Režie:
Paolo CavaraKamera:
Franco Di GiacomoHudba:
Daniele PatucchiHrají:
Michele Placido, Corinne Cléry, Tom Skerritt, John Steiner, Eli Wallach, Jacques Herlin, Enrico Oldoini, Enzo Robutti, Ennio Antonelli, Marcello Meconizzi (více)Obsahy(1)
Ve městě Miláně v Itálii dochází k vraždám. V jednom bytě je prostitutkou uškrcen postarší masochista. K další vraždě dojde v prázdném nočním autobuse. Vraždy pokračují a na místě každého zločinu policie nachází obrázek z ilustrované knížky pro děti. Komisař, který vyšetřuje vraždy, zjistil, že všechny oběti byly členy podivného klubu Přátel fauny. Po nějaké době pozná fotomodelku, která se jmenuje Jeanne a o klubu hodně ví... (duklak2)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Este dobre, ze som to videl v originale, bo jestvuje i verzia s CZ dabingom. O tej som vedel, ze je na picu, lebo hlasy brutalne zaostavaju za realitou. Reziser Paolo Cavara natocil roku 1971 film La Tarantola dal ventre Nero - a to bol jediny film, ktory som od neho videl. Ciry priemer. Cavarru na zaklade druheho filmu, ktory som videl povazujem za rutinera. Scenar ma praveze zaujal - slo o vysetrovanie dost brutalnych vrazd, pri ktorych sa vzdy objavila akasi zahadna detska knizka, o ktorej som mal dost velke pochyby. Plus do toho nahota a nejaky ten sex. Z hercov mi bol znamejsi len Cattani - teda Michel Placido a Tom Skerritt /Harold a Maude 1971, Alien, Mrtva Zona/. Wallacha moc nemusim vo filmoch, bol by som ovela radsej, keby sa tam zjavil Ernest Borgnine. Z hereciek treba jednoznacne spomenut Corinne Clery /Moonraker/, bola fakt krasna v tej dobe. Zaver film trochu zachranil, kto ma rad morbidnosti, film je prave pre takychto divakov : 66 % ()
Zpočátku až fraška plná podivností ne nepodobných filmovým hrátkám Luise Buñuela. Nechybí nahota a sex či násilí, ale postupy klasického gialla jsou tu spíš jen v náznacích. Horor pak v žádném případě. V závěru se pak překvapivě překulíme do klasické kriminálky s geniálními dedukcemi do té doby trochu natvrdlého komisaře a samotný závěr s jak jinak než vynikajícím Eli Wallachem mě opět vrátil k náznakům surrealismu. Pustit se jednoznačněji na pole nejednoznačnosti nebo zvolit přímočařejší "žlutý" tah na branku, šel bych dál než jen na půl cesty. ()
Poněkud vyčpělá a dnes už sotva průměrná detektivka plná nesmyslných dialogů, zbytečných scén a děr v logice. K dobru jí lze přičíst zajímavé provedení některých vražd, občas (ale opravdu jen občas) obstojnou dekadentní atmosféru a semtam nějaké ty kozičky. Za třetí hvězdičku ale vděčí pouze mým sympatiím k M. Placidovi a E. Wallachovi. ()
Podíval jsem na to hlavně kvůli Corinne Cléry, která mi učarovala už v Autostop rosso sangue a Moonrakerovi, a nebyl jsem zklamán - i tady je zatraceně svůdná a i tady má pár sexy scén. Ta baba prostě byla ztělesněný, koncentrovaný, chodící sexappeal a podle toho s ní režiséři nakládali - a ona je naštěstí nechala. Scénář nepřekvapí, skoro nenapne a končí na několikrát a tradičně překombinovaně a zároveň nepříliš zajímavě, vraždy jsou jalové. Ale pobavil komisař v podání Placida, který docela komicky hlásí, a taky ten rádoby dekadentní spolek čumící na kreslené porno a hrající hru s prostitutkou pod stolem byl vtipnej. A líbily se mi procházky zamlženými exteriéry, tajemná vila se zahradou a temně nasvícené interiéry. ()
Velice slušné giallo, které jako jedno z prvních naturalisticky zobrazovalo násilí. Režisér Paolo Cavara tímto filmem roztrhl pytel s krvavými giallo-thrillery. Snímek jako takový, pak obsahuje mé oblíbené ingredience giallo filmů jako krvavé vraždy, nahé dívky či šokující pointu. Atmosféru toho gialla pak dokresluje depresivní elektronická hudba. Největší zápory Velkého strachu jsem viděl v místy děravém scénáři, zbytečných vedlejších linií a až na Eliho Wallacha průměrných hereckých výkonů. Za 3,5*. ()
Reklama