Chicago

Takže jednoduchá krimi/soudní drama se dá vyprávět i tak, že na příběh naroubujete úplně jiný žánr, jejichž kombinace jinak vyvolává žaludeční křeče (muzikál), ozdobíte okvětními lístky (vězení, soud atd.), přidáte dvě tyčinky (Catherine + Renée) a jednoho pestíka (Richard). Já vím, že ta pohlaví jsou opačně, ale češtinářsky mi toto přirovnání sedí více. A tyto pohlavní orgány slouží k produkci pylu (hudby a tanečních čísel). Co na tom, že morálně jsou snad všichni "čistí" jako kanalizační přípojka pod Chicagem? Co na tom, že jediná kladná postava je vylíčena jako kastrovaný samec kozy nádavkem obohacený o mozek, v němž je tlak plynu mnohem nižší než při běžném atmosférickém tlaku (vakuum)? Co na tom, že svět je vylíčen jako podium absurdní komedie? Co na tom, že k pozlátku slávy i bohatství se dá dospět díky provinění v souladu s § 140 trestního zákoníku? Co na tom, že téměř nulová schopnost sebereflexe hlavní hrdinky vede k potlačení svědomí a lítosti a že jiné city krom nenávisti jsou tabu? Co na tom, že se produkty limbických center (žádostivost) zaměřují jen na "úspěch"? Co na tom, že se z vražedkyně dělá obětní celebrita? Co na tom, že celý film je vlastně rub morálních kvalit bez líce? Co na tom? Nic, protože tahle věc má šmrnc, díky němuž vše výše uvedené (pro tento případ a jen pro něj) odpouštím. (12.10.2012)

Americké milé překvapení z počátku tisíciletí - zhruba tak se jeví CHICAGO, muzikál, který je ve všech ohledech srovnatelný se svými již zklasičtělými globálními i americkými předchůdci - starší MY FAIR LADY a mladší WEST SIDE STORY. Nikoliv náhodou i zde má libreto a scénář jasnou ideovou páteř, kterou je pokrytectví a protekcionismus americké přerooselvetovské společnosti dvacátých let a její kletby, srovnatelné s dnešní AIDS: prohibicí. Kompozice, připomínající šroubovici DNA, dává zdánlivě pomalému ději nečekaný spád, a tak ani přehršle pěveckých čísel výrazněji neretarduje v zásadě prostinký děj. Jako zjevení působí výkony protagonistů: Zeta Jonesová jako protřelejší a o poznání inteligentnější z obou posléze se spojivších polodancingových, poloklubových div lehké Múzy, Zellwegerová, zdánlivě prostší a o to ve své herecké kreaci rafinovanější a přesvědčivější a překvapivě neusedlý, srovnatelně dynamický a ve své charismatické úplatnosti a nemravnosti strhující právník Richarda Gera, do kterého by to opravdu nikdo neřekl. Text z éry Watergate nikoliv náhodou evokuje nadčasovost tématu a souzní např. s Mooreovými dokumentárně publicistickými filmy naší doby; rub amerického způsobu života je to vůbec vůdčím předmětem děje. Suverénní zvládnutí a slazení všech složek filmu stejně tak jako gejzír vynalézavých scén (poprava vražednické Maďarky, novinářské loutkohry, Gerův paralelní step při falšování deníku Zellwegerové postavy) dále zdůrazňuje a utvrzuje dojem, že i v tomto případě máme co do činění s pozoruhodným nadčasovým dílem globálního dosahu. (02.11.2008)

Proč se všichni snaží srovnávat tenhle film s Moulin Rouge ?! Jenom proto, že jsou oba muzikály ? V tomhle případě je to pouze jediná škatulka, kterou mají ty dva filmy společnou. Zbytek je naprosto jiný. Tohle je jízda po tobogánu černého humoru s vynikajícími hereckými (tím i tanečními a pěveckými) výkony VŠECH zúčastněných, ze kterých mě nejvíc mile překvapil Richard Gere. Muzikály nemusím, ale tenhle si dám zanedlouho klidně znovu. (04.11.2003)

Slušná záležitost, snažící se moderním způsobem lehce navázat na staré klasické muzikály. Myslím tím éru slavných amerických muzikálů (prosím nespojovat se sajrajtem CZECH MADE provenience). Třicátá léta se svým jazzem a nstupujícím swingem byla co se týče umění skvostná. Hudba té doby je naprosto dokonalá a připočteme-li k tomu módu, art deco design atd... dýchne na nás ta správná nostalgie. Čas nádherných limuzín, parních vlaků, mrakodrapů, New York, Broadway.... Tvůrci velmi schopně tuto esenci pocitů a vůní do snímku zpracovali. Chicago je u mně naprostě skvěle fungující retro. Klobouk dolů před choreografií i zpěvem hlavních aktérů. Tohle bych do nich nikdy neřekl a byl jsem velmi mile překvapen. * * * * (02.07.2012)

Nikterak nemusím muzikály, ale tenhle se vcelku nabízel sortou hereček, které ukázali hodně a občas víc než je dost pro diváka, aby ho hlavně pobavili a potěšili. Hudební stránka je první věc, co mě zajímalo a přiznávám, že herečky (zpěvačky) se snaží a docela jím to i jde. Respektive, perou ze sebe všechno, jen aby ukázali jak dokonalé ženy jsou, žé? Je to pro mě těžké sledovat, když vím jak muzikály nemám rád, ale vydržel jsem to, protože tento mě narozdíl od jiných zajímal a nakonec se také povedl nad očekávání. Sice Oskarů dostal opravdu dosti, což potvrzuje, že špatný film to rozhodně není, ale nejspíš ne každý ho dokáže zkousnout. (22.11.2007)