Nightmare Detective 2
Režie:
Šin'ja CukamotoObsahy(1)
Ačkoli by se mohlo zdát, že se autorský režisér Shinya Tsukamoto po úspěchu Vyšetřování nočních můr uchýlil k praktikám komerčního filmu, jeho snímek s pořadovým číslem 2 není typické pokračování. Tsukamoto totiž nevypráví jinou variaci příběhu staršího snímku, ale podrobněji se věnuje tématům, která dříve pouze nastínil. Více se zaměřuje na postavu depresivního a traumaty drásaného mladíka, který dokáže vstupovat do snů a číst myšlenky. Případ školačky, která ze strachu před svými sny nemůže spát, slouží jednak k prozkoumání samotné podstaty strachu, ale paralelně také odhaluje hrdinovo dětství, a především povahu jeho schopností. Ty se neukazují jako dar, nýbrž prokletí. Není větší hrůzy, než vědět, co si druzí ve skrytu duše myslí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Menší spád, než v případě prvního snímku, což by samo o sobě příliš nevadilo, nebýt poněkud problematické dramatické křivky, která je rozdělena na dvě nerovnoměrné vlny ("pracovní" zápletka v první části příliš brzy zcela ustoupí osobní rovině Kyoichiho příběhu). Obsahově i z hlediska jednotlivých nápadů (míněno takových těch "bobónků") však svého předchůdce zlehka převyšuje. ()
Tsukamoto už vo svojich dielach rozpitval túžbu, zvedavosť, bolesť, lásku i smrť. A teraz, ako posledná kvapka toho, prečo ho nekompromisne zaradím do nesmrteľnej galérie géniov, obnažil pred očami menej vnímavejších samotnú esenciu strachu, ako veličiny samej osebe. Desu, ktorý je jednoducho a prirodzene prítomný vo všetkých zložkách univerza, môže sa zhmotniť kdekoľvek a kedykoľvek, nie je ničím hmatateľným ani nepochádza z ničoho konkrétneho. Alebo je pravdou, že každý strach je vo svojej podstate strachom zo smrti ? Môže byť všetko strašidelné ? . . . . A JE ? Prečo sa niečoho báť a iného zase nie, prečo sa ten bojí toho a iný onoho, čím to je a čo je všetkým mysliteľným hrôzam spoločné ? Je to čas, je to priestor, je to hmota sama osebe v ľubovoľných tvaroch, ktorá naháňa hrôzu ! A všetko, čo sa z nekonečnej desuplnej a hrôzostrašnej reality čo len trošku vymaňuje, je tými záchvevmi svetla, tou pominuteľnou radosťou, tými chvíľami blaženosti, ktoré zo života robia zázrak a činia ho tak cenným, nenahraditeľným, nádherným a bolestným . . ? . .možno, azda, hádam . . . a práve z nich dokázal Majster utkať v najtemnejšom plátne beznádeje zlatou niťou pevnú sieť opory a povznesenia, hrdosti na život vzdorujúci prázdnote, ktorý môžem sám naplno žiť. Jeho príbeh detských tráum a samotného nedefinovateľného strachu je prežiarený vnútorným jasom a svieti ako pochodeň na ceste rozbúrenou priepasťou. Obrazom nevinného a šťastného detstva v závere tohoto putovania, ktoré odíde navždy a už nikdy sa v tak životne prežitej či sprostredkovanej myšlienke ani spomienke nevráti, mi Pán Umelec zarazil do duše ďalší klin. Sedel som na druhý deň takmer oslepený slnečným jasom a plakal nad tým strateným pocitom absolútneho bezpečia, až zúfalo nostalgický a hlboko šťastný, že som aj ja kedysi niečo také mohol zažiť, a že mi to niekto dokázal takto dokonale znovu priblížiť. Že mi zase raz kompletne rozbúral predstavu o svete a predviedol mi nielen ešte väčšie hrôzy, ako som si vedel predstaviť, ale hlavne privodil pocit vďačnosti za každý jeden okamih, ktorý môžem cítiť, pozorovať, ovplyvňovať a prežívať . . . ()
Film přímo do protikladu ke strachu z druhých staví empatii a lásku, tedy hodnoty již konstatované na konci předchozího dílu. Diptich "Vyšetřování nočních můr" tak spíše než tradiční dvojdílnou sérii představuje podobnou tematicky spjatou dvojici jako Cukamotovy filmy o sebevraždě, kde ponurý a hutně fyzický "Haze" vyvažuje meditativně povznášející a emotivně až extatický "Vital". ___ Více v recenzi na Rejže.cz. ()
Snová hovadina, v ktorej pár jedincov zažíva preludy, predstavy a strach. Pri tom neskutočne jačia a trase sa obraz, takže je na mieste ubrať hlasitosti a sadnúť si čo najďalej od obrazovky. A keď nejačia, tak tam blábolia samé hovadiny a dejú sa divné veci, takže som ani úplne nepobrala o čo im ide. Pár zaujímavostí ale stojí za zmienku - ohavný štekajúci pes (predpokladám mŕtvy), vysúkanie sa z cudzieho tela a obrovská časopriestorová vagína. Inak to nestojí ani za deravý groš. ()
Mám neodbytný pocit, že Tsukamoto tentokrát vsadil na příliš "konzumní" schéma a Akumu tantei 2 v mých očích splývá s moderní japonskou hororovou produkcí. Není zde už patrný onen charakteristický režisérův podpis, který tak dobře známe z jeho dřívějších snímků a až na pár slibných momentů se film potácí v nudné šedi. Jeden klad tu však také je a to velmi jemné prolínání mezi snem, fantasií a realitou, které v divákovi často rozvíří vlnu pochybnosti a ztrátu orientace v ději. Navíc mám pocit, že Shinya má rád Noční můru v Elm Street, ale to může být způsobeno jen mou chorobnou závislostí na oné sérii. Ve srovnání s prvním dílem, velký kvalitativní propad. Z uvažovaných tří nakonec dávám lepší dvě hvězdy. Pro mě rozhodně nejslabší Tsukamoto. ()
Galerie (5)
Photo © Movie-Eye Entertainment
Reklama