom proto natolik artikulovat, co artikulovat nelze. Film jim nicméně oponuje a zobrazuje destrukci věrohodnosti, nikoliv ve smyslu naivního pojetí věrohodnosti jako souladu se skutečností, nýbrž jako souladu s tím, co lidé za skutečnost pokládají, odkazujíce tak k protikladu vyprávěného, verbalizovaného života (obvykle falešného, ale společností nějakým způsobem přijatého a sankcionovaného) a života žitého (zpravidla jde o pravý opak verbalizace). A vskutku: Oba od-verbalizovaní hrdinové jsou mnohem více tragické než romantické figury. Jejich život se postupně smrskává na neustálé přemisťování, vynucené strachem z odhalení. Když koncem šedesátých let veřejně promluvil jeden z přeživších členů skupiny, popsal tehdejší atmosféru slovy „bylo to peklo.“ I Faye Dunaway zvažuje na konci návrat před dobu, než byla poskvrněná zločinem a Clydem. Konečně chápe, proč považovali konzervativní myslitelé lidskou přirozenost za strnulou a nezměnitelnou. Tím se mělo dokázat, že jejich etické systémy a sociální instituce jsou nitěné a nezměnitelné vzhledem k tomu, že jsou vybudováni na přirozenosti člověka. Tak je také pochopitelné, že pokrokoví myslitelé uvítali výsledky výzkumu antropologie a psychologie, o kterých se zdálo, že mohou na rozdíl od toho dokázat nekonečnou proměnlivost lidské přirozenosti. Proměnlivost měla znamenat, že nenáviděné normy a instituce by mohly být právě tak proměnlivé. Avšak zastánci této teorie dospěli k právě tak neudržitelnému stanovisku. Kdyby byl totiž člověk schopen neomezeně se proměňovat, tak by mohl být opravdu navždy proměněn normami a institucemi, které jsou zaměřeny proti jeho blahu, aniž by existovala možnost mobilizovat vlastní síly lidské přirozenosti tak, aby se dosáhlo změny. V takovém případě by byl člověk jen loutkou společenských dohod a nikoliv aktivní bytostí, která svým vnitřním založením ostře reaguje na mocný tlak sociálních a kulturních poměrů. () (méně) (více)

B!shop 

všechny recenze uživatele

Ani se nedivim, ze po uvedeni kritici tenhle film zprcali, ona je to vazne dost divna gangsterka. Takovej mix mezi paradni akci, kde prestrelky jsou absolutne dokonaly, poldove chcipaj jeden za druhym a ke slovu prijdou dualy, samopaly i granaty, ale pak taky vypln mezi jednotlivejma prestrelkama a vloupackama, ktera je bud otravna, kde se postavy hadaj, jsou nespokojeny nebo blbe cumi a kdy naopak jsou vesely a oslavujou a pusobi to spis jako nejaka komedie. Tomu taky prispivaj herci, kde si Beatty hraje na frajirka a clovek mu to i veri, ale v momente, kdy ma vlizt s zenskou do postele, tak akorat rve, ze neni loverboy a vzdycky nekam utece. Dunaway se sice snazi tvarit drsnacky, ale obcas pusobi spis jako vecne nespokojena blba blondyna. Nejlip hrajici tu je asi Hackman, bohuzel s jeho prichodem na platno je spojenej prichod jeho manzelky a Estelle Parsons je neskutecne urvana krava, ktera by si zaslouzila kopnout do prdele. S ostatnich postav me ale zaujal jeden, kteryho bych tady fakt necekal, naprosto paradni Gene Wilder. Celkove se jedna o rozhodne dobre natocenou, se skvelou hudbou, uzasnejma prestrelkama a paradnima hercema gangsterku, ale bohuzel ta vata mezi jednotlivejma vloupackama je obcas otravna az nudna a obcas se debilne skoci v deji, takze to vic nez na ty 4* nebude. ()

Galerie (123)

Zajímavosti (50)

  • V roku 2007 zvolil Americký Filmový Inštitút tento film ako 42. najlepší film všetkých čias. (ladko)
  • Do role Bonnie zvažoval Beatty okrem svojej sestry Shirley MacLaine aj svoju priateľku, francúzsku herečku Leslie Caronovú. (marlon)
  • Násilí je v průběhu celého filmu zdůrazňováno zesíleným zvukem výstřelů. Promítači neoboznámení s tvůrčím záměrem se zvuk v těchto pasážích snažili ztlumit, neboť se domnívali, že jde o závadu obrdržené kopie. [Zdroj: časopis Film a Doba 3/2017] (Hnacik)

Související novinky

Zemřel Gene Wilder

Zemřel Gene Wilder

30.08.2016

Alzheimerova choroba nám v neděli sebrala třiaosmdesátiletého herce Genea Wildera. Pokud jste viděli Producenty, Ohnivá sedla nebo Mladého Frankensteina, dobře víte, o koho jde. Tohle je ale jen… (více)

Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo

Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo

27.07.2011

Je zvláštní říct to o filmu, který byl ve své době kritizován za amorálnost a drsnost (zejména krvavé finále diváky v roce 1967 doslova šokovalo), ale je to tak – Bonnie a Clyde Arthura Penna nabízí… (více)

Smutný týden v Hollywoodu

Smutný týden v Hollywoodu

01.10.2010

V uplynulých dnech se Smrtka postarala o značnou část smutného sestřihu, který každoročně vídáme na Cenách Akademie. Především odešel legendární Tony Curtis, kterého všichni (kdo ne, ať si doplní… (více)

Střední Evropa 2007 napoprvé

Střední Evropa 2007 napoprvé

03.09.2007

Asociace českých filmových klubů rozhodně nepatří mezi ty, kteří by setrvali na dlouhé časy v posvěcené nečinnosti, a tak pro příznivce netuctových filmů připravují další putovní přehlídku. Po… (více)

Reklama

Reklama