Můj brácha má prima bráchu

Nostlagické nahlídnutí do osudů obyčejných lidí, resp. mládeže, ne nepodobných těm našim. Tato doba je dávno pryč, přesto se mnohým vybaví vzpomínky na svoje mládí a svoje problémy, které doprovázeli první lásky a zklamání. Z filmu číší na všechny strany vliv normalizace a reálie tomu naprosto odpovídají. Z dnešního pohledu je tedy potřeba tento film hodnotit i jako poměrně věrohodný náhled do časů, které už dávno nejsou. Ještě že tak. (19.03.2009)

Z dětství jsem si matně vybavovala příběh o tom, kterak dva mladí sympatičtí lidé chtějí být spolu, bojí se to oznámit rodičům, a tak musí zakročit mladší bratr jednoho z nich. Jenže ono je těžké fandit mladíkovi, který svou přítelkyni citově vydírá a chce po ní sex jako důkaz lásky. Hrušínského postava mě tedy zrovna neoslovila, tatínkové Bláha s Menšíkem ale byli kouzelní. (26.09.2018)

Nenáročná komedie o slastech a strastech první lásky a věcí s ní spojených. Jo a taky o jednom starostlivým bráchovi. O zábavu se tu stará především Roman Čada jako Martina Pavelka, ale nejvíce jsem si oblíbil Pavelku seniora v podání Josefa Bláhy, jehož postava mě přišla nejenom nejlépe zahráná, ale také nejvíce zábavná. Osobně považuji za lepší film pokračování tohoto snímku tedy Brácha za všechny peníze, ale i jeho předchůdce má něco do sebe. (22.09.2011)

Je až nepochopitelné, jak se někomu tak netalentovanému podařilo natočit tak sympatickou komedii. Ideologická příměs v podobě laskavého, ba kamarádského „soudruha ministra“ sice v rámci apolitického humoru přiznává Strnadovu barvu, nicméně lze ji přehlédnout stejně jako chronické zoufalství staršího bratra (přiznávám, že přesvědčivě ztvárněné Janem Hrušínským), které celý příběh vychyluje z osy celou vahou antihrdinova neukojeného ega. Zato Roman Čada jako mladší bratr se svou přímě zaměřenou cestou neunaví – jeho nenormovaná vita activa je odzbrojující. (30.12.2021)

Blbé, blbé a ještě jednou blbé. Kousek jsem chytil včera v televizi a vypadalo to celkem zajímavě. Jako celek je to ovšem bída. Milostné scény (jestli se to tak dá vůbec nazvat) jsou trapné, neustále kecající malý smrad je na dělo a hodný ministr v Tatře je totální agitka. Jedině u Menšíkových hlášek jsem se zasmál. Taky se děsně směju "normálnosti" té doby (známe), že dítě před svatbou, nejlíp ještě v čerstvých osmnácti, je v cajku. Ani za nic. I když dneska to taky není o moc lepší, tak pokud si člověk drží naučené zásady a pohybuje se v určitém okruhu stejně smýšlejících (to doufám) lidí, je přesně opačná situace v cajku. 2+* (14.09.2023)