Ztracené město

Film, který jde Andy Garciovi ze srdce a to je jeho nejsilnější stránka . V prní třetině nám Andy Garcia chce ukázat snad všechno najednou : krásy Kuby, politickou situaci, kulturu, tradice, rodinné vztahy, milostný příběh a ne úplně je to k dobru věci. Ovšem pak vám film doslova zavoní, stejně jako vůně kubánského doutníku a příběh si vás podmaní, stejně jako svůdné pohyby krásných kubánek nočního klubu El Tropico Fico Fellove. Ve společnosti Andy Garcii a Billa Murraye Vám nebude chybět vůbec nic a film Vám zůstane v srdci stejně tak dlouho, jak dlouho cítíte na svých chodidlech jemný bělounký písek s kubánských pláží. Jsem rád, že jsem toto ztracené město objevil. (26.12.2006)

Sem tam na mě nějaký film zapůsobí tak silně, že zapomenu na jakékoliv formální nedostatky a nechám se unášet jen a pouze atmosférou. A takový snímek je Ztracené město - Kuba, revoluce, priorita rodiny, silný příběh hlavního hrdiny, muzika, Bill Murray, to je jen malý výčet věcí které mě zasáhly. She was a beautiful thing Havana. We should have known she was a... heartbreaker. (13.06.2010)

Andy Garcia, kromě toho že téměř nesleze z plátna, zvládl i režii a hudbu. A režie je až překvapivě suverénní, hudba výborná a herecké obsazení je také víc než slušné. Herecky sice Garcia zrovna nezáří, ale je tu krásná Inés Sastre, výrazný (byť bezejmenný) Bill Murray a drobná rolička Dustina Hoffmana také potěší. Pokuď vám ale nesedí kubánská hudba, ani na to nechoďte. (15.07.2006)

Vyznání Andyho Garcii jeho milované Kubě. Je to příběh majitele hudebního klubu El Tropico, pro nejbohatší Kubánce i cizince. Klub prosperuje a prosperuje i Ficova rodina. Jenže netrvá dlouho a v zemi postupně začíná revoluce. K revolucionářům se přidá i Ficův bratr a je zabit. Před smrtí prosí Fica, aby, kdyby se s ním něco stalo, se postaral o jeho krásnou ženu. Tak se i stane a oba se do sebe zamilují. V zemi bují revoluce a Fidel slavnostně vjíždí do Havany. Prezident Batista prchá ze země. Zdá se, že pro Fica a jeho rodinu se nic nezmění a i nadále budou provozovat svůj podnik pro bohaté. Jenže moci se ujímají diametrálně odlišní lidé, kteří nemají v lásce hudbu, saxofon ani bohaté. (21.06.2020)

Andy Garcia měl pěkný plán a z velké části ho také splnil. Ukázal nám Kubu jako krásnou zemi, Havanu před padesáti lety jako nádherné postkoloniální kreolské město, a také vzorek vyšší kubánské společnosti té doby. A perfektně předvedl typické latinskoamerické problémy - diktatury, násilí, emigraci. Může být něco horšího, než Batistův režim? Ale může, ještě jsou tu Fidelovi a Guevarovi komunisté. A komunisté, ti dokázali vždycky všem naivním snílkům o rovnosti a bratrství nekompromisně a krutě otevřít oči, většinou nakonec překvapili i sami sebe, a to velmi bolestně. Škoda, že Garcia nedonutil nikoho k nějakému hereckému výkonu. Kromě jeho samotného, Murraye a Hoffmana všichni ostatní jen předříkávali naučený text jako snaživé děti základní školy. 65%. (06.04.2010)