Léto s Monikou

Tak tohle byl ve své době film ceněný samotným Jeanem-Lucem Godardem (težko říct, jak to viděl jako maoista v 70. letech a později). Překvapivě se ale Létu s Monikou podobá jeho Bláznivý Petříček. Mě osobně film připomněl, že zřejmě i Ingmar Bergman musel být kdysi mladý a neřešil jen otázky víry, smrti a lidské komunikace. I když i tenhle film končí dost pesimisticky a tíživě. Krásné léto, které spolu prožije mladý milenecký pár, skončí deziluzí z návratu do tvrdé reality každodenního dobývání si skromného živobytí. (23.04.2007)

Nejlepší scény jsou ty nejjednodušší: Kluk se dívá za holkou, která ujíždí tramvají, a když otočí hlavu, je na jeho tváři vidět rtěnka. Ti samí dva se dívají v kině na film, ona kouká okouzleně, on zívá. Kluk je vyhozen z práce a chce po šéfovi hodit skleničku. Nakonec si to rozmyslí a jenom ji smířeně shodí ze stolu... Naopak když Bergman tlačí na pilu, je to docela křečovité. Myslím, že by film vyzněl lépe, kdyby skončil scénou, kdy se v kavárně dozvíme o Moničině nevěře. Ten další vývoj je pak už zbytečně depresivní a k předchozímu ději se moc nehodí. Léto s Monikou se mi líbilo tak z jedné třetiny. Od dalšího zkoumání Bergmanovy tvorby mě však rozhodně neodradilo. (22.04.2007)

Na opuštěném ostrově si vysnili nádhernou budoucnost a spokojený rodinný život. Návrat do civilizace mění všechny sny na prach a odkrývá pravé charaktery postav. Hezký obrázek o jednom naivním mladém snu, který se pod vahou všedních starostí složí jako domeček s karet. Velmi slibný Ingmar Bergman již ve svých začátcích. (02.09.2007)

Filmová výzva 2018 - Švédsko. První film od švédského velikána, na nějž jsem se podíval. Určitě se nejedná o jeden z jeho nejzásadnějších počinů, ale věrně dokázal zachytit tu naivnost, jež mládí a mladistvé lásky často doprovází. Posledních dvacet minut už je jako by vystřižených z realistického nebo naturalistického románu. A tak to chodí i v životě, kdy se velká romantika přemění v tvrdou realitu. Nemohu si odpustit poznámku, že pokud se do komunistického Československa tento snímek dostal, zcela jistě byl opatřen legendární hvězdičkou :-) Závěrem si říkám, že na můj rozjezd s Ingmarem Bergmanem určitě správná volba. (16.04.2018)

Sledovanie tohto ranného Bergmana ma mimochodom extrémne bavilo, pretože je viac než očividné, že medziľudské vzťahy boli jeho hlavnou doménou už odjakživa, skrátka, zapodieval sa nimi až do naprostej hĺbky, perfektne ich rozpitvával, ako keď „sa patológovi dostane na stôl ďalšia mŕtvola, tak sa do nej doslova zahryzáva” ... Spočiatku to vyzeralo tak, že medzi Monikou a Harrym to nebude škrípať. Dlho sa hľadali, až sa našli, v práci ich to bohvieako nebavilo, lebo jeho stále džubali, a ju zase vkuse obchytkávali, a tak už pohár trpezlivosti musel dozačista pretiecť, že obidvaja dali výpovede, a tak zakrátko odchádzajú na člne do šírych vôd, kde sa veľmi zbližujú... Všetko sa začína meniť, keď sa domov vracajú, bývajú v prenajatom byte, či aj dieťa na svet prichádza, Harry sa i vzdelával na ING. , alebo na týždňovky chodí, a to v žiadnom prípade nemal ! Nechať ženu samú, bezprízornú, tak je už iba otázkou času, kedy svojmu chlapovi zahne, podvedie ho, sklame ho... A ako to všetko skončilo, nechám na divákoch, ktorí asi už dávno vedia... ? _ Strašne moc som si obľúbil Harriet a Gunnarovu d.p. Ingmar Bergman bol majstrovský, mám taký dojem, že odkedy začal vôbec režírovať, ešte zo skorých, ranných liet ! (06.07.2019)