Madla z cihelny

Jak se chudé venkovské děvče na čas stalo zámeckou paní:-) Mno, nevím tenhle film jsem nikdy nějak nemusel, děj je vyloženě prostý, film je de facto o čtyřech lidech a je v tom cítit divadlo, až moc. Baarové to zde moc nesluší a tato role (alespoň z počátku) k ní podle mne vůbec nepasuje. No, Slavínský to pak ještě o pár roků později zkusil s Ferbaskou v podobné laděné roli, tedy v převýchově privitimečka, tam to dopadlo zhruba tak stejně, ale Ferbaska se nato, když už, hodila víc, to byla komička od narození. Hugo Haas, muž mnoha podob a vzhledů jako ušlechtilý Baron Dolanský, odvedl pěkný kultivovaný projev ale moc výrazný celkově nebyl, a jeho maska mě taky moc nevzala. Kdo nebo co tedy zůstává? Skoro nic..Pěkná scéna s dvanácti dětmi ve světnici, nadávající sluha svému pánovi a standardně dobrá matka Nedošínská... (10.05.2006)

Je to zcela jistě jeden z nejhorších filmů zlatého fondu první republiky, zároveň je to ale zajímavá příležitost k úvahám nad člověkem své doby. Především by mě zajímalo, kdo byl diváckou cílovou skupinou. Kdo se necítil uražený satirou na úkor chudých, kteří mohli své děti sotva uživit, byl přitom však dostatečně prostý, aby pro něj fiktivní přání aristokratických kruhů změnit svůj osud za pomoci toho, co je pro chudého přítěží, mohlo být vůbec dostatečně aspirtivní, a nakonec současně tak bystrý a otevřený, aby překonal výsměšný kontext předestřených majetkových rozdílů spojených napevno a úmyslně s mentální způsobilostí a stylem chování a byl ochoten přijmout, že množství peněz skutečně nemá vliv na dokonaný pocit lidského štěstí? Těžko soudit. Příběh prostinký až primitivní snad mohl nakonec nejvíc zaujmout udatné čtenářky červené knihovny pokročilého věku, které se ve vlastním životě nepotýkaly ani s jedním z nastíněných problémů, ale zvykly si oddávat se při četbě či v kině nejrůznějším, i hodně vzdáleným snům… ;) (01.01.2022)

Prostinký příběh, natočený režisérem Vladimírem Slavínským, v lecčems připomíná slavné pygmalionovské schéma, přičemž tím, kdo byl nakonec převychován, není zanedbaná chudá holka, jak by se mohlo zdát, ale poněkud natvrdlý šlechtic, kterému se na stará kolena zapalují lýtka. Nic extra. Ovšem nebýt Olgy Scheinpflugové, která původní divadelní hříčku vybavila silným ironickým nadhledem – všimněte si, kolik veskrze banálních situací je vzápětí dekonstruováno prostřednictvím sarkastických poznámek a postranních úšklebků. Tomuto předurčení nejlépe vyhovuje fascinující Haas, který v masce, odpovídající minimálně o dvě generace starším mužům, rozehrává jeden ze svých fenomenálních hereckých koncertů, podepřený zčásti vynikající Antonií Nedošinskou v obvyklé roli jadrné dryáčnice se srdcem na dlani. Lída Baarová tu po Haasově boku zahájila svou úspěšnou kariéru oslňující filmstar, k čemuž nebylo zatím nutné přidávat cokoli navíc; ostatně sex-appelu měla Baarová v těchto letech na rozdávání a ve filmu získala nejednu příležitost prokázat svůj mimořádný půvab. Jak snadné je podlehnout krásným ženám... Anebo měl pravdu Tristan Bernard, když kdysi prohlásil, že nejjistějším lékem proti pokušení je – podlehnout mu? (03.10.2008)

Jsem zvědav, kdy si všimnou bojovníci za lidská práva, že v úvodu filmu Antonie Neodšínská, bráníc svoje děti, nařkne cikánské děti z krádeží. Naivní komedie, jeden z více pokusů o českého Pygmaliona. Dokonce v jeden den v televizi společně s Falešnou kočičkou. "Milostpane, já že bych neměla Jána? Rudo, pocem. Tak tohle je Jan". :-) (05.07.2010)

Z filmů pro pamětníky určitě jeden z těch nejslabších a to říkám jako někdo, kdo má snímky z této éry ve velké oblibě. Nedošinská je mi nesympatická úplně ve všem, mladá Baarová zde hraje retardovanou Madlu strašně naivně, o nějakém ději se snad ani mluvit nedá a tak z bídy vše tahá pouze výborný Hugo Haas, ten nezklame nikdy. Dvě a půl hvězdičky. (02.05.2021)