Cyberpunk: Edgerunners

Po dohrání Cyberpunku jsem chtěl víc. Když jsem proto zjistil, že jsou i komiksy a hlavně anime, překousl jsem svou nenávist k tomuto japonskému odvětví a pustil se do příběhu Davida, který se chce v Night City stát něcím víc, než jen trapným korporátem. Je až k úžasu sledovat, jak se jeho motivace mění a jak chce od života akorát klid. K tomu ten srdcervoucí konec? Peak (27.12.2023)

Pecka. A to nemám moc rád animé a upištěný asiaty, kteří se zde do většiny postav promítly. I tak je ale úžasné sledovat svět vytvořený pro počítačovou hru. Hlavně kyberpsychóza je v seriálu i hře pokaždé strhující podívaní. Seriál je dál hodně krvavý, plný sexualních scén, hodně bláznivé, ale i tak povedené akce, ale v první řadě o vztazích. Matky se syny (dvojí provedení), mentor s učedníkem (Main a David a jejich parádní rozloučení) a nakonec i ta láska, která dává dortu poslední krásně blejskavou třešničku. (18.01.2023)

E01-E10: Hru Cyberpunk 2077 nepokrytě uctívám a miluju. A Edgerunners po shlédnutí zrovna tak. Na rozdíl od hry, která je koneckonců o něco ambicióznější, se totiž v zásadě jedná o dojemný milostný příběh, který jsem s oběma hrdiny naplno prožíval od začátku až do konce. S Davidem jsem se sžil a stejně jako on jsem postupně propadával kouzlu jeho milované Lucy, do které jsem se regulérně zabouchnul stejně jako před pár lety do Panam v kůži herního V. Kromě toho samozřejmě Edgerunners naplno využívají svého anime formátu, na který se kouká jedna báseň (a k Cyberpunku bezvadně sedí), ohromují přestřelenou a brutální akcí, a dále skvěle dokazují, jaký má tenhle svět i mimo hru obrovský potenciál. A já chci víc. Tedy ne víc tohohle. Příběh Davida a Lucy byl krásně uzavřen (i slzička na konci ukápla) a nezasloužil by si nějaké laciné a z prstu vycucané pokračování. Chci ale víc takových příběhů z tohohle chromem nasáklého světa. Sem s tím. 10/10 (25.11.2023)

Ale jo, užil jsem si to a dostal jsem vlastně přesně to, co jsem očekával. Podařilo se tu prezentovat a udržet hodně z důležitých myšlenek, které byly už ve hře Cyberpunk 2077 a kterými celé universum vytvořené Mikem Pondsmithem oplývá. Povedlo se převést krásu i zrádnost prostředí Night City i to, o co v něm jeho obyvatelům většinou jde. Jakožto hráč hry s dvěma dohráními a nějakými 200+ hodinami jsem poznával spoustu lokací, gangů i některé známé postavy (i když trošku zamrzí, že tu nebylo, nebo jsem ho nepostřehl, aspoň nějaké malé cameo, nebo narážka na Johnyho Silverhanda, ale tak dostal jsem Adama Smashera, Wakako…). Kromě toho, že je to povedené nahlédnutí do světa Cyberpunku je to i super reklama na hru, minimálně u mě se během sledování opět projevovalo svrbění si Cyberpunk 2077 znova nainstalovat a zahrát. No a taky je strašně znát, že je to další dílo animačního studia Trigger, které se tu v posledních dvou dílech opět hodně vyřádilo, všechno bylo neskutečně přehnané, šíleně zběsilé a pro nenáročného Jeoffreyho děsně cool. Animace byla povedená, souboje zvládnuté perfektně dynamicky a epicky. Hudba taky výborně vybraná, nejen že se mi líbila a bylo jí hodně slyšet, ale fungovala i jako součást jednotlivých scén. Asi jediný větší problém, který jsem tak měl, bylo tempo. Občas jsem si přál, aby nebylo tak zběsilé a dostalo se trošku víc času na větší prokreslení některých (hlavně vedlejších) postav anebo zajištění trošku plynulejších přechodů mezi jednotlivými zvraty, ale tenhle problém mám u Triggeru docela často, prostě tohle studio neví, jak sundat nohu z plynu a jako nejlepší řešení vidí prostě ještě víc přidat plyn až do naprosto neuvěřitelných finálních obrátek, kdy se často nestačím divit, co všechno (a jak šíleně) se tu děje. Navíc pro mě fungoval seriál minimálně v druhé polovině (s tou první půlkou to bylo o něco slabší) i po emocionální stránce a samotný konec mě prostě dostal i když mi bylo jasné, že to takhle nějak dopadne. Fajn návrat do Night City a super seriál, který si ode mě minimálně těch 8/10 zaslouží. (13.09.2022)

Hra Cyberpunk 2077 měla být revoluční, město mělo být žijící a dýchající, obyvatelé měli mít duši a příběh měl být jako žádný jiný doposud a postavy měli možnost se svobodně rozhodovat, na základě vašich činů. O tom jaká měla být hra Cyberpunk 2077, se na vyprávělo spousta příběhů  a spousta z nich jak se ukázalo, byli jen lži tvůrců a v tomhle směru, odborní recenzenti, kteří rozhodně "nebyli podplacený", do poslední chvíle přiživovali ony lži. To že hra Cyberpunk 2077, je podvod století, je už dávno každému jasné, ale jak je na tom seriál ? Seriál je na tom překvapivě podprůměrně a né, můj osobní názor na hru, se do tohohle seriálu nijak nepromítnul, k tomule seriálu sem přistupoval neutrálně, byť menší nadšení pro tenhle seriál, by se u mně ze začátku našlo. Ale kde vlastně seriál selhal ? Selhal v tom, že sem si k postavám nedokázal vytvořit nějaké silnější pouto, pouto natolik silné, abych na konci seriálu, měl potřebu postavy oplakat a nebo doufat v možný návrát některých postav. Hlavní protagonista David, je klasický hrdina, nemá výraznější silné a ani slabé stránky, je svým způsobem jeden zmnoha. Druhá hlavní postava je Lucy, která má celkem zajímavý origin, ale nijak se výrazně neliší od Davida. A z vedlejších postav, u mně rozhodně uspěla Rebecca, je tedy škoda že ona a pár dalších vedlejších postav, v seriálu nemají žádnou historii a vlastně se o nich nic nedozvíme. Seriál taky trpí tím, že nemá ucelenější příběh, takže první polovina je o tom jak se David do gangu dostal a druhá polivna je jak o tom, je gang rozpadá. V posledních třech epizodách, to tedy seriál zkusí různě kombinovat a překombinovávat, na scénu nastupují i intriky a celé to ke konci, působí dost zmateně. Seriál má tedy luxusní animaci, akce stojí taky za zmínku a ta cyber-psychoza, by byla celkem zajímavá a je škoda, že tohle seriál neupřednostnil a nevzal si to jako hlavní téma, byla by celkem zábava sledovat, jak městem obchází strach z cyber-psychopatů, kdy by to mohlo potkat každého. Ahhh a abych nezapomněl, písnička "I Really Want to Stay at Your House" je fakt úžasná, hodně se snaží dovytvořit jakousi emoční linku, ale vytvořit něco, co zde neni, je prostě nemožné. (23.09.2022)