Netvor

Je to zase jeden z těch filmů, které označuji názvem neobvyklé nebo jiné a ty mám rád. Je to ve stylu vyprávění, který je jiný, než obvykle. Fantaskní příběh francouzského prosťáčka, který má rád děti a kvůli nim se přidává na nesprávnou stranu fronty ve 2.světové válce, mě zaujal. Leč úroveň filmu se nedaří udržet po celou dobu a tak jednu hvězdu ubírám. Spokojenost však převládá. (30.01.2015)

Velmi působivý snímek jemně natvrdlého "dospělého dítěte", ukazujíc na jednu stranu jeho chladnou povahu "jít přes mrtvoly" (nemilosrdná bestie v kápi jedoucím na černém oři) na druhou pak pozdní procitnutí do reality uvedomujíc zrůdnost systému, kterému jako válečný zajatec sloužil, který chce pak vše napravit... Po dlouhé době vyvážený snímek, který je svou uměleckou hodnotou určen nejen pro "válečné diváky". (05.01.2014)

Netvor je pro Schlöndorffa tím, co pro Herzoga Temný úsvit. Nemůžu si pomoct, ale navzdory tomu, že to neplatí až tak a jsou tu i typické Schlöndorffovy scény, tak i tak jsem měl pocit, že koukám na Plechový bubínek pro americký trh. Sice to s Plechovým bubínkem má společnou jen druhou světovou válku, ale obojí o tom pojednává z pohledu Němců, obojí má hlavního představitele divného, co vším prochází a ničemu plně nerozumí a obojí má trpké uvědomění si reality v závěru. Až na to, že tady je hlavní postavou hodně jednoduchý muž jménem Abel, který, byť je Francouz se židovským jménem (!), se postupně dostává až ke cvičení a unášení děcek do Hitlerjugend, aniž by chápal, jak a co vše okolo znamená. Prostě mírně postižený, který za nic nemůže a je vám ho líto jen za to, na čemž sice není nic špatně, ale je to docela laciná výpomoc jak získat divákovy sympatie k určité postavě, zatímco u Oscara v Plechovém bubínku bylo vše mnohem složitější. To tomuto filmu chybí nejvíc - větší hloubka, větší komplexnost, větší propracovanost celého období. Vše je zpracované tak, že si mě to sice získalo, ale mimo pár scén z Hitlerjugend moc nezanechalo. A od Schlöndorffa jsem čekal rozhodně víc, když se tématu druhé světové z pohledu Němců často věnuje. Oproti Temnému úsvitu to pořád není tak "americké" a podstatná část druhé poloviny pro mě byla dost intenzivní, ale i přesto to na víc jak silné tři nevidím. Silné 3* (30.12.2023)

Ne zcela všem významům a podtextům jsem asi porozuměl, ale nepochybně se jedná o jeden z nejsilnějších filmů o druhé světové válce, o snadnosti, s níž se dá propadnout ideologii, o zranitelnosti a deformovatelnosti dětské duše... Po pozvolném rozjezdu se navíc rozbíhá i drama s notnou dávkou napětí. (25.10.2013)

Zatím nejlepší role a nejlepší výkon Johna Malkoviche, co jsem viděl. Konečně se nepitvoří nebo nehraje pouze svoje alterego, nýbrž charakterní a zajímavou postavu. Je zde krásně vykreslen "nevinný dětský" svět v mysli hlavního hrdiny, některé myšlenky přitom dokazují jeho výjimečnost; silně působí scény z přírody, ať už hon na vysokou nebo pokec s losem (ten je vážně super). Nicméně onen konflikt mezi tímto a realitou, ke kterému to všechno směřuje, přichází moc pozdě, vlastně je zároveň i pointou. Což je na jednu stranu transparentní pro náhlé procitnutí z vlastní letargie, avšak u příběhu odehrávajícího se během světové války to pořád působí příliš naivně. (29.03.2009)