Pátek čtrnáctého

Příjemné překvapení. Akční detektivky made in Czech působí většinou jako nechtěné parodie, naproti tomu dobře pojaté psychologické příběhy s kriminální záplatkou se občas podaří. Dobrá pointa i gradace celé story, uvěřitelné osoby a taky vizuálně působivě zachycená okrajová část Prahy se spojily do velice kvalitní směsi. Hlavní dětský hrdina píšící v úplném závěru vrahovi, že ho nezradil i přes to, že ten se ho pokusil po dlouhém váhání zabít taky je moment překvapivě hutný.....Když to člověk porovná s řadou mnohem nákladnějších a náročnějších projektů, napadne ho, že méně bývá skutečně nekdy více. A tady civilnost přispěla k výsledku nemalou měrou, stejně jako dobré herecké výkony. Škoda jen, že Adélu Decastelo jsme už později mockrát ve filmech neviděli.... (31.01.2011)

Chvílema dost úsměvné. Nejslabší a nejstrašnější je ta první rozmluva mezi mladým detektivem a blonďatou pokojskou Karolínou, ostatně všechny scény s ní jsou dost příšerný, na pohled i na poslech. Za ty ksichty co hází bych ji bejt tím detektivem nakopala do řiti. A kdo proboha chodí na pracovní pohovor s batohem z plyšovýho medvěda a k tomu v šatech sotva pod zadek, to teda nevim. Protikladně působí dost slušně hrající Lukáš Vacek coby ten malý kluk. Dalo se na to dívat, řekla bych, že na poměry české krimi produkce té doby lehký nadprůměr. Čtvrtá hvězdička za Rímskýho ("Guláš, no."). (15.05.2020)

Nebýt naprosto zbytečné postavy přihlouplého vyšetřovatele (lituji Karla Zimu, že musel hrát téměř normalizačního soudružského troubu, který za svou hloupost pouze není povýšen...), tak psychologické drama působí až do morku kostí. Zachycení vztahu mezi pachatelem a malým klukem je věrohodné. Naznačení rodinného (hluchého a slepého, ale ze strany otce - skvělý Bareš- uřvaného) prostředí je vypovídající. Škoda, že právě tato linie nebyla trochu víc rozvedena místo tápajícího policajtského hejska... Také původní název scénáře Petra Scheuera "Němý svědek" vypovídá víc než Pátek čtrnáctého. (01.02.2011)

Bohužel. Jako normální televizní kriminálka je Pátek čtrnáctého nezajímavý, protože divák od začátku ví, jak se věci mají a jen zoufale čeká, až to dojde taky hlavním hrdinů, kteří - ač jim očividné indicie neustále poletují před nosem - jsou nevšímaví jako tetřev hlušec na námluvách (čestnou výjimkou je kluk s modrými vlasy - ten by měl dělat u policie). A jako psychologický film? Směšné. Vždyť scénáristova tužka načrtnula jen nevěrohodné šablonovité postavy; takové, jaké dovede životnosti přiblížit jen opravdu dobrý herec. A takoví se bohužel castingu na tento film nezúčastnili. (19.07.2008)

Není to bomba, ale má to atmosféru a je to uvěřitelné, s životnými dialogy, což je u české televizní tvorby docela vzácnost. A herci, včetně malého Lukáše Vacka, hrají výborně. Jen u Dolanského to (jako obvykle) místy drhne. Nebo na jeho trochu explicitní herectví prostě nemám buňky. Cekově příjemné překvapení. (08.09.2019)