Nadaný žák

Film se mi paradoxně líbil víc než předloha, protože linii příběhu zjednodušil a "netlačil tak na pilu", takže oba anti-hrdinové jsou ve své zvrácenosti daleko civilnější, přirozenější. Ian McKellen hraje svého fašistického veterána geniálně a Brad Renfro je vážně nadaný žák...Film se drží střídmé linie,( téměř ) se nevyskytují afektované scény, vzájemné oťukávání obou protivníků a kompliců zároveň je jemnou psychologickou hrou, která vyvrcholí v závěrečné scéně dokonané proměny. Celkový dojem 90 %. (07.05.2007)

Škubali sebou, jako by tancovali. Muselo se to udělat. Tomu nerozumíš…. Jde o hru založenou na tajemství, které oba hráče může stáhnout do pekel. Chtěl bych uvěřit, že ,,vlézt do sprchy“ již nikdy nebude jako dřív. Zrůdnost nacistických činů je nepopiratelná. Příběhu vlastně není moc co vytknout. Jen mi vedle výborného I.McKellena nesedla role mladého ,,žáka“. Chápu, že na dětské duši mohou jisté příběhy zanechat stopy, ale 16ti letý chlapec, premiant – tedy chytrý, se s tím musí vyrovnat. Zvlášť, když to není žádnej mazánek. Asi jsem čekal víc ,,psycho“. Taktéž se i přes silné okamžiky s ,,dobovou“ hudbou nekonala žádná ,,zpětná reakce“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (05.05.2009)

„Boli tam hory tiel.“ – „A čo deti?“ – „Tie boli úplne naspodu.“ Strhujúca adaptácia výbornej novely Stephena Kinga (vyšla v českom preklade vo výnimočnej zbierke štyroch noviel „Štyri ročné doby“). Obyčajný (vlastne nadaný) študent v nej vydiera sympatického suseda (Ian McKellen vo svojom predgandalfovskom a predmagnetovskom období). V skutočnosti bývalého nacistického zločinca. Ak mu starý muž neprezradí desivé veci, ktoré stváral v koncentračných táboroch, mladík ho udá. To je však iba začiatok fascinujúceho zákerného vzťahu, ktorý sa môže skončiť skutočne všelijako. Veselo ale nie. Bryan Singer prihodil podmanivú audiovizuálnu podobu (hudba Johna Ottmana buráca viac, ako v epickom veľkofilme), kvalitných hercov aj do zdanlivo nedôležitých roličiek (lovec nacistických svíň Jan Tříska, David Schwimmer ako školský psychológ, Singerov dvorný Bruce Davison v entej variácii na „filmového otca“) a literárnu predlohu prekopal v prospech veci (s bezdomovcami, mačkou i záverom to bolo v novele inak, ale neviem povedať, či sa mi viac páčila tá alebo film). Z tohto by Hitchcockovi znova narástli vlasy. (31.10.2004)

Nevěřil jsem. Psychologická základna postav nebyla dostatečně silná v kontextu s jejich vyvíjením stejně jako s konstrukcí a spádem příběhu. Nevěřil jsem McKellenovi válečného zločince (i když třeba takový pochod byl působivý), nevěřil jsem Renfrovi proměnu z premiantského studentíka na zvráceného a vulgárního puberťáka a ani tak na první pohled sugestivní a strhující vyprávění o plynových komorách mě nijak výrazně nerozhodilo. Singer neumí pracovat s emocemi. To je fakt, který mi na jeho filmech vadí a nepamatuji si, že by mě nějaký z jeho výtvorů po této stránce jakkoli obohatil. Možná se pletu, jen jednoduše nejsem na laděn na jeho struny. Velice zajímavá látka, šokující scéna s veteránem v nemocnici a tím to asi tak hasne. (10.02.2007)

Nevim, jak se na to bude divat clovek, ktery necetl knihu. Nejspis jako na dobry thriller, kteremu nechybi zajimava zapletka, vyborne herecke vykony a depresivni hudba. Ten, kdo knihu cetl, pochopi spoustu naznacenych veci, ovsem bude zklaman, ze spousta scen chybi a nektere nejsou tak tisnive napinave jako v knize. Kdyz ale odhlednu od knihy, tak je pribeh mladeho kluka, ktery ma posunute lidske hodnoty, velmi napinavy. (21.05.2002)