The Earth Sings
Obsahy(1)
Po vzniku Československa v druhé polovině 20. let minulého století rozšířila Matica slovenská činnost národopisného oddělení také o film. Zásluhu na tom měl hudební vědec Karel Plicka (1894 - 1987), který pro Matici pracoval od roku 1923 jako sběratel lidových písní. Vedle zapisování písní a fotografování krojů začal s kamerou značky Pathé filmovat lidové slavnosti a zvyky. U Plickova filmového debutu Za slovenským íudom (1928), z něhož se zachovalo pouze torzo, dobová kritika vyzdvihovala zejména dokumentační hodnotu. Ani jeho druhý celovečerní snímek Po horách, po dolách (1929) nepřekročil odborně dokumentační rámec. Když se Plickovi podařilo začátkem 30. let získat zvukovou kameru, vytvořil své stěžejní dílo Zem spieva (1933), jímž zaujatý folklorista prokázal nejen poučenost a sžitost se zobrazovanými jevy, ale přinesl i nové estetizující prvky. V poetickém dokumentu Zem spieva shrnul svoje dosavadní skici a filmové materiály, doplnil je novými výjevy a vytvořil filmovou báseň, čerpající z bohaté studnice lidové kultury slovenského národa. Základní dějovou osnovu tvoří venkovský život s věčným přírodním koloběhem od konce zimy a zrodu jara až k podzimu s vinobraním jako posledním darem slunce. Pro jednotlivé výjevy, odehrávající se v jednotlivých ročních obdobích, si autoři zvolili vlastní básnickou zákonitost. Záběry Prahy a Bratislavy představují prolog, dětské hry ve volné přírodě zase epilog filmu. Seřazený materiál se stal podkladem pro vytvoření hudebního doprovodu, potom se definitivním střihem na nahranou hudbu Františka Škvora docílila esteticky působivá jednota obrazové a zvukové složky díla. Na výsledném tvaru měl významný podíl jako střihač Alexander Hackenschmied, československý dokumentarista, inspirovaný zkušenostmi sovětské filmové avantgardy. Přestože je Zem spieva zvukovým filmem, použil Plicka poetické mezititulky, jejichž autorem byl básník Ján Smrek. Film vznikl bez scénáře, na základě autorské představy celku, která se v procesu realizace stále konkretizovala a dotvářela. Originální negativ filmu však shořel při požáru zlínských ateliérů v roce 1944; ze zachované nekompletní pozitivní kopie byly v roce 1945 vyrobeny dva double negativy a v roce 1983 se nahrál nový záznam původní hudby. Ve své době se film u domácího publika nesetkal s patřičným ohlasem, jaký by si zasloužil. Jeho kvality však byly už tehdy oceněny v zahraničí, kde spolu s filmy Řeka, Extase a Bouře nad Tatrami získal za nejlepší režii Pohár města Benátek na druhém ročníku mezinárodního Biennale 1934. I po sedmdesáti letech, kdy vývoj dokumentárního filmu, doznal v technologii i ve filmové řeči značných změn, neztratilo toto průkopnické dílo nic ze své umělecké působivosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Karel Plicka zbieral po Slovensku ľudové obyčaje, piesne a zvyky a zaznamenal ich na kameru v dramaturgicky ucelenom diele Zem spieva. My ich prostredníctvom jeho obrazov spoznávame a sme vyzývaní, aby sme uzavreli kruh a išli ich obšírnejšie spoznávať sami do terénu. Zem spieva je o ľuďoch v prírode, o prírode v ľuďoch a o tom, že človek je organickou súčasťou prírody. To cítiť a vidieť okrem iného aj pri pohľadoch na síce zvráskavené, ale šťastné tváre starých ľudí, pracujúcich celý život na poliach. Že je človek šťastnejší a chce sa mu viac tancovať pri takomto spôsobe života, ako pri tom dnešnom odcudzenom mestskom,bez príjmu vitamínu D, snáď nemusím pripomínať. Časy sa síce zmenili a zvyky v tejto podobe zanikli, chuť ísť si vychutnať rozľahlosť a krásu slovenskej prírody ďalej od miest musí po zhliadnutí tohto filmu dostať snáď každý. Máme k tomu všetci kedykoľvek príležitosť. ()
Pecka. Skvelá práca s kompozícou, podmanivá hudba. Zaujímavé, že kamera ma často ľudí na háku a obraz sa sústredí na vyplnenie priestoru - rám prírody ostáva a je jedno či majú ľudia odrezané hlavy, alebo utekajú zo záberu. Natočenie "zo spodu" dodáva filmu výpravnosť a monumentálnosť. Treba vidieť... ()
Cenný dokument o ľudových zvykoch, tancoch, spevoch i ťažkej práci. Nejde o štylizovaný, aranžovaný folklór pre turistov, takto sa naozaj v tej dobe žilo. Videl som viacero šotov, ktoré sa snažili presvedčiť diváka, že tak sa žije na Slovensku aj dnes, ale to je už o niečom inom. Zaujala ma pasáž o spracovaní ľanu, lebo som sa ako chlapec na ňom v okolí Banskej Bystrice cez prázdniny podieľal. Film má príšernú technickú úroveň a dokáže si ho pozrieť iba divák, ktorý má k danej tematike vzťah. Takže sa Fingon nemá prečo čudovať, že väčšina komentárov je v slovenčine. ()
Usměvavé tváře rozbrázděné jimi milovanou zemí, mužští a ženští Davidové o padesát let starší, mraky laskající krajinu... zem spieva Jánošíkovi do skoku. Post scriptum: Film skutečně vznikl za nepřímé podpory TGM skrze jeho dceru Alici pracující pro Červený kříž, který vznik částečně dotoval. Masaryk byl nadšen plickovou prvotinou Slovenským l´judem a snažil se tak dále podpořit národní cítění Čechoslováků. Dílo bylo oceněno ze všech možný stran, bohužel však nedosáhlo významnějšího ohlasu u diváků - v Praze bylo po prvním týdnu promítání staženo, Slovensko dopadlo lépe (nikoliv však zázračně). Kritika tentokrát zkritizovala nezájem společnosti, jež raději navštěvovala podobně laděného (avšak méně řemeslně kvalitního hašlerovského Písničkáře). Na výslednou podobu a nepochybný zápis do historie československé kinematografie (v Benátkách oceněná kolekce českých filmů - rovenského Řeka, machatého Extáze a plickova Zem spieva) měl významný vliv donátor a střihač Alexander Hackenschmied. To by jako p.s. mohlo stačit. ()
Karel Plicka za pomoci slávneho strihača Alexandra Hackenschmieda vytvoril dielo, ktoré položilo základy etnografického filmu na slovenskom území. Prenesenie národnej literárnej tradície zobrazovania života a práce prostého ľudu obohatil ľudovým folklórom, prírodnou poetikou a avantgardnými filmárskymi postupmi, čím dal vzniknúť skutočne výnimočnému dokumentu. Napriek tomu, že je nemý, i v tomto prípade platí, že opisovanie zážitkov zo sledovania zachytenia krásy, ktorá sa rozprestiera po hlbokých údoliach, vysokých kopcoch a širokých pláňach, a života na dedine nedokáže dostatočne nahradiť pôžitok zo samotného, svojou pôsobivou obrazivosťou veľavravného filmu. Nádherné kompozície, kamerové rakurzy, významotvorný strih a príhodne zvolená hudba z neho tvoria veľmi osobitý počin, ktorý zrejme stále zostáva neprekonaný. Navyše má rozumnú dĺžku. 85% ()
Galerie (1)
Zajímavosti (28)
- Originálny negatív filmu zhorel v roku 1944 pri požiari filmových ateliérov v Zlíne. Zo zachovanej nekompletnej kópie sa v roku 1945 vyrobili dva double negatívy a až v roku 1983 sa pod gestorstvom režiséra Martina Slivku film nanovo skompletizoval aj s novou nahrávkou pôvodnej hudby. (Raccoon.city)
- Do filmu byla začleněna většina záběrů z filmu Jaro na Podkarpatské Rusi (1929). (JoranProvenzano)
- Skladateľ František Škvor hľadal staroslovanský základ ako hudobnú paralelu k Plickovým obrazom. Zvolil klesajúcu kvartu, prítomnú v ukrajinských a ruských melódiách. (Biopler)
Reklama