Dvě tváře lásky

Pěkný námět, slušně obsazený, zahraný, ale něco mi tam vadí. Prostě si myslím, že by jiná inteligentní herečka udělala pro film víc. Jinak pěkný námět na přemýšlení pro osamělé. Čekáme na romantiku, protože si ji představujeme tak, jak je ve filmu - z romantickou hudbou v pozadí? Musela jsem se smát. To bylo vtipné. Ale přesto to nebylo dotažené. Nevím, jak se na film dívají feministky. Miláčku miluji tvého ducha, ale žít s tebou budu až budeš mít i tělo OK. Byla to pointa? Asi ne, ale šlo by to tak zjednodušit. (20.08.2006)

Švihácký Jeff Bridges v motýlku a milovnice dokonalých soust Barbra Streisand v sympatickém cvičení stylu na téma láska. A dojde i na polibek za zvuků operní árie. No není to všechno, co by si člověk mohl přát? P.S: Upřímně by mě zajímalo, jak by vypadal Barbry další řežijní počin. Zdá se, že svého času měla v oboru vrcholnou formu. (12.02.2011)

Film, ke kterému můžete mít spousty výhrad, ale stejně si ho vždycky rádi pustíte znovu, tedy alespoň já ano. I když je to v podstatě pohádka pro starší a pokročilé (za všechny pohádkové prvky filmu stačí zmínit jen romantickou a naprosto nečekanou :-) proměnu Barbry Streisand z ošklivého kačátka v krasavici, za kterou se ohlédnou všichni muži v čele s Piercem Bronsnanem, o Jeffovi Bridgesovi ani nemluvě), najdete v ní inteligentní dialogy, reálné postavy a hlavně sestavu herců, kteří mají obrovské charisma. Nesmrtelná Lauren Bacallová jako matka hlavní hrdinky Rose, tápající Jeff Bridges jako Rosin budoucí manžel a nakonec samotná Barbra Streisand, která nikdy opravdu krásná nebyla, a přesto dokázala ve filmu i v osobním životě uhnat chlapy, které jí ostatní ženy mohly jen závidět. Právě proto, že má velikánské osobní kouzlo, jež se z jejích filmů přenáší i na diváky. A Dvě tváře lásky nejsou v tomto směru vyjímkou. (05.07.2011)

Romantická komedie ve starém stylu. --- Docela chápu, že příběhy o milencích překonávajících nástrahy a nesnáze vyvolávají mnohdy pohrdání. Poptávka po nich je masová a věčná ve všech (sub)kulturách, a jako ve všech případech velkovýroby, početně daleko převládají instantní dreky. --- Barbra Streisand, romantická herečka a zpěvačka, tentokrát také režisérka, ví asi velmi dobře, jak je to těžké: držet se žánru, a tedy i všech jeho klišé, a přitom něčím vybočit z balastu. Navíc si, podle mne moudře, uložila omezení, že ve změněné době zůstane sama sebou. --- Za daných okolností, kdy herecká způsobilost hlavní představitelky je mimo diskusi a rozpočet je slušný, všechno závisí na scénáři. A ten musí sázet na dobré dialogy, protože soudobými technologickými vymoženostmi žádnou stupiditu nemůže a nechce zakrývat. --- Podařilo se to? Podle mého soudu ano. Streisand umělecky i komerčně ještě jednou uspěla. Zvláštní zmínku zasluhuje pozoruhodná role matky hlavní hrdinky, kterou suverénně zahrála ještě o generaci starší hvězda Lauren Bacall. Právě její dialogy s dcerou více než co jiného tento romantický příběh povyšují nad moře nezajímavého průměru. (13.09.2010)

Hlavní partnerská dvojice mi místy lezla těžce na nervy, a to dost nehot způsobem. Navíc ta závěrečná scéna tance za tónů opery už byla přes čáru vší přeslazenosti, jakkoli byla kompozičně odůvodněná (zamilovaní lidé slyší Pucciniho). Proč si musí Barbra točit filmy, v nichž si léčí pocity méněcennosti ze svého vzhledu? Ano, vysoce inteligentní ženy touží, zdá se, po archetypální představě pohádkové lásky ještě mnohem víc než holky Bimbo, protože si ji asi více zaslouží. Asi si na podobné téma pustím Bimboland. Je sice cheessy, ale experimentálně přínosnější. (09.08.2022)