Prvok, Šampón, Tečka a Karel

V posledních dvou dnech jsem kromě tohohle filmu viděla taky Bábovky. A ty mě tak nějak přinutily přidat Prvokovi a spol. hvězdičku navíc, protože ten rozdíl je prostě obrovskej. Fajn, občas mě ten humor míjel, ale jinak jsem si to vcelku užila. Dobrá parta, charismatickej Hofmann... klidně si to dám zas a znovu a těším se na další Patrikův počin. Víc než na ten knižní. (27.02.2022)

Až prekvapivo podobné s minuloročným dánskym Druk (Chľast) – tak základnou tézou, pointou (aj keď v Hartlovom podaní zmierlivejšou a happyend-ovejšou oproti cynikovi Vinterbergovi), no predovšetkým výberom, sociálnym a vzťahovým zatriedením hlavných protagnoistov a vzťahovou architektúrou. Viem, že podobnosť s Druk nebola zámerná a zamýšľaná, no ono to vyšlo tak, že sa tomu porovnaniu P, Š, T a K nevyhne – a z tohto porovnania vyjde oproti dánskemu blížencovi trochu menejcenne (prvoplánovejšie), čo však neznamená, že v rámci českej kinematografie (obzvlášť žánrovej rodiny "českých komédií") posledných rokov viniká a jedná sa o príjemný, fungujúci, šľapúci a dobre sa pozerajúci (oddychový) film, ktorý miestami aj pobaví, miestami dojme, je veľmi príjemne nakastovaný a drží si úroveň (neskĺzava, tak ako mnoho našej produkcie, k trápnosti, alebo lacnosti). (13.10.2021)

Před několika lety byla pro mně knížka naprostým zjevením, čtenářským zážitkem a prvním setkáním s Patrikem Hartlem, od nějž jsem pak hltal i další věci (se sestupnou kvalitativní tendencí). Prvoka jsem půjčoval tolika lidem, až se mi někde ztratil. O to víc jsem byl zvědav na filmové zpracování. V první řadě oceňuju luxusní casting, kdy i jednověté štěky zajišťují osobnosti typu Langmajer, Remundová nebo Mádl. Jako celek cajk (s důrazem na herecké kreace Martina Hofmanna nebo epizodky Daniely Kolářové), ale literární předloha je o level vejš. (28.09.2021)

Bez přehánění úroveň "Líbáš jako" filmů. Přitom jít cestou čtyř postav, čtyř příběhu je vděčnou sázkou na jistotu ve smyslu aspoň něco trefit, vymyslet aspoň něco zajímavého, třeba jen u jedné postavy. V první hodině se chlapci mají svléknout na veřejnosti, ve druhé si zase budou hrát na yesmany. A z toho má asi pramenit humor, jak je veřejnost v nejnevhodnějších chvílích zaskočena nahým chlapem, chlapem v ženských šatech a hrou na pravdu, kdy všichni musí přiznat, co choulostivého ten den dělali. Celé je to bezostyšně schématické, v úplně každé scéně stokrát omleté, a pokud jste viděli něco z takových těch největších televizních shitů, tak i hrozně předvídatelné. Každé postavě je přidán určitý životní problém, aby si to hrálo na nějakou výpověď, všechny čtyři linky jsou samozřejmě naprosto banální a "vymyšlené" na první dobrou, jako když máte něco plácnout do pěti vteřin. V těžké konkurenci trapnosti patrně vítězí ten dojáček kolem Šampónova prozření, pět minut déle a dozvěděli bychom se, že ta Karlova s ním čeká. Jestli tam má jít o nějakou krizi čtyřicátníků, tak Hartl ji prokazuje naprosto brutálně, napsat a zrežírovat něco tak nezajímavého, neoriginálního, uslintaného a impotentního je fakt na sebevraždu. Odpouštím těm, které mám rád, že se jim tohle v režimu oddechovka naprosto o ničem mohlo líbit a oni mi naopak odpustí ten odpad v režimu film. Jediné, čím se tento snímek liší od běžného českého odpadu je ta znatelná půlhodina navíc a neobsazení nějakého z Polívků. (09.12.2022)

Absolutně jsem to nečekal, ale opravdu lituju toho, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Tohle jen jeden z mála příkladů, kdy je film jelpší než kniha, která je více banální a připomíná spotřební literaturu, snímek ty současné, pořád stejné a odnikud nikam se potácející české filmy moc nepřipomíná. Má postavy, co nepřipomínají karikatury, děj, který někam směřuje, únosný humor a hlavně díky vynikajícím hercům (Hofmann, Švehlík), vyniknou i vážné situace, čehož se v knize nedočkáte. Kdyby film byl o chloupek lepší a neměl určité okamžiky, které připomínají výše zmiňované spotřební komedie a hrubě se odklánějí od knižní předlohy (Šampónův poslední úkol), mohl by Patrik Hartl, kterému jsem po skoro desetileté režisérské pauze moc nevěřil, být spokojen mnohem více. 70%. (19.10.2021)