O Janovi a podivuhodném příteli

Tahle pohádka obsahuje vše co má pohádka mít, příběh podle knižní předlohy, překrásné scenerie, dobré herecké obsazení a s tím spojené skvělé herecké výkony, které posouvají tuhle pohádku mezi opravdové lahůdky, na které můžeme jen tímto způsobem vzpomínat jelikož se takhle kvalitní již dávno v naší zemi žel netočí. Já se ptám proč? Knižních předloh máme víc než dost - Erben, Němcová a spousta dalších, proč se musíme každý rok o vánocích koukat na takové k......y a stokrát omílané kvalitní české pohádky z minulých let známe již nazpaměť... Tahle mě překvapila hlavně tím že koprodukční "věci" většinou bývají slátaninou, ale tohle je výborně sladěné. Navíc jsem tuhle pohádku jako dítě četl a dodnes jsem neviděl její filmové zpracování. Hodnotím 90%. (13.12.2013)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Andersenovy pohádky "Společník na cestách", na jejíž motivy byl tento pohádkový film natočen. Srovnání literární předlohy s její filmovou adaptací se v tomto případě přímo nabízí, protože tvůrci se uchýlili k celé řadě změn oproti Andersenově textu. (Více se jim věnuje bakalářská práce "Společník z cest očima Ludvíka Ráži", kterou v roce 2013 vypracovala Hana Marková a kterou doporučuji pozornosti eventuálním zájemcům). Jednou z významných změn je už samotný název filmu, který se od předlohy liší - osobně ho nepovažuji za šťastný (je příliš dlouhý a špatně zapamatovatelný - nedovedu si představit, jak nějaké dítě pronese větu typu "Jupí, dneska dávají moji oblíbenou pohádku O JANOVI A PODIVUHODNÉM PŘÍTELI" - srovnejte třeba s "Dneska dávaj POPELKU") a spolu s jistým lehce pochmurným laděním celé pohádky si ho dávám do souvislosti s tím, že tato pohádka není mezi českými televizními diváky příliš oblíbená (viz i zdejší relativně nízké hodnocení). A přitom si osobně myslím, že je to velmi pěkný film - s mimořádně šťastným obsazením (fenomenální Kemr a Habich, roztomilá Vejmělková, zbytek rovněž velmi dobrý), zajímavým výtvarným pojetím a zdařilou kombinací vtipu a vážnosti. Za sebe bych tomuto filmu - kromě jeho nevhodného českého názvu - vytkl i výstřední kostýmy většiny postav, které na sebe upoutávají nepřiměřenou pozornost, a potom snad i nevalnou úroveň většiny triků. Na to, že film vznikl v porevolučních poměrech v zahraniční koprodukci, díky níž si jistě tvůrci nemohli stěžovat na nedostatek financí, působí celý film dosti laciným dojmem. Což je škoda, protože jinak je to jistě jedna z nejhezčích pohádek, které se u nás za začátku 90. let natočily. (20.09.2014)

Tohle je takříkajíc pohádka-horror, na který není radno pouštět malá dítka. A že Andersen jen vylepšil řecké báje o evropské reálie a atributy (podívejte se na Souboj Titánů a je to jasné jak facka), to je úplně jedno, který středověký epos to neudělal? Ale vážně, Ludvík Ráža skutečně natočil kultovní pohádku devadesátých let. Sice nejspíš nepatří k divácky oblíbenějším kouskům, na druhou stranu je nazapomenutelná. A to díky nepohádkově dekadentní atmosféře a obrácenému pojetí strachu, kdy vás ve výsledku neděsí hlavní padouch, ale spíš tajuplný Janův přítel. Napomáhá tomu také podivně disharmonická hudba a vcelku neokoukané tváře v hlavních rolích. (04.04.2006)

Představa, že pohádky jsou určeny převážně dětem, je naivní a poněkud nedospělá. Zejména to platí v případech, kdy pohádka přerůstá do mýtu a navíc se šatí do rozvinutých psychologických zázemí svých vůdčích postav. Původní poslání této vyprávěnky pak vícerozměrově ožívá a blýská ligotá ve více rozměrech. Připočte-li se k tomu kvalitní hudba, pozoruhodný scénář, mistrná Rážova režie, zdařilá koprodukce hned čtyřdomá, předjímá se tak trochu Rada Evropy ve své nejpozitivnější reprodukci. Skvěle - magickorealisticky - jsou dotaženy i postavy obou zlodějíčků. Důslednost v i v detailu zdobí skutečného mistra. A tady je těch mistrů hned přehršel. (02.04.2024)

Jedna z mála povedenějších nestudiových pohádek posledních let. Pohádka má působivou pochmurnou atmosféru, vnitřní melancholickou poetiku a dotaženou vnitřní logiku, která pečlivě odměňuje to dobré v každém. Postava Přítele je velmi zdařilá a pohádka se jí a mnoha dalšími prvky střetává s žánrem fantasy. Trochu slabá je postava princezny Evy Vejmělkové, která je jen hezká a esteticky nešťastná. Vedlejší postavy jsou vesměs velmi hezky československoněmecky obsazené a velmi mě potěšil i jemný i zemitý humor zastoupený v některých postavách (např. dvojice zlodějíčků Labuda-Zedníček skvěle funguje), který netlačí na pilu. Trošku úleva, že tu pohádky nedělá jen Troška. (03.11.2007)