Pátek čtrnáctého

Drama bych to nenazval, ale výborně zpracovaný psychologický film. Na to že to točila Česká telvize, tak klobouk dolů. Samozřejmě jednoduchý a předvídatelný děj, ve kterém se odehraje vše nejdůležitější v prvních pěti minutách, ale celý film mě držel u televize s nějakou dávkou napětí. Jan Dolanský se předvedl v roli vraha, sice né moc povedeného, ale zkušenosti se zabíjením si určitě přenesl do dalšího filmu, kde se stal krutým a bezcitným zabijákem - Sametoví vrazi. (21.07.2008)

Pátek čtrnáctého je naprosto klasický post-komunistický český film, typický pro svůj poměrně levný vizuál, ne moc zajímavý styl natočení a zpracování, na druhou stranu ale i vlastně dost fajn příběh. Celé téma kolem nechtěné vraždy, jejího následného zatajování a to z pohledu jak samotného vraha, tak svědka v podobě malého dítěte, je upřímně hodně povedené. Postavy jsou fajn, příběh má zajímavý námět a není to rozhodně nic špatného. Problém ale mám s tím, jak zkratkovitě a povrchně je téma zatajování vraždy zpracované. Taky, jak jsem již psal, z filmařského hlediska film nemá prakticky žádný styl, kamera je hodně pofiderní a hlavně zvuk je celkem dost špatný. Navíc, finále je extrémně uspěchané a ne moc dobře napsané. Na levné české poměry asi fajn, jinak ale nic extra. 6/10 (25.10.2023)

Bohužel zajímavý námět skončil někde na půli cesty. Krom toho, že se Karel Zima zamiloval do krásné herečky, jejíž jméno jsem z titulků nebyl schopen vydedukovat - nefiguruje ani nikde na fotkách u uvedených jmen, u některých fotky pro jistotu nejsou, a Sandra Pogodová nám ukáže prsa, žádné drámo se nekoná. Jan Dolanský jen vyhrožuje a vyhrožuje a pro jistotu i ujišťuje, že se malému příteli nic nestane, když bude mlčet a tím to končí. Ani v závěru se nejedná o žádné zvláštní napětí. Policie má nakonec snadnou práci. I proto, že Jan Dolanský se vlastně udá sám. Kdyby nešel na pijatiku s partou Matěje Hádka, asi by na něj kriminalisté jen stěží přišli. Na konci jim pak pomůže ještě ségra malého špunta. Hodně průměrná kriminálka, která divákovi nenabízí ani možnost si zahádat, kdo je oním pachatelem a protože ho policie sama vlastně nevypátrá, tak je to jen čekání na to, kdy ho dopadnou. Ve zbytku nuda. (31.03.2020)

Příjemné překvapení. Akční detektivky made in Czech působí většinou jako nechtěné parodie, naproti tomu dobře pojaté psychologické příběhy s kriminální záplatkou se občas podaří. Dobrá pointa i gradace celé story, uvěřitelné osoby a taky vizuálně působivě zachycená okrajová část Prahy se spojily do velice kvalitní směsi. Hlavní dětský hrdina píšící v úplném závěru vrahovi, že ho nezradil i přes to, že ten se ho pokusil po dlouhém váhání zabít taky je moment překvapivě hutný.....Když to člověk porovná s řadou mnohem nákladnějších a náročnějších projektů, napadne ho, že méně bývá skutečně nekdy více. A tady civilnost přispěla k výsledku nemalou měrou, stejně jako dobré herecké výkony. Škoda jen, že Adélu Decastelo jsme už později mockrát ve filmech neviděli.... (31.01.2011)

Chvílema dost úsměvné. Nejslabší a nejstrašnější je ta první rozmluva mezi mladým detektivem a blonďatou pokojskou Karolínou, ostatně všechny scény s ní jsou dost příšerný, na pohled i na poslech. Za ty ksichty co hází bych ji bejt tím detektivem nakopala do řiti. A kdo proboha chodí na pracovní pohovor s batohem z plyšovýho medvěda a k tomu v šatech sotva pod zadek, to teda nevim. Protikladně působí dost slušně hrající Lukáš Vacek coby ten malý kluk. Dalo se na to dívat, řekla bych, že na poměry české krimi produkce té doby lehký nadprůměr. Čtvrtá hvězdička za Rímskýho ("Guláš, no."). (15.05.2020)