Jánošík I., II.

Hned na začátku prvního dílu mě zaujalo, jak klouček chytá orla skalního (Aquila chrysaetos). To jsem v dětství nikdy nezkoušel. Ale raději nebudu rozvádět, co všechno jsem chytal, protože bych skončil u toho, že pamatuji doby, kdy v potocích žili raci a kdy byl přástevník medvědí nebo okáč bojínkový běžný motýl. Dnes tu pro změnu máme klíněnku jírovcovou, časy se mění. Ale ať se mění jak chtějí, mentalita vrchnosti zůstává pořád víceméně stejná jako v době, v níž se odehrává děj filmu: páni umějí akorát tak odírat a buzerovat lid. Proto i dnes působí postava Jánošíka tolik sympaticky. Moc pěkný a působivý film, jehož myšlenkové poselství nestárne. Jako kontrapunkt připojuji pár veršů ze sbírky Federalizační poezie (?) od Karla Kryla. Cituji zpaměti, takže možná ne zcela přesně: „Zahučely lesy / Jánošíku, kde jsi? / V posteli já ležím / kritizuji režim.“ (22.11.2022)

veľkolepé, dramatické, národné, akčné a vtipné zároveň...trocha mi vadilo stvárnenie postáv bez dobového koloritu (Kuchta, Ťapák..), ale na druhej strane odvaha obsadiť i do hlavných úloh nehercov to vyvážila...škoda, že pokus o vytvorenie novodobého Jánošíka v rámci slovenského národného projektu skončil, vďaka komercii, totálnym fiaskom - poľský film Jánošík Pravdivá história je iba úbohým odpadom - takže som presvedčený, že tento krásny film ostane i v budúcnosti neprekonaný. (08.10.2018)

Slovenská kinematografia nemá veľa diel, ktorými by sa mohla hrdiť. Aj keď zopár filmových klenotov by sa tu našlo. Ku tomuto malému bohatstvu patrí aj tento dvoj dielný výpravný historický snímok o najznámejšom slovenskom zbojníkovi. Niekdajší predstaviteľ Jánošíka - Paľo Bielik - sa podujal zrežírovať vlastnú verziu tohto príbehu. Musím uznať, že sa mu to celkom podarilo. Ja ako roduverný Slovák tu pridávam jednu protekčnú hviezdičku naviac. Takže to bude za štyri. **** (31.12.2008)

Lidé budící pozornost za života se po smrti často stávají legendou a idolem. Přestávají být Františkem, Václavem nebo Jurajem, mění se v mýtickou postavu opředenou různými zvěstmi, přecházejí do lidových povídaček. Jako když si děti hrají na tichou poštu ... něco se upraví, něco se přidá. Výsledkem není portrét skutečného člověka, ale zpodobnění toho, jak je vnímán. Paľo Bielik respektoval legendu a snažil se přibllížit pravdě. Do hlavní role vybral svého přítele, který dodal příběhu svou přirozenost, další postavy obsazené předními slovenskými herci dokreslily profesionalním výkonem. Vznikl malebný filmový monument. Je ryze slovenský, věrně zachycuje chudobu kraje i mentalitu, dává nahlednout do skutečného postavení těch, ze kterých Juraj povstal. Vynořují se nepříjemné otázky. Je církev se svou morálkou a hlásáním pokory v místech, kde se děje zjevná křivda, správným řešením? Nebo je nám biblický příběh již tolikrát přetlumočen, že se stává sám tichou poštou? (11.05.2015)

Mundus vult decipi. Film o najväčšom slovenskom zbojníkovi nie je historizujúcim pohľadom. Je Jánošíkokm, ako ho ľudia poznajú a chcú poznať aj naďalej. Je úplne ľahostajné aká bola pravda. Paľo Bielik sa vydal cestou ľudovej legendy a urobil dobre. Je lepšie mať dvojmetrového Jánošíka, než nejakého zákrpka. S Kuchtom mu stávka na neherca vyšla. Ostatní sa snažili, ale bolo to také provinčné, opozerané a niekde to už riadne zaškrípalo. Dosť ma pobúrili tie stavby, o ktorých som čítal, že sa filmári ani nenamáhali ich odprataním z Vrátnej doliny. Pokusy o slovenský Hollywood považujem vždy za šliapnutie vedľa. Tento Jánošík je ozajstnou klasikou. Každý by ho mal vidieť, ani jeden by ho nemal považovať za jeden z najlepších slovenských filmov. (10.05.2015)