Rozpuštěný a vypuštěný

Některým podezřelým se uleví jen proto, aby se jim mohlo zase přitížit a věřte, že když inspektor Trachta rozhýbá malé šedé buňky, bude všem anton malý.. Musím se těch dvou zastat. Zahajský tomu slušel, představitel praktikanta hledající chvílemi kromě tužky i sebe, nikterak nepřekážel. Vzhledem k stylu a pnutí mezi dvojicí Smoljak, Svěrák se to mohlo jmenovat Rozpustilý a napučený.. (14.11.2022)

Volná filmová adaptace legendární hry Divadla Járy Cimrmana Vražda v salónním coupé. Komedie s poněkud promarněným potenciálem, která odráží stav partnerské krize úspěšného autorského dua. Film, kvůli kterému se Zdeněk Svěrák rozškorpil s Ladislavem Smoljakem na dlouhé a dlouhé roky. Stála ta role inspektora Trachty za to? (03.12.2010)

Na tento film jsem se nejdříve náležitě připravil (a to tím, že jsem zhlédl v televizi a později i naživo v divadle Vraždu v salónním coupé-to abych mohl srovnávat). Původní hra je samozřejmě o stupeň lepší, but on the other hand tato hra má některé opravdu vtipné kousky navíc (např. kachny) a také ty původní (výslech Vilmy-avšak v podání pana Čepelky je bezchybný). A tak mi nezbývá než nakonec hodnotit 5*. P.S. Všimněte si, jak je ta ten rozhovor o šílenci Bursíkovi nadčasový :-) (23.02.2008)

Ladislav Smoljak stvořil dílo, které není dokonalé ani úchvatné, ale dokáže velmi příjemně a s nadhledem pobavit naprosto každého. Přes výborné obsazení, kterému vládne duo Zahajský-Brodský, především praktikant mě nutil k neskutečným záchvatům smíchu a jeho postavu si nejlépe ze všech z filmu pamatuj, až po krásné stylizování do doby kolem první republiky. Těžko se něco vytýká, protože tvůrci splnili vše, co jsem si přála humor zde nabírá příjemný směr, kterým mě dvojice Smoljak-Svěrák velmi okouzlila. Což nejde říct u všech jejich společných filmů nebo her, které jsou na tom u mě někdy poněkud hůře. (09.08.2008)

Fantastické přepracování cimrmanovské hry Vražda v salonním coupé. V jistém smyslu snad nejlepší divadelní adaptace všech dob :)) Stejně zvláštní, nedefinovatelný, komicko-melancholicko-nostalgický feel jako u Járy Cimrmana, ležícího, spícího, výborný Jiří Zahajský, naprosto skvěle toporný Marek Brodský (někteří to považují za chybu castingu, ovšem znalci vědí své, že? :)) a v neposlední řadě samozřejmě báječný "soundtrack" Petra Skoumala. Zkrátka a dobře další zápis do zlatého fondu české kinematografie pro duo Svěrák+Smoljak. (14.12.2004)