My tři, nebo nikdo

Ježkovy voči, ona ta Francie ty uprchlíky vlastně nechce, protože už jich tam má i tak dost, ale on je stejně přijme. A pak to tam tak vypadá... Vizuálně velmi povedený film s hezkými exteriéry, ale s řadou hluchých míst. Navíc si myslím, že děj je hodně přikrášlen, že od skutečné reality se asi dost liší. Ale co, vidět se to dá, jednou. (05.04.2016)

Výborný film vyprávějící s vtipem a obrovským nadhledem zajímavou a strastiplnou životní cestu jedné rodiny. Rodiny samotného autora filmu - režiséra, scénáristy a představitele hlavní postavy Hibata - jeho otce. Film popisuje Hibatův věčný boj za demokracii, situaci v Íránu před pádem Šáha, ještě horší situaci po nástupu Chomejního, útěk do Francie a tamní život migrantů. Všechny ty veselé i smutné události doprovází krásná hudba. Bylo by to za pět, bohužel ale v poslední čtvrtině film trochu ztrácí dech i vtip a mění se trochu v multikulturní agitku. Každopádně na debut je to obdivuhodné. (03.11.2016)

Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Leïla Bekhti. Výzvu mám ze dvou třetin splněnu a moje rozporuplné pocity byly převáženy na stranu pozitivna zase díky mé milované Francii. Velmi milý a originální snímek, od začátku jsem si říkal, vždyť je to smutné, proč se musím smát? Záhy jsem pochopil, že jde o hořkosladký, tragikomický film, jenž se snaží některé vážné věci odlehčit nebo podat úsměvným způsobem. Se zájmem jsme na závěr sledoval, že se jednalo o zobrazení skutečných událostí, nešlo tedy pouze o fikci na pozadí skutečných historických událostí. Film tak nabízí mix sociálního dramatu, politické angažovanosti a hlavně základních hodnot jako je láska, rodina a přátelství. (10.11.2020)

Zo všetkého najviac sa mi páčila tá autenticita vizuálneho prevedenia, čomu nasvedčovali aj fotografie na konci filmu. Samozrejme aj samotný dej nasvedčoval tomu, že išlo o skutočný nefalšovaný príbeh jednej komunity, ktorá sa musela vysporiadať s neľahkými osudmi. Tá časť príbehu, ktorá sa odohrávala v Iráne ma absolútne fascinovala (a tej samotnej by som dal kľudne 5*), no bohužiaľ po emigrácii do Francúzska film upadol do takého ustáleného tempa, ktoré ma tak trochu sklamalo. Už to proste nebolo ono... A ten postranný humor bol tiež taká dvojaká zbraň - niekedy skvelo poslúžil na odľahčenie situácie, no občas to tam bolo skôr na škodu a nehodilo sa to tam. (09.11.2016)

Kheiron ve svém snímku humorným a odlehčeným způsobem předkládá problematiku muslimských zemí a následně života francouzských imigrantů. Na mě film působí poněkud nevyváženým dojmem a hodnotím 70%. Za zdařilejší považuji jeho pozdější počin Plevel (2018), kde se opět ujal režie, scénáře a hlavní role, zaměřil se tematicky na život francouzských imigrantů a vytvořil zábavnou komedii. (25.10.2022)