Taxikář

Scorseseho povazuju za jednoho z nejlepsich reziseru a jeho filmy mam fakt rad, navic ma Taxikar skvely hodnoceni, takze sem se na film dost tesil, ale ted, po jeho skouknuti, musim rict, ze to je kravina. Nejdriv se hodinu absolutne nic nedeje. De Niro jezdi ulicema v taxiku a obcas hodi hlasku, ze nema rad fetaky, kurvy a tak podobne. A vzhledem k tomu nema prakticky co hrat. Po hodine nudy si konecne koupi zbrane a vypada to, ze se film konecne rozjede, ale behem chvilky je to zas to samy. Navic De Nirovo postava neni moc dobre zpracovana, prakticky neni jasny, co je zac, ani proc je takovej divnej. A ze nema rad vaguse, pasaky a fetaky a proto chce sam vykonavat spravedlnost mi jako vysvetleni rozhodne nestaci, protoze takovy lidi nema rad skoro nikdo. No a pak tu je zaver, kdy se Niro ostriha, vypada cool a postrili par pasaku, protoze se zacne nesmyslne zajimat o jednu kurvu. Fakt nechapu, co tim chteli tvurci rict, pro me to je dobre natocena blbost bez pribehu. Ale potesili me mladej Harvey Keitel s dlouhejma vlasama a mladicka Jodie Foster. (06.05.2007)

„Pripomínaš mi pieseň od Krisa Kristoffersena.“ Na Oscara nominovaný De Niro je tak fascinujúci ako taxikár, ktorý „nemôže spať“ a „počuje hlas“, až sa v určitej chvíli divákovi sprotiví, avšak kvôli divnému vyústeniu scenára ho nemôžeme obdivovať ako dokonalú zápornú postavu, pretože tvorcovia sa čudne snažia stoj čo stoj napriek všetkým zvratom so zbraňami, atentátmi a evidentne ťažkou duševnou poruchou, aby ho zmätený divák vnímal ako kladnú postavu. Čo je predsa úplne šialené. Snímka oplýva dusnou džezovou nočnou atmosférou zhnitého veľkomesta a silným obsadením podporných roličiek (Keitel, Shepherdová, Fosterová). Vznikla v roku 1976, kedy mal Martin Scorsese na konte Špinavé ulice (v ktorých sa tiež stretli De Niro a Keitel), ale naplno sa rozbehol až po TaxikároviI, po ktorom ešte veľa krát spolupracoval s dvorným De Nirom (Zúriaci býk, Kasíno...) a často sa vracal na drsnú ulicu (Mafiáni, Na druhej strane...). taxikár ako taký ma napriek spomenutým plusom (herecké výkony, atmosféra) nudil a nebudem mu dávať 80% len preto, že tak robia všetci ostatní. Dúfam, že už ho viac krát v živote neuvidím. (17.04.2009)

Zdá se mi, že je tento snímek velmi často a velmi moc nadhodnocován a nevím proč. Ponurost, špína, deprese, náladovost, smysl života a podobné prvky v tomto filmu obsažené nejsou nijak geniálně zasažené a určitě se najdou lepší snímky. Tento film mi nepřijde tak výjimečný jako ostatním a některé scény a někdy celé sekvence jsou velmi nudné a bezmyšlenkovité. Možná je to o svobodě, ale já sovu svobodu urychlit přehrávání tohoto snímku využíval častěji než bych si přál a to jistě nebyl úmysl. Nemohu dát lépe než za 3* i přes svůj obdiv k Robertu De Nirovi. (02.08.2004)

Jednou přijde skutečnej déšť a smyje z ulice všechnu tu špínu. Špínu, hnus a strach. A taky hodně násilí. Jeden z nejstylovějších snímků, co znám, z nočních ulic New Yorku. Scorseseho pozoruhodná sonda, do duše válečného veterána, který trpí nespavostí, prožívá post-vietnamský syndrom a je pro něho čím dál těžší zařadit se zpátky do společnosti. Taxikář dýchá neopakovatelnou atmosférou, je doprovázen asi nejlepší hudební linkou slavného skladatele Bernarda Herrmanna (Psycho) a výkon (a také účes!) hlavního představitele, zde nelze nazvat jinak, než výjimečným (skvělý je i Kouzelník (Peter Boyle) s vynikajícím dabingem Jana Přeučila). Nezapomenutelný film, De Nirova ONE MAN SHOW! (18.11.2009)

Taxikár za 4* stojí, aj keď mňa sa nedotkol v takom rozsahu, aby som sa stala jeho instantným fanúšikom. Ale je to dobrý film o jednoduchom človeku, žijúcom v zložitej spoločnosti. Travis sa ocitol v životnom období, kedy potreboval niekoho, na kom mu bude záležať a potreboval niekoho, na kom si vybúri svoj potláčaný hnev a zhnusenie z okolitého sveta. Dlho som sa obávala, že sa po zmarení prvého cieľa stane obeťou toho druhého odlišná, ale v podstate nevinná Betsy. No koniec vyšiel dobre a krásne to všetko s nadhľadom uzavrel. (28.12.2005)