Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Popravdě jsem si od této taškařice nic neslibovala. Říkala jsem si, že se Hartl možná líp směje než točí. Právě toto počáteční nastavení způsobilo, že jsme vlastně byla mile překvapená. Asi nejvíc mě pobavil Martin Pechlát, který hrál v minulosti spíš takové ušlápnuté nevýrazné týpky, ale jako pórek neměl chybu. Škoda, že ten zpěv nebyl jeho, to bych pak hodně hluboce smekla. (16.03.2023)

Až prekvapivo podobné s minuloročným dánskym Druk (Chľast) – tak základnou tézou, pointou (aj keď v Hartlovom podaní zmierlivejšou a happyend-ovejšou oproti cynikovi Vinterbergovi), no predovšetkým výberom, sociálnym a vzťahovým zatriedením hlavných protagnoistov a vzťahovou architektúrou. Viem, že podobnosť s Druk nebola zámerná a zamýšľaná, no ono to vyšlo tak, že sa tomu porovnaniu P, Š, T a K nevyhne – a z tohto porovnania vyjde oproti dánskemu blížencovi trochu menejcenne (prvoplánovejšie), čo však neznamená, že v rámci českej kinematografie (obzvlášť žánrovej rodiny "českých komédií") posledných rokov viniká a jedná sa o príjemný, fungujúci, šľapúci a dobre sa pozerajúci (oddychový) film, ktorý miestami aj pobaví, miestami dojme, je veľmi príjemne nakastovaný a drží si úroveň (neskĺzava, tak ako mnoho našej produkcie, k trápnosti, alebo lacnosti). (13.10.2021)

Knihu jsem četl, bavila mě a tiše jsem doufal, že když si knižní předlohu autor sám převedl do scénáře i porežíroval, mohlo by se zadařit. Zadařilo. Patrik Hartl Patrika Hartla nepodrazil a stvořil konečně českou komedii, na kterou se můžu tvářit vlídně. Bez přemáhání. Obsazení čtyř hlavních rolí zavánělo dokonalostí, Jana Kolesárová už má pětačtyřicet, ale její sex-appeal si z toho očividně hlavu nedělá, humor a takový nenápadný fajn smutek byly přítomny a aktivní (nešlo ale o žádnou prvoplánovou Troškařinu) a já jsem si to v pohodě užíval. Autor předlohy, scénárista i režisér si dokázali sednout i na nezbytném (ale nenásilném) zkrácení původního textu a za výsledek se podle mého nemusí stydět ani jeden z Hartlů. Bylo to fajn, dvě hodiny utekly jako voda a já bych u toho klidně ještě chvíli vydržel. Jsem rád, že se zase jednou v domácím prostředí zadařilo. (04.01.2022)

Martin Pechlát mě baví roky, ale co předvedl tady, je nádhera. Ono, člověk se chvíli fakt řezal z plných plic, ale pak se ta emoce z jeho vystoupení proměnila v cosi hodně silného, co se nedá zapomenout. Když už nic, kvůli jeho celé roli stojí film určitě za vidění. Ostatní pánové taky fajn, bez výtek, bohužel mi snímek v první části moc neseděl. Knihy pana Hartla mě neoslovily, přestože čtu jako drak, tady se nechytám, což ovšem neznamená, že film předem pochovám. Jenomže ono to bylo v úvodu takové téměŕ bakalářské, ukřičené, vyšponované, zbytečně vyhnané kamsi, kdo to rušilo. Děcka stačily být tři, nemusely ale neustále vřeštět všechna zároveň atp. Na divadle by mě taková exprese bavila, na plátně jsem měla postavy, kvůli zbytečným estrádním obratům "daleko", byly povrchní, ploché, jen byly, hlo se to blíž až ve druhé polovině, zrovna zásluhou Martina Pechláta. Tohle jde na vrub dramaturgie. Karikaturní šablona na ženy, které do jedné z filmu vyšly jako debilní, neschopné, utrápené, uondané, zasoplené krávy, neřeším. Pokud Patrika Hartla inspirují jen takové, ok, je fakt, že ono jich je stále dost, čili směle do nás. Co si kdo vybere, to má. Sakumprdum špatné to určitě nebylo, film jsem viděla ráda, zajímalo mě, co z toho vzejde, v budoucnu se podívám znovu, protože něco mi říká, že hodně věcí se stalo moc rychle. Za svlíkací výzvu strhávám, ta mi sedla jen u Hofmanna. Jestli bych film někomu doporučila? Netuším úplně komu. Za to taky srážka. Že si štěknul kde kdo, je mi fuk, jenom Langoš už začíná být hodně otřepaný.. Pechlátovi přeji lva. Byl výborný! A Daniela Kolářová taky jela bomby. Oceňuji, že film působil jinak, nejsem cílovka, je to zřejmě určeno chlapům, pokud se jim líbilo, fajn. (09.09.2021)

Absolutně jsem to nečekal, ale opravdu lituju toho, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Tohle jen jeden z mála příkladů, kdy je film jelpší než kniha, která je více banální a připomíná spotřební literaturu, snímek ty současné, pořád stejné a odnikud nikam se potácející české filmy moc nepřipomíná. Má postavy, co nepřipomínají karikatury, děj, který někam směřuje, únosný humor a hlavně díky vynikajícím hercům (Hofmann, Švehlík), vyniknou i vážné situace, čehož se v knize nedočkáte. Kdyby film byl o chloupek lepší a neměl určité okamžiky, které připomínají výše zmiňované spotřební komedie a hrubě se odklánějí od knižní předlohy (Šampónův poslední úkol), mohl by Patrik Hartl, kterému jsem po skoro desetileté režisérské pauze moc nevěřil, být spokojen mnohem více. 70%. (19.10.2021)