Půlnoční mše

Midnight Mass je další z řady velmi zajímavých a atmosférických projektů, které však nesází na prvoplánovost, ale skýtá v sobě jakýsi filozofický a tomto případě i duchovní přesah. Vážná témata víry, fanatismu, smrti či spasení řeší skrze dlouhé dialogy jednotlivých postav, zjišťujeme jejich postoje, jejich motivace a pocity, dokážeme jim fandit nebo je nenávidět, i ve zdánlivě ztracené existenci se skrývá naděje a v sebelepším člověku vnitřní démon. Pro mnohé může být kámen úrazu, že seriál opravdu nikam nespěchá, většina hodinových dílů je vyplněna atmosférickými a místy sofistikovanými konverzacemi, na které každý nemusí mít náladu či nechce mít mozkovou kapacitu. Hororové prvky se seriálem prolínají opravdu skvěle, v souladu s celým pojetím seriálu a nejednou mě nadzvedly ze židle. Flanagan jakožto jeden z nejnadějnějších žánrových tvůrců ukazuje, že ví co chce vyprávět, a daná témata zde balí do relativně zábavné, na pohled i poslech příjemné avšak často nepřístupné formy. Celkově mě seriál víc bavil první polovinu, a ve finále ve mě nastavená očekávání nezúročil na 100%. I tak se ale jedná o seriál, který má nezpochybnitelné scenáristické, vizuální a příběhové kvality, jen na něj musíte mít náladu, čas a hlavně určitou dávku empatie a vnímavosti. Pak vás Půlnoční mše odmění slušným jednorázovým zážitkem, u kterého stojí za to se zamyslet nad danými tématy. (26.03.2022)

Cca za 4-4,5 ale tu pátou tam s klidným svědomím dokopnu, čistě jenom kvůli místním lulinům co to absolutně nepochopili protože díky díky tunelovému vidění si myslí, že rozumí (naprosto formální a vlastně debilní) škatulce horor, ale přitom se absolutně nedokážou dostat hlouběji do vrstevnatějšího filmového (tady potažmo televizního/seriálového) díla jako takového... Je to něco jako ty děcka (nebo dementní odrosti) co mají plnou hubu (např.) metalu (jako jakési ideové, vyhraňující formy audio tvorby) ale v zásadě nerozumí hudbě a jejímu potenciálu. (25.03.2022)

Scenáristicky skvelé, všetky tie dialógy, z veľkej časti teologické, sú skrátka zlato. Nie úplne postačujúce mi to prišlo herecky. Na jednu stranu Flanaganove stálice hrajú svoj štandard a s nimi Rahul Kohli podáva výborný výkon, na druhú  tí televízni herci nie sú dostatočne charizmatickí, konkrétne Zach Gilford možno podal aj životný výkon, do áčka to ale furt neni dosť. A Hamish Linklater, zo všetkých najistejší si to strašne užíva, vyslovene ma bavilo ho sledovať, ale sorry, strašne je vidieť, že to celé hrá. Najlepšia mi prišla dialógová tretia epizóda, najslabšia piata, pretože z väčšiny stála na Gilfordovi. Celkovo je to hrozne divná ... vec, Flanaganovi to furt žerem, len nabudúce by to už možno šlo aj bez tých zvierat. Záver epický. (04.10.2021)

Zjevení z hlubin modrých čísel a pro mě osobně s největší pravděpodobností seriál roku. Filosoficko-teologickej horor balancující na hranici pocty (Stoker-King) a reflexe krize křesťanských hodnot umně si hrající s biblickou symbolikou a alegorií. Pomalejší rozjezd, kterej ale, jak už tomu u Flanagana bývá, má svůj důvod a každá scéna v závěru tak hraje svojí roli. Skvělej Nick Cave... teda, pardon, Hamish Linklater... famózně vybroušenej scénář (konzervativní fanoušci popkornu nechť ať opět čtou "nudnej") a jeden ze soundtracků roku. Závěr třetí epizody se u mně jednoznačně zapsal jako jedna ze seriálových pasáží, který nejspíš nikdy nezapomenu. (28.10.2021)

„ŽIJEME V POŽEHNANÝCH ČASECH…“ ///    Ostrůvek Crockett je Bohem zapomenutej kus země… na kterou se ovšem znenadání (?) rozpomněl… Je to pomalý, budujeme si vztah k postavám… a snažej se ohromit zázrakama a strašit „něčím“ tajemným. Líbí se mi monology pátera Pruitta, asi proto, že su neznaboh. Nevadí mi to pomalý tempo a postupný dobírání se pravdy. S Flanaganem totiž nemám zásadní problém. Bohužel to přestane postupně platit a úplně nejvíc to začne srát v poslední části. Jakoby Flanagan podlehl vlastnímu mesiášství. Normílní člověk si přece nemůže myslet, že strach naženou sáhodlouhý monology, byť plný Boha. To, co dřív fungovalo, přešlo v nesmyslný megalomanství a autorovo sebemrskačství, který nevyvolalo zděšení, ale nasrání. Navíc – ty lidi se chovaj jako debilové. Vždyť přece v klidu mohli… Ale to uvidíte sami. Chtěl jsem jít vejš, ale kvůli poslednímu dílu to jebu.     ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jak dostat lidi do kostela. 2.) Vím, že JSI!. /// Thx za titule „Jakub Ženíšek“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (09.11.2021)