Půlnoční mše

Všichni kritici, kteří tomuhle házeli plné pětky a po vydání měl Midnight Mass skoro 92% (!!!!!!!) - vyližte si zadek. U čtvrtého dílu vypínám, absolutně nemám zájem sledovat 7 hodin blábolů, nad kterými se někteří uživatelé radostně povznášejí a cítí se, jak kdyby spolkli veškerou moudrost světa a jak kdyby svou pětkou udělali díru do světa. Flanagan si vzal moc velké sousto a snaží se být až hodně tajemný a budovat si záhadnou vesničku na ostrově, jenže co z toho, když je divák za půlkou a vlastně by v jedné větě nebyl schopen popsat "o čem že vlastně seriál je". Přehypovaná artově laděná prapodivnost, která nemá drajv, tempo, atmosféru a vlastně nemá nic, proč bych chtěl seriál dosledovat. Ruku na srdce, jestli někoho opravdu baví sedm hodin sedět na zadku, čumět do blba a poslouchat neustálé žvanění postav aniž by se stalo cokoliv zajímavého, tak je něco špatně. A teď všichni do mě. (29.09.2021)

Podobne, ako napríklad Station Eleven, je aj Polnočná omša skôr artovým dielom zabaleným do čisto žánrového kabáta. V tomto prípade hororového, reznutým fantasy. Flanagan ponúka viacero myšlienkových rovín a je dosť možné, že pre každého bude seriál o niečom inom. O sile fanatizmu, o posadnutím kultom, o nebezpečenstve viery, ale aj o jej sile, o svete po 11.9.01, o kresťanstve ako ďalšom béčkovom krvavom príbehu jednej starej (resp. dvoch) knihy. A ďalších veciach... Alebo pre niekoho aj o ničom. (24.08.2022)

„ŽIJEME V POŽEHNANÝCH ČASECH…“ ///    Ostrůvek Crockett je Bohem zapomenutej kus země… na kterou se ovšem znenadání (?) rozpomněl… Je to pomalý, budujeme si vztah k postavám… a snažej se ohromit zázrakama a strašit „něčím“ tajemným. Líbí se mi monology pátera Pruitta, asi proto, že su neznaboh. Nevadí mi to pomalý tempo a postupný dobírání se pravdy. S Flanaganem totiž nemám zásadní problém. Bohužel to přestane postupně platit a úplně nejvíc to začne srát v poslední části. Jakoby Flanagan podlehl vlastnímu mesiášství. Normílní člověk si přece nemůže myslet, že strach naženou sáhodlouhý monology, byť plný Boha. To, co dřív fungovalo, přešlo v nesmyslný megalomanství a autorovo sebemrskačství, který nevyvolalo zděšení, ale nasrání. Navíc – ty lidi se chovaj jako debilové. Vždyť přece v klidu mohli… Ale to uvidíte sami. Chtěl jsem jít vejš, ale kvůli poslednímu dílu to jebu.     ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jak dostat lidi do kostela. 2.) Vím, že JSI!. /// Thx za titule „Jakub Ženíšek“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (09.11.2021)

Trpělivému divákovi se Půlnoční mše odmění, netrpěliví diváci ji asi nemusí vůbec ani zkoušet, protože rozjezd je vážně pomalý - minimálně u prvních čtyř epizod bych nějaké pokrácení uvítal i já. Když má nicméně člověk náladu ty dialogy poslouchat (a mozkovou kapacitu na to je chápat), tak je to napasování upírských mýtů na biblické vyprávění v lecčems fascinující. Seriál krásně ukazuje, jak fanatická náboženská víra dokáže dezinterpretovat úplně cokoli tak, aby to odpovídalo jejímu vidění světa. Vtipnou třešničkou na dortu pak jsou některé české reakce na seriál, které ho z legračně bojovné ateistické pozice označují za náboženskou propagandu. To je tak do nebe volající nepochopení, že autoři takových vejšplechtů už by radši neměli nikdy sledovat nic náročnějšího, než desetisekundová videa na TikToku. Nicméně, Mike Flanagan si u mě některými svými předchozími kousky nastavil laťku až moc vysoko, takže z Půlnoční mše úplně stoprocentně odvařený nejsem. První epizody se fakt víceméně vlečou, přičemž je vždy z průměru vytáhne pár minut na konci. Zhruba od půlky už to pak jede pěkně, v poslední epizodě mi ale nesedl obrat jedné postavy. A závěrečná katarze u mě nebyla ani zdaleka tak silná, jak by měla být vzhledem k tomu, kolik času bylo předtím postavám věnováno. 75 % (02.10.2021)

Cca za 4-4,5 ale tu pátou tam s klidným svědomím dokopnu, čistě jenom kvůli místním lulinům co to absolutně nepochopili protože díky díky tunelovému vidění si myslí, že rozumí (naprosto formální a vlastně debilní) škatulce horor, ale přitom se absolutně nedokážou dostat hlouběji do vrstevnatějšího filmového (tady potažmo televizního/seriálového) díla jako takového... Je to něco jako ty děcka (nebo dementní odrosti) co mají plnou hubu (např.) metalu (jako jakési ideové, vyhraňující formy audio tvorby) ale v zásadě nerozumí hudbě a jejímu potenciálu. (25.03.2022)