Nadaný žák

Jak adaptovat knihu, kde jsou ty nejnapínavější okamžiky spojeny s myšlenkovými pochody hlavního hrdiny? Kingův dokonalý román mám v hlavě hodně hluboko a proto obdivuji Boyceho scénář za to, že mi ukázal do Toddovy hlavy zase jinou cestu. Nejvíc si ale cením toho, že ta smrtící tíha a psychologická naléhavost jsou přítomny snad každou vteřinou. (20.04.2008)

Stephen King patrí medzi najplodnejších holywoodskych scenáristov a možno najlepších. Z jeho pera vzišli perly ako Zelená míľa, Vykúpenie z väznice Shawshank, Misery nechce zomrieť, Osvietenie a tiež Nadaný žiak. Mrazivý a bezmocnosť vzbudzujúci príbeh chlapca a bývalého esesáka vyniká aj vďaka hereckému výkonu Iana McKellena. Bolo zaujímavé sledovať to napätie a rozhovory medzi bývalým nacistom a dospievajúcim chlapcom, ktorý bez toho, aby si to poriadne uvedomoval sa s ním nejakým spôsobom snažil stotožniť a cítiť to čo cítil on keď zabíjal. A potom už je len malý krôčik k tomu, aby sa z nadaného žiaka stala kópia toho skrývaného zla. (18.01.2015)

Připadá mi, že je strašně důležité o takovýchto námětech točit filmy. A když se po všech stránkách vydaří tak, jak v tomto případě, mám nutkání posílat autorům infantilní děkovné e-maliy. To prolnutí zrůdnosti ideologie zla z mrtvé minulosti do denodenní současnosti je podáno tak samozřejmě, logicky a jaksi samočinně, že člověka opravdu mrazí v zádech. (27.10.2005)

Perfektní snímek, který má tu smůlu, že se nevyrovná předloze od Stephena Kinga. V první polovině Nadaného žáka to díky precizní Singerově režii a úžasným hercům nevadí, ale v té druhé již, bohužel, ano. Atmosféra (jejíž naprostým vrcholem je mrazivá scéna s vynuceným pochodem v obýváku) netradičního vztahu žáka a učitele je zbytečně narušena klasickým thillerovým syžetem, který jsme již stokrát viděli a ještě nejednou uvidíme. (18.11.2004)

Mistrovský valčík Bryana Singera a Iana McKellena. Nezbývá než obdivovat, jak se režisérský mág dokáže rokročit nad propastí, která v Hollywoodu tradičně dělí atraktivitu a hloubku. Singerův jazyk je srozumitelný, přesto nabitý emocemi a atmosférou. Vše působí civilně, precizně, expresivně. Drama jednotlivých scén je perfektně vystavěno, neustálé přelévání úloh "učitel x žák" udržuje intenzitu snímku na vysoké úrovni a drastické snové výjevy ji jen zvyšují. Není sporu o tom, že existují působivější portréty zla v člověku, nicméně Nadaný žák je vzácný tím, jak si uchovává atributy dobré americké podívané, aniž by se podbízel, nebo aniž by Singerovu vlast nějak šetřil (závěrečná kompozice nově zrozené zrůdy s americkou vlajkou ve druhém plánu je téměř provokativní). Velké zásluhy patří opět fenomenálnímu Ianu McKellenovi, za jehož maskou laskavého starce dříme neuvěřitelná brutalita... nicméně i tuto roli dokáže anglický virtuóz podat tak, aby Kurt Dussander nepůsobil jednobarevně a schematicky. Proti brilantnímu výkonu starého mistra působí mladý žák Brad Renfro přeci jen výrazně slabším dojmem, nicméně i on ukazuje značný kus umu a nadání. Nadaný žák je výtečným filmem, kde všechno sedí, tak jak má. To, co mu chybí do absolutního hodnocení, přidávám za poselství. Nejsou to dějiny a ideologie, které zodpovídají za zlo v člověku. Je to člověk sám. (03.07.2006)